Homo technologicus: Kyberpunková proroctví se naplňují. Lidé stále více propojují svá těla s technologiemi

Ještě lidé, ale tak trochu vylepšení: "V Japonsku, jak věřil se zarytou jistotou, najde lék. V Chibě. Buď na registrované klinice, nebo v polotmě černé medicíny. Synonymum implantací, nervového nastavování a mikrobioniky; Chiba byla magnet pro technokriminální subkultury Sprawlu. Lidé na ilegálních klinikách, jeho poslední naděje, obdivovali mistrovství, s jakým byl tělesně zmrzačen, a pak jen zvolna pokyvovali hlavami," zní jedna z úvodních pasáží románu Neuromancer, jejž William Gibson vydal roku 1984.

Kniha patří mezi kultovní díla kyberpunku, uměleckého subžánru science fiction, který vykresluje temnou, dystopickou vizi budoucnosti, v níž svět nezvládá rychle se vyvíjející technologie a kde se lidé žijící pod tlakem korporací připojují svými prsty/nehty do datových sítí, v mozku mají implantovány výkonnější paměti a kde hrdinové nahrazují své prostřílené údy daleko silnějšími, a navíc i vícefunkčními náhradami… Jenže homo technologicus čili člověk technologický, jehož další možné pokračování v podobě androidů (zcela umělých lidí) známe například ze slavného futuristického filmu Blade Runner z roku 1982, není čirou fikcí, nýbrž blížící se realitou. A leccos z jeho výbavy už běžně používáme.

Lidé svoje chřadnoucí schránky dávno zachraňují srdečními stimulátory a implantáty − v Československu byl první kardioverter/defibrilátor ICD, voperovaný strojek k léčbě srdeční arytmie, zaveden téhož roku, kdy vyšel Neuromancer −, do těl vkládají umělé kyčle i klouby a statisíce z nás si denně nasazují oční čočky, abychom lépe viděli… Už v roce 1998 si kybernetik Kevin Warwick v rámci akce Project Cyborg 1.0 vložil do těla první elektronický implantát, s jehož další variantou byl čtyři roky nato schopen ovládat i různé věci v okolí: například dveře či osvětlení. Změny bývají spíše postupné, ale moderní obory včetně IT, kybernetiky a robotiky i mezioborových biotechnologií mají ambice přinést revoluci.

Impulz patrně může přinést firma Neuralink Corporation, kterou založil před pár lety vizionář Elon Musk, jenž s portfoliem technologických společností a projektů Tesla, SpaceX nebo HyperLoop jako kdyby vypadl ze sci-fi knih Williama Gibsona, Philipa K. Dicka či Bruce Sterlinga. "Nejvyšší metou propojení těla a technologie bylo a zůstává propojení lidského mozku s počítačem. První mozkový implantát, jímž mohl ochrnutý pacient ovládat počítačový kurzor, byl úspěšně připojen k povrchu mozku v roce 2004. Zařízení bylo velké, vyžadovalo spoustu drátů, složitě se zapojovalo," popisuje Marie König Dudziaková, která vystudovala na Univerzitě Karlově nová média a léta se odborně věnuje tématům kyberpunku nebo takzvanému body hacktivismu (čili hacknutí, tedy ovládnutí přirozeného těla). Směr dále rozvíjí právě již zmíněná Neuralink Corporation. "A doufá, že letos se jim povede přímo do mozku vložit vlastní zařízení, natolik sofistikované, že by mohlo propojit biologické synapse s umělou inteligencí," říká expertka o zařízení, jež nese týž název jako Muskova společnost. Neuralink sestává z flexibilních vláken tenčích než lidský vlas a má fungovat bezdrátově. "To tu ještě nikdy nebylo. Externí část zařízení je navíc velká jako naslouchátko a vypadá elegantně," dodává König Dudziaková.

Sexuální stimulace i ovládání počítače jazykem