V ekonomikách zasažených koronavirovou krizí se tisknou nové peníze v extrémních objemech. Přistupují k tomu řídicí bankovní instituce, státní i ty s přesahem do mnoha regionů světa, aby udržely krevní oběh hospodářství, tedy peněžní toky, v době, kdy ochranná opatření proti šíření viru ochromila výrobu, dopravu i služby a v konečném důsledku ničí miliony pracovních míst. "Ve světovém hospodářství pod vlivem pandemie dochází k prudkým, seizmickým proměnám, jejichž důsledky přetrvají dlouho po jejím odeznění," komentoval bezprecedentní stav věcí Albert Edwards, ekonomický stratég francouzské banky Société Générale, pro agenturu Reuters.

Nástroje, které v současné "koronakrizi" používají centrální banky USA, eurozóny, Velké Británie či Japonska, se od sebe mírně liší. Jak Reuters poznamenává, je jim společné, že zahrnují nové masivní nákupy dluhopisů a dalších cenných papírů a rovněž poskytování levných peněz bankám a firmám. Centrální banky vlastně roztáčejí "elektronickou rotačku" na digitální peníze, za něž se dluhopisy nakupují. Tyto peníze následně tečou na účty komerčních bank, kde by měly sloužit k poskytování půjček firmám a domácnostem. Dluhopisy však může bance prodat třeba penzijní fond a získané prostředky investovat jinam. Ekonomika tak dostává peněžní injekce umožňující zvýšit spotřebu a podnítit investice. Tím, že centrální banka nakupuje dluhopisy, zvyšuje poptávku po těchto papírech. Cena dluhopisů pak roste, zatímco jejich úročení klesá, což by se mělo v ekonomice projevit zlevněním úvěrů firmám, ale třeba také hypoték.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se