V USA strmě roste nezaměstnanost. Senát schválil záchranný balíček

Spojené státy postihl nejvyšší týdenní nárůst nezaměstnanosti od doby, kdy se začal tento údaj v roce 1967 sledovat. Tamní ministerstvo práce ve čtvrtek uvedlo, že minulý týden o podporu v nezaměstnanosti požádalo rekordních 3,3 milionu Američanů. Ještě předminulý týden jich bylo jen 282 tisíc.

Aktuálně zveřejněné číslo dokládá vážné oslabení největší ekonomiky světa. USA jsou nyní po Číně a Itálii třetím státem nejvíce zasaženým pandemií koronaviru. Ve čtvrtek bylo v zemi kolem 70 tisíc nakažených. Výrobu už zastavily automobilky, nelétají letadla a v provozu nejsou ani restaurace či hotely. Zasažené firmy teď proto masivně propouštějí.

Trhy překvapivě rostly

Analytici očekávali, že se počet lidí bez práce za minulý týden zvýší o jeden až čtyři miliony. I přes nejvyšší nárůst v historii ovšem americké trhy při svém otevření posilovaly. Dow Jonesův index na začátku čtvrtečního obchodování posílil o 1,3 procenta, podobně rostl také index S&P 500, který si při otevření burzy připsal 1,1 procenta. "To je velmi povzbudivé znamení, které ukazuje, že se můžeme začít odrážet ode dna," řekl televizi CNBC Randy Frederick, viceprezident pro obchodování v investiční společnosti Charles Schwab.

Pozitivní reakce investorů nejspíš vyplývá z přijetí rekordního záchranného balíčku ve výši 2,2 bilionu dolarů, který v noci na čtvrtek jednomyslně schválil americký Senát. Série opatření musí ještě dostat zelenou od Sněmovny reprezentantů a prezidenta, očekává se ovšem, že také od nich dostane balíček zelenou. Obří státní injekce má pomoci rodinám, firmám, nemocnicím i nezaměstnaným. Každý dospělý Američan by měl podle plánu dostat až 1200 dolarů a k tomu 500 dolarů na každé dítě. Stát zároveň prodlouží dobu podpory v nezaměstnanosti o tři měsíce nebo pošle 100 miliard dolarů na posílení nemocniční péče.

Menší firmy získají možnost žádat o státem garantované půjčky ve výši 350 miliard dolarů. Půl bilionu dolarů pak USA půjčí velkým podnikům citelně zasaženým poklesem odbytu. Dalších skoro 60 miliard dolarů pak formou půjček a dotací na platy zaměstnanců získají letečtí dopravci, které nynější krize kvůli rušení letů silně postihuje. Spolu s nimi státní peníze poputují i do výrobce letadel Boeing, jehož už rok sužují finanční problémy vzniklé kvůli vadným letounům 737 Max.

Taková finanční vzpruha podle amerického ministra financí Stevena Mnuchina dokládá, že je nynější skokový nárůst nezaměstnanosti nepodstatný. Podle něj nyní mohou firmy podpořené státním balíčkem začít lidi naopak nabírat zpět.

Ekonomové ovšem takovému optimistickému scénáři nevěří. Počty lidí bez práce podle nich nadále porostou. Ještě v únoru byla v USA nezaměstnanost ve výši 3,5 procenta, v příštích měsících by ale mohla vzrůst až k 10 procentům. "Očekáváme, že do léta může ztratit práci 14 milionů lidí," napsala na Twitter Heidi Shierholzová, bývalá hlavní ekonomka ministerstva práce, která nyní pracuje pro think-tank Economic Policy Institute. Jen provozovatelé nuceně zavřených restaurací očekávají, že budou muset propustit pět až sedm milionů zaměstnanců.

Už nyní je navíc situace horší, než stát udává. "Těm číslům se nedá věřit," říká Martha Gimbelová, ekonomka investiční společnosti Schmidt Futures. Podle ní v minulém týdnu reálně přibylo více než zmiňovaných 3,3 milionu nezaměstnaných. Číslo udává pouze žadatele o státní podporu. Na tu ale mají podle amerických zákonů nárok jen lidé s určitou výší předešlých příjmů. Dalším důvodem nepřesné statistiky je počet nepřijatých žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

V USA se o ni žádá po internetu. Velké množství lidí se ale o peníze v minulých dnech přihlásit nemohlo. Servery úřadů práce byly kvůli obrovskému náporu přetížené. Například ve státě Washington je nyní počet žádostí 18krát vyšší oproti normálu, v Louisianě je dokonce třicetinásobný.

USA už jsou v recesi

Jerome Powell, šéf americké centrální banky Fed, ve čtvrtek v mimořádném rozhovoru pro televizi NBC uvedl, že se Spojené státy "nejspíš již dostaly do recese". Ekonomové očekávají, že v ní USA zůstanou minimálně i v druhém čtvrtletí roku. HDP země by se podle nich za tu dobu mohl propadnout až dvojciferně. Podle Powella nyní nejde o typickou krizi, jako byly ty předešlé.

"V základu není s naší ekonomikou nic v nepořádku. Ekonomická aktivita teď možná kvůli koronaviru oslabí, já ale očekávám, že v druhé půlce roku začne opět posilovat," míní vrchní centrální bankéř USA.

Fed v minulých dvou týdnech hned dvakrát snížil svou základní úrokovou sazbu, která klesla až téměř na nulu, což má firmám zlevnit úvěry. Centrální banka už navíc rozjela další rázná opatření, jako jsou neomezený nákup dluhopisů nebo vytvoření trojice úvěrových programů. Ty mají do ekonomiky napumpovat až 300 miliard dolarů. "Pokud jde o půjčování a další oblasti, pořád máme dostatek munice k tomu, abychom hospodářství podpořili," ujišťuje Powell.

OPRAVA 27. 3. 2020, 08:10: V textu jsme nesprávně uvedli, že balíček schválila již i Sněmovna reprezentantů. Za chybu se omlouváme.