Dva a půl tisíce pacientů se už díky reformě dostaly z léčeben domů

Už před osmi lety odstartovala v Česku reforma psychiatrické péče. Vznikla pro to dokonce vládní strategie a existuje také Rada vlády pro duševní zdraví, která reformu koordinuje. Přerod české psychiatrie, jež má péči o duševně nemocné v tuzemsku dostat na úroveň běžnou v západních státech, se ale naplno rozjel až v roce 2017, především díky projektu Evropské unie. Ta do reformy posílá celkem 2,5 miliardy korun, díky kterým se rozhýbalo množství navzájem se doplňujících aktivit. Peníze se mohou čerpat až do roku 2023.

"Český systém psychiatrické péče zdaleka nedosahuje takových kvalit, jakých by měl dosahovat v 21. století. Našim pacientům toho hodně dlužíme. Strádáme v ambulantní péči i v akutní lůžkové péči a stejně tak v péči, které říkáme následná," řekl Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v diskusi HN, která se uskutečnila v prosinci v pražském Karlíně. Jejím hlavním tématem byla právě reforma psychiatrické péče v Česku, kterou všichni diskutující označili za velmi úspěšný projekt.

"Reforma je potřebná i proto, že v republice máme naprostý nedostatek akutních lůžek. Existuje tu dvě stě všeobecných nemocnic a pouze ve 30 z nich funguje takzvaná akutní psychiatrie. To znamená, že pokud vás postihne nějaká psychická nemoc v nemocnici, která nemá akutní péči, může se stát, že vás z toho zařízení přeloží do jiného i třeba několik desítek kilometrů vzdáleného," upozornil Anders. Součástí reformy je proto mimo jiné i zvýšení počtu akutních lůžek.

Kromě nemocniční péče o duševně nemocné je podle diskutujících potřeba posílit také péči komunitní. Když se totiž pacient dobře zaléčí léky, může velmi dobře fungovat v běžném životě a nemusí být zavřený v nemocnici. Může například chodit do práce a žít se svou rodinou. "Komunitní týmy, které by tohle pacientům umožňovaly, ale v Česku chybí, nejsou dostupné ve všech oblastech republiky. Když se podíváme na to, kolik lidí v populaci zažívá nějaké duševní onemocnění, zjistíme, že systém psychiatrické léčby nestačí. Velmi důležitá je prevence, ti lidé se o sebe musí starat sami," podotkl další z diskutujících Petr Winkler, vedoucí programu sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví.

Většina lidí psychické problémy přehlíží

Podle průzkumu vědců tohoto ústavu z října roku 2018 duševní onemocnění prožije v Česku každý rok přibližně každý pátý člověk. Téměř čtyři procenta lidí zažijí závažnou depresi, více než sedm procent prožívá úzkosti, přibližně každý patnáctý je závislý na alkoholu a ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami. Většina postižených se ovšem neléčí. U úzkostných poruch se neléčí 61 procent, u poruch nálady 69 procent, a u závislosti na alkoholu dokonce 93 procent postižených. "Stejně jako v jiných oblastech medicíny i zde je naprosto zásadní prevence. Ovšem gramotnost v oblasti duševního zdraví je v naší zemi na velmi nízké úrovni," upozornil Winkler. I proto Národní akční plán pro duševní zdraví, který v lednu 2020 schválila vláda, počítá s tím, že by se na prevenci duševních onemocnění více zaměřily i školy.

"Ideální stav, kterého chceme dosáhnout ze strany pacienta, je tento: když zjistím, že mi není psychicky dobře, budu mít přístup k potřebným informacím, ať už třeba v podobě letáků, televizních pořadů a další edukace. Když pak přijdu na úřad, úřednice bude znát danou problematiku a dokáže mi poradit, jak v mé životní situaci postupovat dál," popsala další účastnice diskuse Dita Protopopová, tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví. Kromě edukační kampaně je podle ní také potřeba rozšířit ambulantní péči, aby pacienti nečekali na pomoc dva měsíce, jako tomu v některých regionech bývá. A pokud už pacient potřebuje hospitalizaci, dostane ji blízko svého bydliště, a to jen na nejnutnější dobu, stejně jako službu rehabilitace. To vše dnes pokulhává. "Jsou místa v Česku, jako třeba Karlovarský kraj, kde prakticky nefunguje psychiatrická péče. A pokud tam onemocníte, odvezou vás do psychiatrické nemocnice, která je velmi vzdálená," upozornil Anders.

Pohled pacientů s duševním onemocněním v diskusi reprezentoval Břetislav Košťál, manažer projektu Studio 27. "I tito lidé potřebují žít plnohodnotný život, ne pobývat někde v léčebnách. Člověk potřebuje pokrýt všechny základní domény života, jako je bydlení, práce, vztahy, partnerství, volný čas a podobně. Je důležité, aby takový člověk mohl žít normálně mezi ostatními lidmi, ve stejném domě, žít stejný běžný život jako všichni. A samozřejmě to v léčebnách nejde," poznamenal Košťál. Důležitý je podle něj také respekt ostatních lidí k duševně nemocným. "Například i respekt personálu nemocnic k těmto pacientům, což často nebývá," posteskl si.

