Česká národní banka v nové prognóze odhad vývoje ekonomiky v letošním roce zlepšila, naopak pro příští rok odhad zhoršila. Nově tak letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí srpnové prognóze ČNB počítala letos s poklesem ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok s růstem o 3,5 procenta. V roce 2022 by měla ekonomika stoupnout o 4,2 procenta.

Rusnok zároveň uvedl, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným růstem příští rok. "Tato trajektorie je však silně podmíněna naplněním předpokladů týkajících se vývoje epidemické situace a opatření proti šíření nákazy," uvedl.

Rada ve čtvrtek nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.

Většina členů se domnívá, že zvyšování úrokových sazeb k normálu bude vyžadovat více času, než předpokládá nová prognóza centrální banky. Prognóza počítá nejprve se stabilitou tržních úrokových sazeb následovanou jejich postupným růstem příští rok.

Podle guvernéra to souvisí s nejistotami a riziky, která ohledně nově odhadovaného vývoje ekonomiky považuje centrální banka za výrazná. Patří mezi ně další možné zhoršení průběhu druhé vlny pandemie, vývoj rozpočtové politiky v příštím roce, vnitropolitický vývoj v USA, odchod Velké Británie z EU bez dohody nebo nejistota ohledně skladby nabídkových a poptávkových faktorů, které stojí v pozadí pozorovaného i do budoucna očekávaného domácího a zahraničního cenového vývoje

Celková inflace by podle ČNB měla činit ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku 2,2 procenta, tedy stejně jako v předchozí prognóze. V prvním čtvrtletí roku 2022 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta, zatímco v předchozích odhadech ČNB počítala s inflací 2,2 procenta.

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá se slabším kurzem koruny. Nově čeká letos i příští rok průměrný kurz 26,60 koruny za euro. V srpnu odhadovala letošní kurz na 26,50 koruny za euro a příští rok 26,40 koruny za euro. V roce 2022 ČNB očekává, že kurz koruny posílí na průměrných 25,90 koruny za euro.

Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok růst o 3,9 procenta. Ministerstvo již dříve oznámilo, že listopadovou prognózu letos kvůli velké nejistotě dalšího vývoje ekonomiky vytvářet nebude, další plánuje vydat až v lednu.

Ekonomové českých bank v nejnovějších odhadech počítají letos s poklesem HDP v průměru o osm procent. Příští rok by ekonomika měla podle nich růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. Ve čtvrtek Evropská komise oznámila, že čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru propad ekonomiky Česka o 6,9 procenta, což je ale zlepšení proti dřívějším odhadům. Naopak komise zhoršila vyhlídky oživení české ekonomiky na příští rok, kdy by se HDP měl zvýšit o 3,1 procenta.

Česká národní banka zároveň očekává, že veřejné finance letos skončí ve schodku 6,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňském přebytku 0,3 procenta HDP. Příští rok by se měl schodek zmírnit na 4,9 procenta HDP. ČNB tak odhad zhoršila, v srpnu očekávala pro letošní rok schodek 5,8 procenta a pro příští rok 4,3 procenta. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, kterou dnes zveřejnila Česká národní banka. V roce 2022 by měl schodek veřejných financí klesnout na 4,3 procenta HDP.

Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl letos stoupnout na 38,4 procenta HDP z loňských 30,2 procenta. Příští rok by se měl dluh zvýšit na 41,7 procenta a v roce 2022 na 43,9 procenta HDP. Odhady ČNB rovněž proti srpnu zhoršila.

Podle odhadů ministerstva financí v zářijové makroekonomické prognóze by české veřejné finance měly letos skončit ve schodku 6,4 procenta. Celkový dluh ministerstvo očekává letos 39,4 procenta HDP. Pro příští rok odhad MF neuvedlo. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP.