EET přinese letos do rozpočtu přes 15 miliard, z toho 2,4 miliardy díky květnovému rozšíření, tvrdí Schillerová

Elektronická evidence tržeb (EET) by měla letos do veřejných financí přinést 15,2 miliardy korun, z toho 2,4 miliardy korun souvisí s květnovým rozšířením EET na obory, které jí dosud nepodléhaly. Za roky 2017 až 2019 vyčíslilo ministerstvo financí přínos EET zhruba na 33 miliard korun. Na čtvrteční tiskové konferenci o tom informovala ministryně Alena Schillerová (za ANO).

V roce 2021 by měla EET přispět podle ministerstva do rozpočtu 19,2 miliardy korun, z toho rozšíření o další obory 6,4 miliardy. V roce 2022 by to mělo být 20,5 miliardy korun, z toho rozšíření 7,7 miliardy korun.

Květnové rozšíření EET se bude týkat například řemeslníků, advokátů, účetních, lékařů a taxikářů. Podle ministerstva by se to mělo vztahovat zhruba na 300 000 podnikatelů. Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. EET je přitom zaměřena na přijímání plateb v hotovosti, upozornila Schillerová.

Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno 192 000 podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 13 miliard účtenek.

Část zákonodárců z řad Pirátů, ODS, SPD, TOP 09 a STAN se kvůli nesouhlasu s novelou o EET obrátila minulý měsíc na Ústavní soud, přičemž svůj návrh spojila s žádostí o přednostní projednání. Rozšíření EET v září schválila sněmovna, když přes nesouhlas opozice přehlasovala senátní veto. "EET se stala nedílnou součástí ekonomiky a již ji nikdo a nikdy nezruší," uvedla ve čtvrtek Schillerová.

V souvislosti s novelou, která působnost EET rozšiřuje, se přesunou do nejnižší, desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty některé služby a zboží, například vodné a stočné, audioknihy, ale i točené pivo.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek ve čtvrtek připomněl, že prvoplánovým cílem zavedení EET, tak jak byl deklarován, bylo narovnání tržního prostředí. "Zejména u restaurací skutečně vidíme za poslední roky hlubokou proměnu trhu k lepšímu, i když to samozřejmě není jen zásluha EET. Stejný argument narovnání tržního prostředí ale nelze použít pro zavedení EET v rámci třetí a čtvrté vlny. Zde může být výsledkem EET spíš snížení nabídky služeb pro zákazníky tím, že někteří poskytovatelé přestanou přijímat hotovost," uvedl.

Podnikatelé mohou od 1. února v souvislosti s květnovým spuštěním třetí a čtvrté vlny EET, zažádat o zařazení do tzv. zvláštního režimu evidence tržeb. Mohou jej využít v případě, že nejsou plátci DPH a nemají více než dva zaměstnance. Zároveň jejich příjmy z evidovaných tržeb za rok nepřesáhnou 600 000 korun.

V rámci zvláštního režimu nebude muset být podnikatel připojen k internetu a tržby v EET bude evidovat pomocí papírových účtenek, které dostane od finančního úřadu. Dále by měl každé čtvrtletí zaslat informace o tržbách na finanční úřad a mít v provozovně vyvěšené oznámení o využívání EET ve zvláštním režimu. Off-line evidence tržeb bude možná od května.

"Připomínám také, že pro ty nejmenší, to znamená pro OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné), živnostníky, fyzické osoby - mohou si uplatnit v roce, kdy jim nastává povinnost mít EET, jednorázovou slevu na dani ve výši 5 000 korun," dodala ministryně.

Petr Linx z poradenské společnosti BDO míní, že třetí a čtvrtá vlna EET přináší některé nesystémové výjimky. "Například není výjimka pro zdravotní služby nestátních subjektů, ale pro sociální služby ano. Hazardní služby mají výjimku, avšak směnárenské služby nikoliv. Předvánoční prodej sladkovodních ryb má výjimku, avšak prodej vánočních stromků ne," uvedl.

V souvislosti s rozšířením EET také ministerstvo chystá informační kampaň, konference a odborné semináře. Podnikatelé mají k dispozici informační linku 225 092 392.

Celkové výdaje státního rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na letošní rok 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. Schodek má být 40 miliard korun.

STEM: Většina veřejnosti EET podporuje

Většina české veřejnosti podporuje elektronickou evidenci tržeb. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro ministerstvo financí z ledna letošního roku na vzorku 1055 osob. Ministryně financí Schillerová uvedla, že z porovnání s průzkumy z minulých let lze vyčíst, že podpora EET je stabilní, rozložení příznivců a odpůrců se prakticky nemění.

Schillerová ve čtvrtek řekla, že je za výsledky průzkumu ráda, zejména v hledisku opoziční kritiky EET. Ředitel STEM Martin Buchtík uvedl, že z průzkumu vyplynulo, že dvoutřetinová většina (65 procent) veřejnosti považuje zavedení EET za pozitivní opatření. Systému vyjadřují podporu tři pětiny (59 procent) občanů, proti je třetina (34 procent).

Podle názoru třípětinové většiny veřejnosti EET postupně přispívá k narovnání podnikatelského prostředí. Dvoutřetinová většina (66 procent) uznává přínos EET ke zlepšení výběru daní.

Tři pětiny občanů si podle průzkumu nicméně myslí, že zavedení EET vede ke zdražování, nadpoloviční většina (57 procent) zastává názor, že vede ke snižování počtu provozoven. Přiznání podílu zavedení EET na zdražování či snížení počtu provozoven však podle získaných dat automaticky neznamená její odmítání. Z těch, kteří celkově EET vyjadřují podporu, vidí souvislost mezi jejím zavedením a zdražováním skoro polovina (45 procent), se zavíráním provozoven dvě pětiny (40 procent), vyplývá z průzkumu.

Povědomí o tom, že elektronická evidence tržeb bude rozšířena na další služby, má podle průzkumu převážná většina (71 procent) veřejnosti. Rozšíření EET na další služby považuje za spravedlivé dvoutřetinová většina (64 procent) občanů, za správné třípětinová většina (60 procent).

Za spravedlivé a současně správné považuje rozšíření EET polovina (54 procent) veřejnosti, opačný názor má 30 procent.