Oslavy 28. října na Hradě nebudou. Správně. Bylo by šílené, pokud by se ve Vladislavském sále promořovali nebezpečným virem velmi staří lidé. Metál od prezidenta by mohl být poslední radostí jejich života. Přesto zůstává po celé ceremoniální záležitosti nepříjemný odér. A to hned ze tří důvodů.

Prvním je štrapáce, která rozhodnutí předcházela. Prezident se dal prosit premiérem, ministrem vnitra, vykládal pateticky, že rušit oslavy by byla "zbabělost", a přesvědčilo ho až naléhání jeho oblíbence Romana Prymuly. "Vážím si toho, že pan prezident dal na mé doporučení a předávání státních vyznamenání 28. 10. zrušil," tweetoval radostně avizovaný laureát Řádu bílého lva. Mimoděk tak ale upozornil na nepříjemnou skutečnost: zpravidla si vážíme věcí mimořádných. Se současným hradním pánem to už ale došlo tak daleko, že si u něj musíme vážit i záležitostí, které by měly být zcela samozřejmé. Smutné.

Zadruhé: oznámení zrušení ceremoniálu se neobešlo bez trapného vyřizování účtu s politickými oponenty. Kancléř Mynář napadl pražského primátora Zdeňka Hřiba, že prý urazil úctyhodné lidi včetně válečných veteránů, když kritizoval původní Zemanův záměr oslavy uskutečnit. O co šlo? Hřib napsal před pár dny na Twitteru: "Další ukázkový příklad pohrdání občany v přímém přenosu. Přestože pro dolních 10 milionů bude všude všechno zavřené, tak na Hradě bude party pro papalášskou smetánku. Důvod je stejný jako na jaře. Prasata jsou hladová." Hřib narážel na jarní ilegální zabijačku, kterou Mynář uspořádal na svém statku přesto, že platila protikoronavirová opatření. Každý asi chápe, že primátor nepřirovnával k prasatům válečné veterány − to by neudělal nikdo v této zemi. Pokud se chtěl někoho dotknout, tak jedině Mynářovic hradní čeládky, která se každoročně u příležitosti státních vyznamenání producíruje před kamerami a kolem rautových stolů. Kancléři přesto nebylo trapné Hřibovi, který je nyní jako dobrovolník v nemocnici, vzkázat, aby si nafackoval. Ochota obrátit v sebeobhajobě všechno vzhůru nohama je smutným dokladem hradní papalášské mentality, která na Hradě vládne.

S papalášstvím je spojen i třetí důvod pachuti: oznámení zrušení ceremoniálu bylo avizované jako "tisková konference", ale nebylo možné se na nic zeptat. Stále tak netušíme, jestli prezident pronese 28. října nějaký projev, či jestli mu není po kontaktu s nakaženým ministrem zemědělství Tomanem špatně. Pražský hrad je dál tajemný jako jeho karpatský jmenovec. Což je v situaci, kdy je pro znovuvybudování důvěry mezi představiteli státu a občany potřeba maximální otevřenost a dostatek informací, trestuhodné. Závěry: 1. Je dobře, že se šílený plán předávat státní vyznamenání v době lockdownu neuskuteční. 2. Někdo by si přesto měl skutečně nafackovat. 3. Primátor Hřib to není.