Smyslem psychiatrické reformy je i to, aby se pacienti dostali mimo zdi léčeben. Mnoho psychiatrických pacientů, kteří v léčebnách pobývají delší dobu, trpí syndromem, kterému se říká hospitalismus, tedy jsou už úplně závislí na léčebné instituci a nedokážou fungovat samostatně.

Celkem má fungovat sto regionálních center

Již nyní v rámci reformy vznikají centra duševního zdraví, což, jak poznamenal Petr Winkler, je velmi důležitá forma komunitní péče, jež by se měla také v Česku více rozšířit. Reforma počítá se vznikem tří desítek těchto regionálních center ve všech regionech země. Většina z nich již funguje. Jedná se o zcela novou službu, která je založená hlavně na terénní práci týmů složených ze zdravotníků a sociálních pracovníků. Minimálně polovinu času pracují v terénu, tedy v přirozeném prostředí lidí s duševním onemocněním.

Pacienti tak fungují samostatně, nejsou zavření v léčebnách a mohou se aktivně zapojovat do společnosti. "V tom týmu je lékař, psychologové, psychiatrické sestry, sociální pracovníci, kteří se specializují třeba na bydlení nebo podporu práce, a jsou tam takzvaní peer pracovníci. To jsou lidé jako já, kteří sami mají zkušenost s duševním onemocněním a pomáhají inspirovat a motivovat klienty ke zlepšení stylu života. Vlastní inspirací jim pomáhají k tomu, aby se i oni dokázali začlenit a žít plnohodnotný život," popsal Košťál. Celkově ministerstvo zdravotnictví počítá se vznikem stovky těchto center po celé republice.

O reformě psychiatrické péče hovořil v diskusi Hospodářských novin Petr Winkler, vedoucí programu sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví a Dita Protopopová, tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví.

Foto: HN – Zbyněk Pecák

Na reformě v současnosti pracuje více než 300 lidí a výsledkem jejich práce jsou nejen centra duševního zdraví, ale také změna systému úhrad psychiatrické péče. Zlepšilo se financování následné péče i akutní péče. "Zhruba dva tisíce pacientů se už také podařilo přesunout z následné péče v nemocnicích do domácí péče. Jsou to lidé, kteří nyní fungují v komunitních službách a nemusí být v psychiatrických nemocnicích. Stejně tak se díky jednomu velkému projektu, který funguje pod Národním ústavem duševního zdraví, podařilo velmi zvýšit povědomí o duševních nemocech a zmenšit to stigma, kdy se veřejnost často psychicky nemocných bojí a odmítá je," vyjmenovala Protopopová.

Experti: reforma je úspěšný projekt

Nyní začíná implementace plánu reformy na první tříleté období. Kromě medicínského prostředí se zapojí například i resort vzdělávání, protože součástí je i edukace učitelů, aby uměli u dětí rozpoznat psychické nemoci a pomoci jim, případně jim pomoci najít dobrou péči. U poloviny psychicky nemocných se totiž první příznaky projeví už dříve než ve 14 letech. Stejně tak by mělo dojít k dalšímu rozvoji sociálních služeb pacientům a psychiatři by měli posílit spolupráci s praktickými lékaři.

"Jsem spokojený s tím, jak rychle a kvalitně reforma probíhá. Když se podívám na období od roku 2013, kdy se projekt teprve chystal, do roku 2017, kdy skutečně odstartoval, tak se toho skutečně moc neudálo. Změna za poslední tři roky je ale opravdu veliká, projekty se začaly hýbat," chválil Winkler. Oproti tomu Břetislav Košťál oponoval, že dostupnost psychiatrické podpory v krajích je stále ještě dost obtížná a dojezdová vzdálenost pro blízké, aby navštívili svého kamaráda nebo člena rodiny v léčebně, je stále často velmi velká. "Bohužel také v některých nemocnicích stále ještě přetrvává dost nehezké zacházení s lidmi, kteří přišli sdílet zkušenost s psychickou nemocí. Je to věc dlouhodobé změny v přemýšlení o těchto lidech a přístupu k nim," myslí si Košťál.

Evropská unie posílá do projektu dva typy financí: investiční finance, tedy peníze, ze kterých se může stavět nebo rekonstruovat. Za ty už se v českých nemocnicích například rekonstruovala již existující akutní psychiatrická nemocniční oddělení a nyní vypadají jako moderní zdravotní péče. A za druhé posílá takzvané měkké finance, což jsou peníze na lidské zdroje. "To jsou podle mě finance, které teď tvoří hlavní dopad reformy. Z nich jsou hrazeni lidé, kteří pracují v centrech duševního zdraví nebo pracují v nemocnicích na tom, aby pacienti dříve odcházeli domů. Stejně tak pracují na tom, aby se změnilo myšlení a přístup veřejnosti k psychicky nemocným lidem a lépe se dodržovala jejich lidská práva. Na tohle všechno potřebujete lidi a peníze na jejich platy," vysvětlila Protopopová. Na investice i na lidské zdroje unie dohromady posílá 2,5 miliardy korun. Evropské peníze jsou ovšem jen na pilotáž a udržování nastolených služeb. Například centra duševního zdraví jsou z EU finančně krytá jen na 18 měsíců a zbytek je už na státu. Na konci roku 2021 bude již 17 center hrazeno ze zdravotního pojištění a z rozpočtu krajů.