Po rozpacích oživení. Na Tchajwance jsme museli přitlačit, přiznal Vystrčil

Dnes jsem se bavil s pánem, který byl ještě ráno u snídaně naštvaný, protože mu zrušili všechny schůzky. Ale během dne se mu je podařilo znovu nasmlouvat, úplně se to změnilo, líčil včera v noci v tchajwanské metropoli Tchaj-peji HN předseda českého Senátu Miloš Vystrčil.

Jeho delegace, čítající kromě politiků i čtyři desítky českých firem, se po včerejšku může pochlubit nadějnými zprávami. "Naprosté většině firem se po pondělku rýsují zajímavé příležitosti," nastínila Radka Hodinová z Česko-taiwanské obchodní komory. Podobně mluvila šéfka odboru rozvoje a investic státní agentury CzechInvest Tereza Horská Matulová.

"Šlo to až nečekaně hladce. Měli jsme během pondělí v rychlém sledu osm schůzek. Z dvou už je skoro jistý výstup, jedna firma z oboru robotizace uvažuje o investici v Praze, je to velmi nadějné," pochvalovala si Horská Matulová. Nadějné je i přímé letecké spojení mezi Prahou a Tchaj-pejí.

"Vedení China Airlines nás ujistilo, že jakmile odezní epidemie koronaviru a zase se začne víc cestovat, chtěli by přímou linku spustit. Důležitá nová informace od nich byla, že si to zhodnotili a ekonomicky jim to dává smysl," popsal místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN). A pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) už se těšil, až bude moct začít veřejnosti vysvětlovat detaily ohledně spojení, které by bylo nejdelším přímým letem z Prahy.

Před nástupem koronavirové krize se nejdál létalo přímo do čínské Šanghaje. Linka, spravovaná čínskými státními aerolinkami China Eastern, ale byla v souvislosti s pandemií zrušena a na její obnovení už to nevypadá. Let na Tchaj-wan, který Čína považuje za svoji vzbouřeneckou provincii a hlasitě se ozývá proti jeho emancipačním snahám, by byl třináctihodinový. "Velice rád budu v Praze vysvětlovat, že ty China Airlines, které k nám budou létat, nejsou aerolinky Čínské lidové republiky, ale že jsou to tchajwanské aerolinky," těšilo Hřiba. Ten se včera také nechal symbolicky nafotit v místní zoo u pavilonu luskouna. Vzácného šupinatého savce, o jehož chov má zájem i Praha.

"Vnímám to jako zjevný rozdíl, kdo sliby plní a kdo ne," říkal Hřib s tím, že zatímco z Číny zaznívaly přísliby o tom, že pražská zoo bude moci chovat pandy, Tchajwanci svůj slib splní. "Jenom vyřízení papírů zabere asi půl roku. Ale doufám, že celé to do dvou let zvládneme. Naší prioritou není dostat luskouna do Prahy co nejrychleji, ale to, aby se mu u nás dařilo," zdůrazňoval. Byť v neformálních rozhovorech přiznával, že termín dvou let neříká náhodou. Dostat do Prahy do podzimu roku 2022 luskouna by pro něho bylo výhodné i proto, že by se tou dobou měly konat příští komunální volby.

Rozhovor

Nastavujeme si teď mantinely, co ještě si k sobě s Čínou můžeme dovolit, říká náměstek ministra zahraničí Tlapa

31. 8. 2020 ▪ 3 min. čtení

Také včerejší Hřibovo pózování u pavilonu luskounů v tchajpejské zoo však ukázalo na výrazné uvolnění v režimu, kterému podléhá při svojí návštěvě Tchaj-wanu Vystrčilova delegace.

Ještě den předtím návštěva zoo nebyla vůbec v plánu. A během celé neděle se členové delegace svěřovali HN s rozpačitými dojmy kvůli koronavirovým opatřením v zemi. Ta vedla k tomu, že tchajwanští podnikatelé českým členům delegace rušili schůzky, protože by kvůli setkání se zahraniční návštěvou museli nastoupit do karantény.

A byť je v zemi, která už 140 dní nezaznamenala žádný nový případ nákazy koronavirem, stále patrná velká ostražitost před jakýmkoli letadlem přilétajícím ze zahraničí, během pondělí už byla atmosféra uvolněnější. Částečně pomohlo i to, že všichni členové české delegace absolvovali v krátké době tři negativní testy na koronavirus. Dva před odletem, třetí v neděli, přímo v hotelu, kde jsou všichni ubytovaní a který mimo dojednaný program účastníci mise nesmějí opustit.

"V tchajwanských médiích vyšla zpráva, že jsme všichni negativní. Ale v úterý nás budou testovat znovu a pořád stačí, aby jeden z členů delegace byl pozitivní, a zdejší koalici, která naší historické cestě fandí, to opozice sečte," upozorňoval šéf Česko-taiwanské obchodní komory Pavel Diviš.

Vystrčil také přiznával, že musel na Tchajwance přitlačit. "Nebudu říkat podrobnosti, ale velmi tvrdě jsem dnes mluvil s tchajwanskou paní ministryní průmyslu a obchodu a vysvětloval jí, že některé věci nejsou možné. Uvědomili si, že i oni skutečně potřebují, aby tato mise měla výsledky," říkal Vystrčil.

A podnikatelé jeho slova potvrzovali. Byť se většina schůzek odehrávala v rovině příslibů, členové delegace říkají, že zájem z Tchaj-wanu je jiný než z Číny, jejíž zástupci v Praze před čtyřmi lety podepsali tři desítky memorand, z nichž však nakonec nevyšlo skoro nic.

"Zájem těch lidí byl opravdu upřímný. Když za vámi na hodinu přijde ředitel jedničky v oboru, která má roční obrat miliardy dolarů a nepotřebuje se nikde poklonkovat, tak to nedělá pro nic za nic," uvažoval jednatel společnosti Perun Arms, vyrábějící doplňky ke zbraním, Tomáš Mazúch.

Podobně mluvil třeba Petr Belatka z firmy Taktik, zabývající se zálohováním počítačových dat a datovými centry. "Byl to užitečně strávený den. Měli jsme pět schůzek a z dvou se rýsují konkrétní obchody," říkal Belatka.

Šéf českého Senátu Miloš Vystrčil sklízí ovace po své řeči na podnikatelském fóru v Tchaj-peji. Vpravo dole mu tleská ministryně hospodářství Tchaj-wanu Wang Mej-chua.

Foto: ČTK