Školy letos nejspíš opět zůstanou u známkování. Ministr školství Robert Plaga (ANO) v rozhovorech, které poskytoval médiím, učitele nabádal, aby žáky zatím hodnotili spíš slovně a poskytovali jim zpětnou vazbu. Opakoval, že známky v této mimořádné situaci nejsou tolik důležité.

Zdálo se proto, že by mohl podobné doporučení vydat i k vysvědčením. Ministerstvo však tento týden školám rozeslalo vyhlášku k vysvědčením, ve které již slovní hodnocení nezmiňuje. To rozzlobilo některé odborníky na vzdělávání.

Ministr učitelům radí, aby při psaní vysvědčení vycházeli z výsledků, které žáci získali nebo získají v druhém pololetí v době, kdy mohou být přítomni ve škole. Dále také z toho, jak se jim dařilo při vyučování na dálku. Třetí bod, který by učitelé podle Plagy měli zohlednit při hodnocení, jsou výsledky za první pololetí.

V druhém pololetí však děti chodily do školy pouze v únoru a první týden v březnu. Dobu strávenou v lavicích navíc zkrátily týdenní jarní prázdniny. V polovině března se pak školy uzavřely a od té doby je učitelům doporučováno, aby neznámkovali. Výuka on-line nemusí být fér k dětem, kterým s domácí přípravou nepomáhají rodiče tolik jako jejich spolužákům. I proto někteří odborníci doufali, že by mimořádná situace mohla nahrát právě slovnímu hodnocení, o kterém se zatím neustále jenom vedou debaty.

"Jsem zklamaný. Domníval jsem se, že to, že pan ministr doporučil školám formativně hodnotit a poskytovat zpětnou vazbu, je první krok k tomu, že slovní hodnocení využijeme i na vysvědčení. Jenže z vyhlášky ministerstva spíš vyznívá podpora klasifikace, a ne slovního hodnocení," říká ředitel ZŠ Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko.

Programový ředitel vzdělávací organizace EDUin Miroslav Hřebecký zase mluví o promarněné příležitosti. "Jestli tato situace okolo koronaviru mohla být k něčemu dobrá, tak k tomu, aby lidé měli možnost poznat, že formativní hodnocení je ve skutečnosti lepší než známkování," říká Hřebecký. Ministerstvo zavřelo školy a donutilo učitele, aby se naučili pracovat s digitálními technologiemi. Stejně tak podle něj mohlo zrušit známkování a nepřímo tak přimět školy, aby začaly uvažovat nad něčím novým. "Spousta učitelů by si třeba řekla, že známky vlastně nepotřebují. Neříkám, že všichni, ale přišli jsme o možnost to alespoň vyzkoušet," říká Hřebecký.

Hlavním problémem známek podle něj je, že na děti působí kvůli tomu, že představují hrozbu. "Jakmile hrozba pomine, děti zahodí žákovské a dva měsíce na nic nesáhnou. Slovním hodnocením je ale možné motivovat je k tomu, aby se samy chtěly zlepšit a aby je učení bavilo, ne aby se musely učit na test kvůli tomu, že jim hrozí špatná známka," říká Hřebecký. Známky podle něj navíc neustále porovnávají žáky mezi sebou. Formativní hodnocení oproti tomu sleduje výkony jednoho žáka v čase a neporovnává jeho výsledky s ostatními. "Formativní hodnocení nevyvolává soutěživost mezi žáky, každé dítě si tedy může pracovat na tom, na čem zrovna potřebuje, a je hodnoceno individuálně," dodává Hřebecký.

Sdružení učitelů Učitelská platforma upozornilo, že by se ČR mohla inspirovat na Slovensku. Podle návrhu tamního ministerstva by mělo letošní závěrečné hodnocení prvňáků být jen slovní a žádný žák by neměl mít na vysvědčení nedostatečnou.

Někteří ředitelé škol však upozorňují na to, že zavést slovní hodnocení není jen tak a školy si k tomu musí dojít samy.

"Byl jsem proti tomu, aby se školám nařídilo slovně hodnotit, protože vím, jakou práci to obnáší a jak by to dopadlo, kdyby to dělali lidé, kteří to v životě nedělali a ani to v podstatě dělat nechtějí," říká vedoucí Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. Sám s tím má zkušenost, protože na jeho škole se v některých ročnících hodnotí slovně už přes dvacet let. "Vím, že některé pedagogické kruhy si myslely, že se teď ukáže, jak je slovní hodnocení skvělé, ale dopadlo by to naopak," míní Černý.

Podobně hovoří i ředitelka ZŠ a MŠ Plzeň-Božkov Hana Stýblová. "Slovní hodnocení je věc, kterou musí pečlivě prodiskutovat celý učitelský sbor. Myslím, že učitelé teď udělali velký kus práce a v tomto ohledu bych na ně nyní netlačila," říká Stýblová.

To, že většina škol dosud nepoužívala slovní hodnocení, dokládají čísla České školní inspekce. V loňském školním roce hodnotilo žáky pouze touto formou necelých sedm procent škol. Dalších přibližně třicet procent kombinovalo známky se slovním hodnocením. Většina jich tedy ale nadále zůstává u známek. A tato čísla se za uplynulé čtyři roky příliš nezměnila.

"U většiny škol, které kombinují slovní hodnocení se známkováním, stejně převažují známky. Slovní hodnocení používají jen pro určité skupiny žáků – například pro ty, kteří mají individuální vzdělávací plán, nebo pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a to mnohem častěji na prvním stupni," vysvětlil náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Pokud by ze dne na den tedy slovní hodnocení začali psát učitelé, kteří s ním dosud neměli zkušenost, podle Černého by se tím v očích spousty lidí tato forma hodnocení zdiskreditovala. "Navíc školám, které to chtějí zkusit, v tom nikdo nebrání, nová vyhláška to rozhodně nezakazuje," podotkl Černý.

Lidé, kteří se domnívají, že by slovní hodnocení bylo v nastalé situaci vhodnější, se podle Černého pletou. "Jde o to, že slovní hodnocení je přesnější než známka. Přesně popisuje, jak se dítě projevuje, co mu jde a co naopak tolik ne. V situaci, kdy nemůžeme dát dětem známky, protože jsou pryč ze školy a nevíme, co a jak dělají, tak tím spíš nemůžeme pořádně napsat slovní hodnocení," dodal ředitel.

Známkování má v tuzemsku dlouhou tradici, je to něco, na co jsou lidé dlouhodobě zvyklí. Slovní hodnocení zabere víc času a musí být obsahově přesné. Nehledě na to, jaký způsob škola využívá, je podle náměstka Andryse důležité, aby žáci pravidelně dostávali srozumitelnou zpětnou vazbu, z níž pochopí, co jim jde a co ne a co mají dělat pro to, aby se zlepšili.

"Z národních i mezinárodních kvalitativních dat jednoznačně vyplývá, že školy, které poskytují žákům pravidelnou a srozumitelnou formativní zpětnou vazbu, dosahují lepších vzdělávacích výsledků," dodal.