I díky dotacím z EU se dostupnost péče o vážně nemocné zlepšuje

Praha se letos stala třetím českým regionem, který schválil speciální strategii pro péči o umírající pacienty. Cíl je jasný − do roku 2025 se Praha stane městem, v němž má alespoň třetina umírajících pacientů přístup k paliativní péči. Nyní je hlavní město od tohoto cíle vzdáleno. Většina Pražanů podle autorů strategie umírá za okolností, které nejsou přiměřené úrovni poznatků současné medicíny a principů moderní zdravotní a sociální péče.

Paliativní péči by podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky z roku 2019 potřebovalo přes sedm tisíc umírajících Pražanů, reálně ji dostalo jen 659 z nich. S novou strategií by se to mělo změnit, na jejích základech by se měla zvýšit kapacita hospiců a dalších poskytovatelů specializované práce. Město by také mělo mít svého koordinátora, který bude zodpovídat za to, že se strategie bude skutečně naplňovat. Obdobný dokument přijala také Vysočina a Jihočeský kraj a lze očekávat, že k podobnému kroku přikročí i zbytek Česka.

V tuzemsku totiž ročně umírá přes 100 tisíc lidí, více než polovina z nich zemře v nemocnicích, zatímco necelých 30 procent doma či v zařízení sociálních služeb. Podle průzkumů si však téměř 80 procent Čechů přeje zemřít v domácím prostředí. Paliativní péče, která by to pacientům s nevyléčitelným, život ohrožujícím onemocněním umožnila, však není napříč českými regiony rovnoměrně zastoupena. V tuzemsku je nabízena především pacientům s kardiovaskulárními a onkologickými onemocněními.

Na polovině území Česka je domácí péče nedostupná

Téma paliativní péče se v posledních letech v českém prostředí dostává do popředí. Problém, se kterým se péče v tuzemsku potýká, je především její nedostatečná dostupnost. Ačkoliv se republice daří kapacity postupně navyšovat, k ideálnímu pokrytí napříč zemí zbývá ještě dlouhá cesta.

Specializovanými zařízeními, které u nás péči pacientům poskytují, jsou zejména hospice, a to jak lůžkové, tak domácí. V případě hospiců je problém především s kapacitami specializovaných domácích zařízení, tzv. mobilních hospiců, které umožňují nemocným dožít poslední dny a týdny života doma.

"K ideálu máme daleko, asi na polovině území je domácí hospicová péče obyvatelům Česka stále nedostupná," uvádí prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče Robert Huneš. Podle něj tomu tak je kvůli nešikovnému legislativnímu ukotvení této péče, poddimenzovaným úhradám ze strany zdravotních pojišťoven, a tedy nedostatku personálu, který nemůže být kvůli omezeným finančním zdrojům zařízení adekvátně ohodnocen.

Odborná paliativní péče je kromě lůžkových a mobilních hospiců dostupná také ambulantně či na speciálních odděleních nemocnic skrze konziliární týmy. Obecnou péči by pak měl být schopen pacientům s život ohrožující nemocí poskytnout jakýkoliv lékař v rámci své odbornosti.

Nevyvážené regiony

Kromě celkové dostupnosti paliativní péče v zemi je také problém její nerovnoměrné zastoupení v jednotlivých regionech. Například Kraj Vysočina jako jediný v Česku zatím stále nedisponuje lůžkovým hospicem. I přesto se kraj snaží dostupnost v regionu zlepšit. Vypracoval koncepci rozvoje péče o vážně nemocné lidi a buduje síť paliativy na celém území kraje, která má být založena primárně na domácím ošetřování a doplněna formou lůžkové péče.

I v některých dalších krajích byla situace s dostupností lůžkových hospiců podobná. Například Liberecký kraj rozšířil své kapacity o nový lůžkový hospic v roce 2016. V krajském městě Liberec vznikl Hospic sv. Zdislavy s kapacitou 28 lůžek, jehož vznik částečně podpořila Evropská unie skrze svůj fond pro regionální rozvoj více než 82 miliony korun. Kromě služeb lůžkového hospice zařízení poskytuje také domácí péči a poradnu.

"Jsem rád, že jsme v roce 2013 našli odvahu a myšlenku hospice pro Liberecký kraj dotáhli do zdárného konce, a to i přesto, že to někdy bylo dost dramatické," uvedl při příležitosti zahájení provozu hospice liberecký hejtman Martin Půta.

