Česko míří do evropského klubu bohatých

Za více než polovinou veřejných investic v Česku stojí peníze z rozpočtu Evropské unie. Ať už jde o nové silnice, nádraží, školy nebo rekonstruovaná náměstí, většinu z nich zdobí destička informující o tom, že projekt obdržel finanční podporu z evropských fondů.

Za 15 let členství v Evropské unii získalo Česko ze společného rozpočtu EU 1,31 bilionu korun a odvedlo do něj 565 miliard. Země si tak drží pozitivní bilanci 741 mi­liard korun. Díky této finanční pomoci česká ekonomika bohatne, což dokazují nejen všudypřítomné informační destičky, ale i studie Úřadu vlády z roku 2017. Podle ní evropské strukturální a investiční fondy pomohly celkovému růstu hrubého domácího produktu (HDP) v zemi. Nejvíce se podepsaly na Jihomoravském kraji, Vysočině, Olomouckém a Zlínském kraji. Nejméně peněz získalo Hlavní město Praha, které je ze všech českých regionů nejbohatší, a na finance proto nemá nárok.

Česko se tak postupně přibližuje bohatším západním státům. Zatímco při vstupu do EU dosahoval český HDP 70 procent průměru unijního HDP, podle současných dat je Česko na 90 procentech průměru unie. A právě vyrovnávání ekonomických rozdílů evropských regionů je smyslem tzv. strukturální neboli kohezní politiky EU.

"Neskutečně jsme zbohatli. Bez koheze by to takhle nefungovalo," uvedl europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer při příležitosti konference Prosperující Česko, kterou v únoru uspořádalo vydavatelství Economia ve spolupráci s portálem Euractiv.cz.

Jeho kolegyně z europarlamentu Veronika Vrecionová (ODS) doplnila, že podíl dotací na zbohatnutí Česka není tak významný. Země totiž těží zejména z členství v jednotném evropském trhu, kam míří až 80 procent českého exportu. Dotace podle ní navíc nejsou v Česku využívány efektivně.

S tím souhlasí i Niedermayer. Kohezní politika se podle něj na zbohatnutí Česka významně podepsala, Česko ale řadu příležitostí promarnilo. Upozornil, že nejvíce peněz šlo z evropských fondů na rekonstrukci a výstavbu silnic a dálnic, česká dálniční síť je ale stále ve špatném stavu. Na vině podle něj nejsou fondy jako takové, ale způsob, jak s nimi české úřady nakládají.

"Podívejte se na neexistující dálnice, podívejte se na vlaky, které se ,řítí' rychlostí 60 kilometrů v hodině, podívejte se na energetiku, kterou vyrábíme jedním z nejšpinavějších způsobů v Evropě," jmenoval europoslanec.

Peníze z evropských fondů se rozdělují do tzv. operačních programů, které administruje česká vláda. Dotace určené na modernizaci silnic tak spravuje ministerstvo dopravy, zatímco dotace na podporu konkurenceschopnosti českých podniků řídí ministerstvo průmyslu a obchodu. Každý operační program má svá vlastní pravidla, stejně jako jednotlivé výzvy, skrze které české úřady žádosti o dotace sbírají. Pravidla jsou ale pro žadatele mnohdy nepřehledná, často dochází k jejich změnám a splnit veškeré podmínky je pro řadu zájemců o podporu nereálné. Dotacím je proto často vyčítána jejich administrativní náročnost, která může řadu lidí či firem od žádosti odradit.

"Dotace narušují tržní prostředí," dodala další výtku směrem k fondům poslankyně Vrecionová. "Evropské fondy by měly být vy­užívány pouze na stavby a další projekty celostátního významu. Rozhodně by neměly směřovat do soukromého sektoru," uvedla.

Podporu z evropských fondů dosud získalo více než 3000 malých a středních českých podniků. Firmy využívají peníze na nákup nové techniky nebo na rekonstrukci areálů. Žádat mohou na nová okna, zateplení a na další úsporu energií. Peníze pak míří i na tzv. měkké projekty, tedy na rekvalifikace nebo školení zaměstnanců.

Češi hodnotí kohezní politiku kladně

Podle loňského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr si Češi dopady evropských fondů uvědomují, a dokonce je hodnotí jako pozitivní. Odpovědělo tak 86 procent respondentů. Evropské peníze by podle většiny z nich (68 procent) měly směřovat do regionů s vysokou nezaměstnaností, odlehlých venkovských či horských oblastí nebo do zanedbaných městských čtvrtí.

Co se týče jednotlivých sektorů, Češi by nejvíce investovali do školství, zdravotnictví, infrastruktury a do ochrany životního prostředí. Právě do infrastruktury a obecně dopravy šlo v Česku v současném finančním rámci nejvíce peněz. Častou odpovědí byla také podpora malých a středních podniků, inovace, výzkum, ale také obnovitelná a čistá energie.

