◼ 11. září 2001
Útoky al-Káidy na Spojené státy si vyžádaly téměř tři tisíce obětí. Prezident George W. Bush vyzval Tálibán, aby vydal všechny vůdce al-Káidy, nebo "sdílel jejich osud".
◼ 9. prosince 2001
koaliční vojáci 3562
vládní jednotky 65 600
Tálibán 67–72 000
al-Káida 2500
Islámský stát 2000
civilisté 38 500
Pod leteckými údery Američanů a jejich spojenců a tlakem afghánských jednotek na zemi režim Tálibánu zkolaboval. Jako poslední město opustili Kandahár na jihu země a vůdce hnutí mulla Umar přešel do ilegality v Pákistánu. Tam také zmizel i Usáma bin Ládin, hlava al-Káidy.
◼ květen 2003
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld při návštěvě Kábulu oznámil, že "větší boje skončily a je čas na rekonstrukci země". V Afghánistánu tehdy bylo osm tisíc amerických vojáků.
◼ 9. října 2004
Dočasný šéf vlády Hámid Karzáí byl zvolen prezidentem v prvních svobodných volbách od roku 1969.
◼ červenec 2006
Tálibán obnovil útoky na Američany a vládní jednotky. Počet sebevražedných útoků se meziročně zečtyřnásobil na 139. V Afghánistánu explodovalo 1677 náloží odpalovaných na dálku.
◼ únor 2009
Nově zvolený prezident Barack Obama oznámil, že k 37 tisícům amerických vojáků přibude dalších 17 tisíc pro boj proti Tálibánu. Počátkem prosince 2009 Obama počet amerických vojáků zvýšil na téměř 100 tisíc.
◼ 1. května 2011
Vůdce al-Káidy Usáma bin Ládin byl zabit při útoku amerických jednotek v pákistánském Abbottábádu. Celou dobu se skrýval v Pákistánu.
◼ březen 2012
Tálibán rozhodl v lednu o otevření svého zastoupení v Kataru pro vyjednávání se Spojenými státy. O dva měsíce později byla kancelář opět uzavřena kvůli neochotě Američanů vyjednávat o výměně zajatců.
◼ květen 2013
Afghánské vládní jednotky převzaly zodpovědnost za bezpečnost ve všech provinciích. Západní jednotky se věnují hlavně výcviku místních sil a letecké a dělostřelecké podpoře. Ve stejný den Tálibán znovu otevírá svou katarskou kancelář.
◼ květen 2014
Prezident Barack Obama oznámil stažení většiny amerických jednotek do konce roku 2016. V Afghánistánu zůstává 9800 amerických vojáků.
◼ duben 2017
Spojené státy shodily největší konvenční bombu přezdívanou "matka všech bomb" na jeskynní útočiště bojovníků Islámského státu. Tato skupina bojuje nejen proti vládním jednotkám, ale i proti Tálibánu.
◼ leden 2018
Tálibán zahájil ofenzivu proti vládním jednotkám. Reagoval tak na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa znovu poslat americké vojáky do regionů na pomoc vládnímu vojsku. Jen v Kábulu při útocích sebevražedných atentátníků zahynulo 115 lidí.
◼ září 2019
Prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že zrušil tajné jednání s Tálibánem, poté co při minometném útoku zahynul jeden americký voják. Stalo se to jen týden poté, co hlavní americký vyjednavač Zalmay Khalilzad oznámil, že "v zásadě" došlo k dohodě s Tálibánem.
◼ 29. února 2020
Spojené státy podepsaly v katarském Dauhá dohodu s Tálibánem o dosažení míru v Afghánistánu.
Zdroj: Council on Foreign Relations
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