Jak EU podporuje paliativní péči v Česku

Karlovarský kraj, který byl rovněž jedním z posledních, jenž lůžkovým hospicem nedisponoval, se vzniku takového místa dočkal před dvěma lety. Zařízení následné rehabilitační a hospicové péče Rehos v Nejdku sice už několik let předtím paliativní péči poskytovalo v rámci samostatného oddělení, jeho lůžková kapacita však byla malá. Proto kraj reagoval na zvyšující se potřebu nového lůžkového zařízení a jeho vznik zafinancoval. Přístavba nové budovy rozšířila dřívější kapacitu celkem na 35 lůžek.

V současné době se připravuje rekonstrukce starší části zařízení, kraj na ni chce získat prostředky z Evropské unie. Kromě toho byla navíc loni v Karlových Varech otevřena první paliativní ambulance v kraji.

Více mobilních hospiců

Prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče Robert Huneš však upozorňuje, že ne všechno, co se dnes označuje jako "paliativní péče", má i takový dosah, proto byla část prostředků z evropských fondů z jeho pohledu využita "neefektivně či neúčelně".

Huneš zmínil případ Kraje Vysočina, kam evropské peníze na zřízení lůžkového hospice zatím nedoputovaly. "Některé domácí hospice však získaly prostředky například na obnovu půjčoven pomůcek nebo nákup automobilu," dodal s tím, že dosavadní parametry dotačních výzev nebyly pro hospice nastaveny vhodně. Podle prezidenta asociace je v Česku potřeba zavést cílenou podporu mobilním hospicům. Evropské peníze putovaly v současném programovém období 2014 až 2020 podle webu ministerstva pro místní rozvoj DotaceEU.cz do devíti projektů, které podpořily pět zařízení mobilních hospiců ve čtyřech českých krajích.

Například v Olomouckém kraji využívá mobilní hospic Nejste sami prostředky z unie na podporu prevence a zmírnění sociálního vyloučení neformálních pečovatelů, kteří se doma starají o vážně nemocného či umírajícího blízkého. Za dobu tří let trvání projektu má být podpořeno díky bezmála 900 tisícům korun z Evropského sociálního fondu až 75 rodin a dojde tak k rozšíření služeb terénního paliativního týmu například o psychoterapii a poradenství.

V Jihočeském kraji zase dotace pomáhají zajistit udržitelnost služby domácí péče hospice Athelas. Téměř 3,5 milionu korun z Evropského sociálního fondu hospic využívá také ke zkvalitnění svých služeb či navýšení kapacit.

Miliony korun pro specializované týmy

Podpořit mobilní hospice, které pomáhají lidem zemřít ve svých domovech, má za cíl i projekt českého ministerstva zdravotnictví, které na jeho realizaci z Evropského sociálního fondu čerpá desítky milionů korun.

Konkrétně 41 miliony korun podpořilo devět paliativních týmů poskytujících domácí hospicovou péči v zařízeních v Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském a Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina.

"Tedy v oblastech, kde péče doposud nebyla saturována v dostatečné míře či kvalitě. Organizacím se díky dotaci podařilo naplnit a stabilizovat cílové personální obsazení a absolvovat výběrové řízení jakožto nutnou podmínku pro uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou," doplňuje Thu Thuy Truong z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

Díky projektu bylo umožněno již více než 600 pacientům v terminálním stadiu nemoci (období, kdy už je léčba neúčinná, nevede k prodloužení života a naopak by směřovala ke zhoršení jeho kvality, pozn. red.) dožít doma s adekvátním zdravotním ošetřováním. Mimo to mají v rámci projektu vzniknout metodiky, které napomohou k profesionalizaci péče všem poskytovatelům mobilní specializované paliativy.

Posily v nemocnicích

Další projekt, rovněž pod taktovkou ministerstva zdravotnictví, se soustředí na podporu paliativy poskytované v nemocnicích následné a akutní péče.

V rámci něj vznikly nové odborné týmy ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze a také ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Iniciativa také podpořila již existující týmy v Nemocnici Jihlava, v Krajské zdravotní nemocnici v Ústí nad Labem a rovněž dětský paliativní tým motolské fakultní nemocnice.

Finanční podpora ve výši 34,5 milionu korun tak směřovala celkem k sedmi týmům, které již podpořily více než tři tisíce pacientů. "Každý takový tým je díky svému multiprofesnímu složení schopen poskytnout specializovanou paliativní péči pacientům, kteří to potřebují," vysvětluje ministerstvo zdravotnictví.

I v rámci tohoto projektu mají vzniknout metodické materiály. Konkrétně Metodika implementace paliativní péče do nemocnic a Standardy paliativní péče, které pomohou v budoucím systémovém rozvoji této péče v Česku.

Součástí obou podpůrných iniciativ ministerstva zdravotnictví je také vzdělávání v oblasti paliativní péče, a to jak vybraných specializovaných týmů, tak široké veřejnosti, pro kterou je na internetu k dispozici e-learningový kurz.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Paliativní péče.