Peníze se k drobným podnikatelům musí dostat snadno a rychle, zdůrazňovali v minulých dnech ministři české vlády, když představovali opatření na podporu těch, jejichž byznys zasáhla koronavirová krize. Hned první den, kdy živnostníci mohli začít o peníze žádat, ale ukázal, že snadné to vůbec nebude. Mnoho informací se průběžně mění, a navíc, pokud podnikatelé chtějí na nabízenou pomoc dosáhnout, budou muset jednat hned se třemi úřady.
Na ministerstvu průmyslu budou žádat o ošetřovné, na úřadu práce o náhradu mezd svých zaměstnanců, takzvaný kurzarbeit. Finanční úřady pak budou vyplácet jednorázový příspěvek pro živnostníky ve výši 25 tisíc korun.
Potíž je i v tom, že pravidla se rychle mění a ani sami úředníci do poslední chvíle nevědí, kdo a za jakých podmínek má na podporu nárok.
◼ Vláda chce prodloužit nouzový stav o dalších 30 dní, takže by platil do 11. května. Po jednání kabinetu to včera řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). O prodloužení musí rozhodnout sněmovna, hlasovat by o tom měla příští týden. Některé strany už dříve dávaly najevo výhrady k tak výraznému prodloužení. Nouzový stav v Česku platí od 12. března.
◼ Kabinet také včera schválil návrh zákona, podle kterého nesmí nájemník dostat výpověď z bytu, pokud není kvůli epidemii koronaviru schopen platit nájemné. Dluh z nájemného bude moci splatit do konce května 2021. Sněmovna by se měla zákonem zabývat ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze.
◼ Lidé a firmy budou moci zřejmě přerušit splácení úvěrů a hypoték, a to na tři nebo šest měsíců. Výběr délky bude na klientech. Návrh zákona ministerstva financí včera schválila vláda, informovalo ministerstvo. Lidé a firmy musí o odklad splátek požádat a prohlásit, že je to kvůli pandemii. Banky to zkoumat nebudou. Přerušeno bude splácení úroků i jistiny. Za přerušení si banky nebudou účtovat poplatky.
Středa byla prvním dnem, kdy pracovníci živnostenských úřadů měli začít vyřizovat žádosti živnostníků o ošetřovné, pokud museli kvůli epidemii koronaviru uzavřít své provozovny a zůstat doma s dětmi. Těsně před otevřením úřadu však nevěděli, jak bude vypadat formulář, ani neměli žádné metodické pokyny. "Jak formulář, tak pokyny jsme dostali až ve středu pět minut před devátou," potvrdila HN pod slibem zachování anonymity pracovnice jednoho z živnostenských úřadů.
Zároveň se úředníci na poslední chvíli dozvěděli, že žádosti o ošetřovné nakonec nebudou přijímat oni, ale ministerstvo průmyslu a obchodu. Do večera živnostníci podali na 12 tisíc žádostí.
Na ekonomiku tvrdě dopadá, že Česko je už tři týdny ve stavu nouze. Vláda v rámci boje s pandemií koronaviru nařídila uzavřít část podniků, mnoho jich muselo činnost omezit. A omezen je i pohyb lidí. Ke včerejšímu večeru bylo v Česku přes 3500 nakažených, počet obětí stoupl ke čtyřem desítkám.
Potíže při žádání o ošetřovné měla včera například kosmetička Martina Machatá, která musela uzavřít provozovnu a zůstat doma s pětiletou dcerou. "Celý den telefonuji, ale stále nevím nic. Potřebuji buď tiskárnu, datovou schránku, nebo elektronický podpis. Ani jedno z toho ale nemám," řekla Machatá.
Žádost se podle pravidel musí odeslat vytištěná, elektronicky do datové schránky ministerstva či e-mailem s elektronickým podpisem. "Budu muset fyzicky na úřad, ale ani tam zatím nevědí, jak to mají řešit," uvedla Machatá.
Její případ ukazuje, s jak nedostatečným předstihem mají podnikatelé v nouzovém stavu informace. A nejen oni. Podobně vedení úřadů práce již v pátek poslalo zaměstnancům manuál, jak mají zajišťovat výplatu náhrady mzdy při odstavené výrobě, takzvaného kurzarbeitu. Jenže vláda na svém úterním jednání schválila jiné podmínky. "Celý víkend jsem se to poctivě snažila naučit. Když jsem myslela, že už to umím, tak nám v úterý oznámili, že to neplatí, a přišly nové instrukce," uvedla jedna z pracovnic pražského úřadu práce, jejíž identitu redakce HN zná.
Tento týden také vláda změnila pravidla pro vyplácení jednorázového příspěvku pro živnostníky 25 tisíc korun za březen a duben. Předtím ujišťovala podnikatele, že budou dostávat 15 tisíc korun měsíčně. "Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet dál, a pokud si to situace vyžádá, tak dáme další měsíc 15 tisíc," komentoval změnu ministr průmyslu a obchodu a zároveň dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Uvedenou částku nyní dostane jen podnikatel, kterému za první čtvrtletí klesly meziročně tržby o 10 procent a ročně utrží více než 180 tisíc korun. Vše ještě ale musí schválit sněmovna a Senát. "Připravujeme organizační, personální i softwarová opatření, abychom výplatu kompenzačního bonusu zvládli," uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství Zuzana Mašatová.
Podnikatelé však stále nemají jasno, zda mají na tuto podporu nárok. Daňový poradce a senátor Tomáš Goláň je přesvědčen, že i z těch drobných podnikatelů, kteří podmínky splňují, velká většina na odškodné nedosáhne. A to i kvůli tomu, že jedna z hlavních podmínek je nemít dluhy vůči státu. "Ten, kdo má zaměstnance a nemůže nyní vydělávat, tak nemůže zaplatit odvody na sociální a zdravotní pojištění včas," namítl Goláň.
Například v Anglii lidem, kteří nemohou chodit do zaměstnání, bude stát platit 80 procent mzdy až do výše 2500 liber měsíčně, tedy 77 tisíc korun. Stejnou podporu dostanou všichni živnostníci se zisky do 50 tisíc liber ročně, tedy asi jeden a půl milionu korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve středu řekla, že o uvedených podmínkách bude znovu jednat s ostatními členy vlády a je možné, že se ještě změní.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
