KGB si pěstovala Donalda Trumpa 40 let

Rusko vědělo o bývalém americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi už od jeho sňatku s Češkou Ivanou Zelníčkovou v roce 1977. Jako svou významnou "položku" ho vedlo 40 let. V rozhovoru s britským listem The Guardian to řekl bývalý agent sovětské tajné služby KGB Jurij Švec, který žije od roku 1993 v USA jako Yuri Shvets.

Sovětský svaz v 80. letech Švece jako špiona poslal do Washingtonu pod krytím zpravodaje tiskové agentury TASS. Po trvalém usazení získal americké občanství, pracuje jako bezpečnostní vyšetřovatel a spolupracoval s ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, zavražděným v Londýně v roce 2006. Dnes 67letý Shvets je hlavním zdrojem informací pro právě vydanou knihu novináře Craiga Ungera American Kompromat.

Shvets přirovnává Trumpa k britské zpravodajské skupině Cambridge Five, která předávala Sovětskému svazu informace za druhé světové války a byla aktivní do začátku 50. let. Trump byl podle něj do té míry ochoten papouškovat protizápadní propagandu, že se to v Moskvě slavilo.

Unger ve své knize píše, že poprvé se Rusko o Trumpa začalo zajímat po jeho sňatku s českou modelkou a na Trumpa se pak zaměřily tajné operace, na něž dohlížela československá tajná služba ve spolupráci s KGB.

Tři roky po svatbě Trump zahájil svůj první stavební projekt v newyorském hotelu Grand Hyatt. Od sovětského imigranta Semjona Kislina, který spoluvlastnil obchod s elektronikou Joy-Lud na Páté avenue, do něj nakoupil 200 televizních přístrojů. Podle Shvetse Joy-Lud kontrolovala KGB a Kislin fungoval jako vyhledávač potenciálních cílů tajné služby. Trumpa za něj tehdy označil, avšak Kislin kontakty s KGB popřel.

Poprvé Trump s manželkou navštívil Moskvu v roce 1987 a operativci KGB mu tehdy začali lichotit a naznačovat, že má vstoupit do politiky. "Potřebovali ho získat, shromáždili o něm hodně osobních informací. Dospěli k názoru, že je racionálně i psychologicky značně ovlivnitelný a že zabírá na lichocení. Na tom stavěli, vyvolávali u něj pocit, že na ně dělá ohromný dojem a že je ten pravý, kdo by se měl jednou stát americkým prezidentem, protože svět mohou změnit právě takoví lidé, jako je on. Krmili ho touto propagandou a podařilo se. Byl to úspěch KGB," tvrdí Shvets.

Po návratu do USA se Trump začal zabývat možností získat nominaci republikánů pro prezidentské volby a uspořádal shromáždění v Portsmouthu. Ve třech velkých denících si zaplatil celostránkovou reklamu pod heslem Na americké zahraniční obranné politice není nic, co by trocha rozhodnosti nespravila. V atmosféře studené války v době prezidenta Ronalda Reagana reklama ve formě otevřeného dopisu Američanům obvinila spojenecké Japonsko ze zneužívání USA a vyjadřovala skepsi nad členstvím USA v NATO. Podle textu by USA měly přestat platit za obranu zemí, které si mohou dovolit chránit se samy.

V Rusku zavládlo nadšení. Shvets tam tehdy byl a do sídla KGB dorazil telegram oslavující Trumpův slogan jako úspěšnou dezinformaci, o niž se postaral nový zdroj KGB. "Bylo neuvěřitelné, že to mohl zveřejnit pod svým jménem a ovlivnit na Západě tolik lidí, ale bylo to tak, a nakonec se stal prezidentem," řekl Shvets.

Trumpovo volební vítězství v roce 2016 se podle něj v Moskvě také slavilo. Zvláštnímu vyšetřovateli Robertovi Muellerovi se pak nepodařila prokázat spolupráce Trumpovy kampaně s Ruskem, ale Centrum pro americký pokrok zjistilo 272 prokazatelných kontaktů Trumpovy kampaně a nejméně 38 schůzek s operativci napojenými na Rusko.

Shvets řekl, že ho závěr Muellerova vyšetřování zklamal. "Lidé čekali, že to bude opravdové prověřování všech svazků Trumpa s Moskvou, zatímco jsme dostali jen výsledky vyšetřování trestních kauz. Nezahrnovalo to kontrašpionážní aspekty vztahů Trumpa a Moskvy. Rozhodli jsme se to napravit, proto jsem to prověřoval a dal se dohromady s Craigem. Doufáme, že jeho kniha naváže tam, kde Mueller skončil," řekl Shvets.