O rozdělování dotací by se podle Čechů mělo rozhodovat na domácí úrovni, a to nejlépe na místní nebo krajské. Na unijní úroveň by takovou pravomoc delegovalo pouze sedm procent českých respondentů. Současné nastavení by tak Čechům mělo vyhovovat, o rozdělování peněz totiž rozhodují české úřady. EU pouze určuje prioritní oblasti, do nichž by evropské fondy měly směřovat, a to po dohodě s jednotlivými členskými státy.

Zatímco dosud směřovala většina financí hlavně na infrastrukturu, EU by od roku 2021 chtěla peníze posílat zejména na vědu, výzkum, digitalizaci a ochranu životního prostředí. Česku se ale takové priority příliš nezamlouvají. Premiér Andrej Babiš nadále volá po investicích do infrastruktury a stejné hlasy se ozývají i z většiny českých krajů. Obavy vzbuzuje i návrh Evropské komise, který počítá se snížením rozpočtu pro evropskou kohezní politiku. Komise a řada západních členských států by totiž raději investovaly peníze právě do digitalizace, výzkumu nebo ochrany vnějších hranic. Budoucnost dotační politiky po roce 2021 je však stále předmětem vyjednávání na úrovni evropských institucí.

Budoucnost bez dotací?

Česko bude čerpat dotace z fondů EU i v následujícím evropském rozpočtovém období, tedy mezi lety 2021 a 2027. "Může to být poslední období, kdy patříme mezi čisté příjemce," upozornil náměstek ministra zahraničí pro evropské záležitosti Aleš Chmelař s tím, že Česko zbohatlo natolik, že se podle něj kolem roku 2030 přeřadí do skupiny čistých plátců. "Je to úspěch, ale musíme na to připravit státní správu, soukromý sektor, ale i veřejnost," dodal náměstek.

Následující roky by proto Česko mělo využít nejen k dalšímu rozvoji regionů s pomocí evropských fondů, ale také k tomu, aby se připravilo na přesun do "bohatšího klubu" členských zemí EU. "Měli bychom se naučit čerpat z komunitárních programů a využívat finanční nástroje," zdůraznila poradkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Nebeská.

Takzvané komunitární programy jsou řízené přímo z Bruselu a podporují velké projekty s významem pro celou Evropu. Příkladem je program Horizont 2020, určený zejména pro vědce a výzkumné instituce, nebo Kreativní Evropa. Ten finančně podpořil třeba vznik oceňovaného filmu Nabarvené ptáče režiséra Václava Marhoula.

Peníze z komunitárních programů lze čerpat i na velké dopravní stavby, které Česko propojí s dalšími evropskými zeměmi. Česko je ale zatím příliš nevyužívá, o peníze totiž musí soutěžit s dalšími evropskými projekty. Podporu ve výsledku získají ti, kterým se podaří dokázat, že právě jejich projekt si miliony korun z evropských fondů zaslouží.

Druhou příležitostí, jak využívat evropský rozpočet a nespoléhat se pouze na ztenčující se dotace, jsou finanční nástroje. Ty mají podobu zvýhodněných úvěrů, záruk nebo dalších kapitálových vstupů. Jejich rozdíl od dotací tedy spočívá v tom, že zatímco dotace je jednorázová a ihned se spotřebuje, finanční nástroj je pomocí návratnou a nárok na něj mají jen životaschopné projekty.

"Pokud budou existovat dotace, masivní rozvoj finančních nástrojů nenastane. Každý si raději vezme dotaci než půjčku," vysvětlila neochotu Česka využívat moderní způsoby financování projektů z evropských fondů poradkyně Nebeská. "Žádná vláda neřekne 'my dotace nechceme'. Je to politicky neprůchodné," dodala.

O tom svědčí i stávající vyjednávání o budoucím dlouhodobém rozpočtu EU. Český premiér Andrej Babiš a jeho kolegové ze států střední a východní Evropy požadují, aby měli v následujícím sedmiletém rozpočtovém období k dispozici stejný objem dotací, jaký mají nyní. Bohatší členské státy, které jsou zároveň čistými plátci do rozpočtu, se však domnívají, že dotacím by mělo být postupně odzvoněno.

Peníze z evropské kohezní politiky podle nich mají směřovat hlavně do regionů, které trápí vysoká nezaměstnanost nebo jiné strukturální problémy. Na finanční podporu z EU si tak i nadále přijdou české uhelné regiony, pro něž dokonce vzniká nový Fond pro spravedlivou transformaci. Ten jim má pomoci vyrovnat se s postupným útlumem těžby uhlí a nastartovat rozvoj nových odvětví. Ekonomicky rostoucí české regiony, jako jsou například Středočeský nebo Plzeňský kraj, se naopak musí připravit na to, že peněz z fondů EU budou mít po roce 2021 méně.

Česko se postupně přibližuje bohatším západním státům.

Foto: Shutterstock