Itálie je z nejhoršího venku. Po Velikonocích otevře obchody i firmy, metrové rozestupy budou platit dál

Obvyklý ruch na italských ulicích už několik týdnů stojí. V zemi tvrdě postižené koronavirovou nákazou platí přísná omezení. Lidé smějí vycházet jen v odůvodněných případech a každé opuštění domova musí písemně zdůvodnit. Zavřené jsou všechny podniky a obchody kromě těch životně důležitých. Mrtví se počítají po tisících, nemoc dosud v Itálii zabila přes 17 tisíc lidí. Teď ale vláda hlásí, že opatření zmírní. Díky tomu, že počet nově nakažených osob se poslední dobou výrazně snižuje.

V době nejprudšího šíření pandemie v Itálii nakazil každý, kdo virem onemocněl, až čtyři další osoby. Nemoc se šířila velmi rychle a postihla více než 130 tisíc osob. Nyní však údaj o tom, na kolik dalších lidí nově nakažený člověk virus přenese, klesl pod hodnotu jedna. "Je to mimořádný výsledek," pochvaluje si ministr zdravotnictví Roberto Speranza.

Pokud je údaj o tom, kolik dalších lidí pozitivně testovaný člověk nakazí, nižší než jedna, znamená to, že se šíření nebezpečného onemocnění zastavuje. V Česku nyní podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) toto číslo dosahuje hodnoty 1,02.

Koronavirus se v Itálii začal šířit v únoru, v březnu vláda v celé zemi zavedla drastická omezení. Nejpostiženějším regionem je severoitalská Lombardie, oblast, jejímž centrem je Milán. Ta je přitom motorem italské ekonomiky.

Premiér Giuseppe Conte nyní oznámil, že jeho země po Velikonocích přejde do fáze číslo dvě boje s koronavirem. Znamená to, že budou opět moci otevřít obchody, pokud mezi lidmi zajistí rozestup nejméně jednoho metru. V kadeřnictvích či kosmetických salonech, kde není možné tuto vzdálenost mezi poskytovatelem služby a zákazníkem dodržet, bude moci být v každé místnosti vždy jen jeden pracovník a jeden klient. Firmy znovu začnou fungovat, pokud svým zaměstnancům umožní pracovat z domova. Tam, kde to není možné, bude nutné, aby mezi pracovníky byla vzdálenost nejméně jednoho metru. Někde tak bude nezbytné zavést práci na směny, aby se počet lidí, kteří budou v jeden čas na pracovišti, snížil.

"Ochrana zdraví zůstává na prvním místě, ale motory pohánějící tuto zemi nemohou zůstat vypnuty přehnaně dlouho," prohlásil premiér Conte. A dodal, že má obavy z toho, aby velmi dlouho trvající restrikce neměly dopad na "psychickou výdrž občanů a veřejný pořádek".

Zmírnění stávajících zákazů vycházení a veřejného shromažďování ale začne platit později, až 4. května. Vláda s tím záměrně čeká až na dobu po 1. květnu a následujícím víkendu − první máj je v zemi tradičně velmi významným svátkem, a kabinet se tak chce vyhnout tomu, aby se lidé začali chovat s menší ostražitostí. Současná přísná omezení vycházení a shromažďování většího počtu osob tak budou platit ještě téměř další měsíc, stejně jako uzavření všech stupňů škol. Děti a studenti se do školy nejspíš vrátí až v září.

V Česku vláda nyní dovolila obnovit provoz opravnám kol nebo hobbymarketům. Lidé se také nově mohou věnovat individuálním sportům, jako je tenis. Kabinet Andreje Babiše (ANO) zatím podobný plán začátku návratu k běžnému životu, jako má teď Itálie, nezveřejnil. Premiér v Poslanecké sněmovně sdělil, že vláda plán má, ale neřekne ho. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) připustil, že ho vláda nemá, a ministr zdravotnictví Vojtěch slíbil, že plán do Velikonoc připraví. Podle Vojtěcha aktuální vývoj v Česku ukazuje, že "je možné se připravit na pozvolný a kontrolovaný návrat k normálnímu životu".

Italští politici nadále zdůrazňují, že boj s koronavirem bude trvat ještě dlouhé měsíce. "Nesmíme polevit," vyzval ministr zdravotnictví Speranza. Podle něj se sice lidé mohou začít připravovat na postupný návrat k dřívějšímu způsobu života, ale také poté, co vláda začne nynější omezení uvolňovat, "budeme muset s virem žít, protože nezmizí".

Speranza tak narážel na předpovědi vědců. Ti v poslední době upozorňují, že z dlouhodobějšího hlediska je buď nutné počkat na vývoj vakcíny proti koronaviru, nebo na situaci, kdy si nemocí postupně projde velká část lidí, díky čemuž vůči ní získají imunitu.

Velká většina zemí světa postižených koronavirem zavedla přísná omezení pohybu a další restrikce proto, aby šíření onemocnění co možná nejvíc zpomalila. Pokud by to neudělaly, virem by podle dostupných odhadů v krátkém čase onemocnělo velké množství lidí, kteří by potřebovali hospitalizaci − a to by vedlo ke kolapsu zdravotnictví, jež by nestíhalo. Podle studie londýnské univerzity Imperial College by kvůli tomu ve Velké Británii zemřelo více než čtvrt milionu lidí, ve Spojených státech zhruba dva miliony.