Opatření, která mají v Česku omezit koronavirovou epidemii, přijdou stát draho. Podle oslovených právníků bude muset vyplatit až miliardové kompenzace.

Zákon o krizovém řízení, podle něhož vláda uzavřela restaurace a divadla či omezila provoz firem, výslovně uvádí, že "stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními".

"Je to zvláštní zákon, který má přednost před ostatními. Stát to bude mít těžké," říká Petra Lukášková z Obvodního soudu pro Prahu 1. Důkazní břemeno v případných sporech bude navíc podle ní ležet hlavně na straně státu. Jedinou možnost, jak odvrátit placení odškodného, bude mít tehdy, když prokáže, že si uvedenou škodu způsobil podnikatel sám.

HN se ptaly Úřadu vlády i ministerstva vnitra, které by žádosti o odškodnění měly řešit, jestli při rozhodování o uzavírání podniků či omezení pohybu osob tuto otázku vzaly v potaz a s jakou
výší škod počítají. Odpověď do uzávěrky nedostaly.

Podle formulace zákona mají navíc podnikatelé nárok nejen na přímo způsobenou škodu − například když se restauracím zkazí suroviny, které nakoupily k vaření a teď je nemohou využít −, ale i na ušlý zisk. Upozorňuje na to advokátka Petra Dolejšová. Podobně čte dané paragrafy i soudkyně Lukášková. "To by ale pro stát mohlo být likvidační," poukazuje Dolejšová. Předpokládá, že úřady budou žádosti o odškodné odmítat a jednotlivé případy bude řešit soud. Nárok ale podle ní bude mít mnohem více lidí. "Například i masér, který kvůli těmto omezením nebude moci pracovat," popsala.

Aby vláda úspěšnost žalob omezila, měla by podle advokáta Václava Vlka oznámit nějakou kompenzaci. "Těm, kdo jsou opravdu postiženi, dát například patnáctiprocentní slevu na daních a výslovně říct, že je to kompenzace. Pak už by to s odškodněním měli těžší," popisuje. Podle něj se za takovou náhradu v žádném případě nedá považovat posunutí termínu daňového přiznání, jak oznámila ministryně financí.

Zároveň ale Vlk upozorňuje na to, že na náhradu škody nemá poškozený podnikatel nárok automaticky.

Zákon říká, že všichni mají prevenční povinnost, to znamená, že se musí sami snažit možnou škodu zmírnit. Řada restaurací to teď řeší prodejem z okénka. "Pokud podají žádost a prokážou přitom, že se škodu snažili minimalizovat, tak se tím úřady i soudy budou muset zabývat a mají velkou šanci uspět," dodává Vlk.

Advokátka Dolejšová doporučuje, aby si lidé veškeré škody dokumentovali, i například jídlo, které museli zlikvidovat. "Aby nevznikly spory, že těch 150 svíčkových skutečně vyhodili," dává příklad.

Otázkou je, jak budou firmy vyčíslovat třeba škody v dopravě. Lidé omezili cestování do zahraničí ještě předtím, než to vláda zakázala. Podle advokáta Vlka by tak dopravní společnosti měly mít jednoznačný nárok na proplacení pouze u již zakoupených a vrácených jízdenek či letenek.

"Zbytek je vyšší moc," soudí.

Například soudkyně Lukášková to ale tak striktně nevidí.

"Mělo by to být podle toho, kolik by odcestovalo lidí při normálním běhu věcí," říká Lukášková, podle níž by to společnosti měly prokázat dřívějšími tržbami za srovnatelné období.