Málokdo se může vykázat tak dlouhým a bohatým politickým příběhem jako ve středu zesnulý bývalý prezident Valéry Giscard d'Estaing. Než tuto středu ve svých 94 letech zemřel na potíže spojené s nákazou covidem-19, byl posledním žijícím ze tří státníků, kteří zásadně poznamenali dění ve Francii v druhé polovině 20. století. Poslancem Národního shromáždění se stal v lednu 1956 a velkou roli hrál do roku 2005, kdy předsedal Konventu Evropské unie, který připravoval návrh evropské ústavní smlouvy. V tomto oblouku je patrný snad nejvýraznější rys jeho kariéry, kdy po vzestupu opakovaně následovalo zklamání. Ostatně byli to voliči jeho země, kteří v referendu ústavní smlouvu odmítli.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se