Obyvatelné planety mohou být i u černých děr. Pohled na jejich nebe by předčil i představy autorů sci-fi

Kdyby se mezi astrofyziky hlasovalo, kdo jsou nejtemnější a nejděsivější obyvatelé vesmíru, vyhrály by téměř jistě černé díry. Cokoliv se k nim přiblíží příliš blízko, je roztrháno na kousky a skončí v absolutní temnotě. Z jejich nitra neunikne ani světlo. Zpomalují čas a deformují vesmír kolem sebe. Navzdory všem nebezpečím, která skrývají, se ale jednou černé díry stanou posledními oázami, kde bude schopen existovat život.

Podle týmu českých výzkumníků sdruženého kolem fyzika Pavla Bakaly ze Slezské univerzity v Opavě je skutečně teoreticky možné, aby kolem těchto vesmírných behemotů obíhaly obyvatelné planety. Výpočty zveřejněné v lednu ve vědeckém časopise The Astrophysical Journal nastiňují, jak by takové světy vypadaly. A je to ještě bizarnější podívaná než světy vykreslené v úspěšném filmu Interstellar. Autoři výzkumu se sami nijak netají tím, že právě tento film, který vznikl pod vědeckým dohledem teoretického fyzika a nobelisty z roku 2017 Kipa Thorna, byl jejich inspirací.

Ve filmu Interstellar se vydává lidská posádka hledat nový obyvatelný svět do jiné galaxie, v níž trůní supermasivní, stará, rychle rotující černá díra Gargantua. Podle českých fyziků jsou všechny tyto její vlastnosti velmi důležité. Pokud by byla černá díra málo hmotná, rozervala by kolem ní obíhající planety takzvanými slapovými silami − rozdíl v síle, jakou působí gravitace malé černé díry na přivrácenou a odvrácenou stranu planety, by byl příliš velký na to, aby planeta vůbec vydržela pohromadě. Naopak u supermasivních černých děr nebude rozdíl tak velký a planety by vydržely.

Supermasivní černé díry zpravidla sídlí uprostřed galaxií a jejich původ je zatím zahalen tajemstvím. Dále existují hvězdné černé díry, jež vznikají na konci života hvězd. Dostatečně hmotná hvězda se na konci svého života zhroutí do černé díry. Ty obvykle váží od pěti do několika desítek hmotností Slunce. Dále pak vědci předpokládají takzvané primordiální černé díry, které vznikly na počátku vesmíru a mohly by vážit až 100 tisíc hmotností Slunce. Zatím ale nebyly nikdy pozorovány.