Pro pěstitele chmele v Česku představuje uzavření hranic velký problém. Třeba firma Emil Bureš Hopservis nyní shání desítky lidí, které potřebuje pro zahájení jarních prací. Většinu z nich dosud dělali cizinci, jejichž nábor zajišťovaly pracovní agentury. Nasmlouvaní brigádníci se do Česka ale nyní nedostanou.

"Oslovujeme místní zaměstnance ze služeb, kteří nemohou chodit do práce. Problém je, že pokud nezačneme včas, nedá se to u chmele dohnat. Další sklizeň by pak byla až v roce 2021," popisuje současné potíže Ondřej Šťastný ze zmíněné firmy. Ta pěstuje na Žatecku chmel na 160 hektarech.

Pro chmelaře je klíčové, aby se na postavených šestimetrových konstrukcích začalo se zapichováním vodicích drátků, na nichž pak bude chmel růst. Po drátkování následuje u chmelu zavádění rostlin, které se od poloviny srpna sklízí spolu s drátky. Jarní práce probíhají u pěstitelů do poloviny května. Jeden brigádník může v průměru za den zavěsit kolem tří tisíc drátků a vydělat si asi tisíc korun.

7 tisíc

tun chmele se v Česku loni sklidilo přibližně na pěti tisících hektarech půdy. Hlavní oblastí pro pěstování chmele je Žatecko.

Potíže s nedostatkem lidí má také skupina Chmel, největší český a evropský pěstitel. Její majitel Ladislav Chvátal loni koupí společnosti PP servis vytvořil jedničku na trhu. Zemědělský podnik obhospodařuje téměř 700 hektarů chmelnic s potenciálem roční produkce asi tisíc tun chmele.

"Potřebujeme přes 500 lidí," potvrdil Petr Francl, jednatel společnosti Chmel. Podobně jako firma Emil Bureš Hopservis se společnost snaží nasmlouvané zahraniční pracovníky nahradit lidmi z okolí, přivést brigádníky, s nimiž dlouhodobě spolupracuje, a obrátila se s žádostí také na zemědělské univerzity.

Podle Svazu pěstitelů chmele České republiky bude jen v dubnu potřeba na krátkodobé práce kolem dvou tisíc lidí, později ještě o další tisícovku více. Většina z nich v posledních letech přicházela ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska a Bulharska.

"Máme opatrný optimismus, protože ministerstvo zemědělství podporuje větší využití tuzemských pracovníků a vstřícní jsou rovněž rektoři vysokých škol," uvedl Luboš Hejda, předseda svazu, k možnostem hledání náhrady za zahraniční pracovníky doma.

Loňský rok skončil pro chmelaře díky příznivému počasí nadprůměrně. Sklidilo se 7145 tun chmele, což byl meziroční nárůst téměř o 40 procent. Jedna tuna této suroviny se v průměru prodává za 250 tisíc korun. Většina chmele se z Česka vyváží, jeho výhradním odběratelem jsou pivovary.

Chmel se v Česku pěstuje na pěti tisících hektarech: nejvíce na Žatecku (3900 hektarů), Úštěcku v severních Čechách, na Moravě se chmel pěstuje na Tršicku. Ani jednoho z míst v této chmelové oblasti na Olomoucku se netýká pondělní uzavírka 21 obcí kvůli koronaviru.

Podobný problém jako pěstitelé chmele řeší i tuzemští zelináři. Pěstují zeleninu asi na 11 tisících hektarech a potřebují několik tisíc sezonních pracovníků. "Jarní sázení s vypětím sil zvládneme. Časovanou bombu pro nás představují sklizně," uvedl Petr Hanka, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy. Podle něj je se současným množstvím lidí možné zvládnout tak polovinu prací, což se může projevit na omezenější nabídce na sklizeň náročnější zeleniny ve svazcích a u košťálové zeleniny. "Na cenách zeleniny by se to ale odrazit nemuselo," myslí si Hanka.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam