V době pandemie je zatím méně bankrotů, než by se čekalo

Na začátku koronavirové pandemie se předjímalo mnoho katastrofických ekonomických scénářů, které v jejím průběhu, nebo po jejím skončení, mohou nastat. Tyto dostávaly podoby od závratných hodnot míry nezaměstnanosti přes výrazné propady mezd, platů a cen nejrůznějších aktiv, zejména pak nemovitostí, po samozřejmě vysoké množství bankrotů firem i domácností.

Jakkoli jsou přirozeně všechny výše zmíněné ukazatele nějakým způsobem propojeny, věnujme se posledně jmenovanému. Oproti všem předpokladům počet bankrotů a insolvencí od počátku pandemie klesl. A dokonce dosti významně. Pokud vezmeme počátek roku 2020 jako srovnávací základnu, tak ve vyspělých ekonomikách jsme v jeho průběhu zaznamenali přibližně o 20 procent méně bankrotů, než je běžné. Naopak ve velké finanční krizi z let 2007−2008 to bylo v některých čtvrtletích až o 35 procent více a ve "standardních" recesích se podle údajů Mezinárodního měnového fondu nárůst pohybuje kolem 15−20 procent. Co je tedy na koronavirové pandemii tak hodně zvláštního, navíc když ještě uvážíme, že se vyznačuje obecným "lockdownem"?

Jsou to zejména bezprecedentní hospodářsko-politická opatření. V první řadě dotování uzavřených provozoven a služeb různými způsoby, ale přirozeně i moratoria na insolvence a bankroty v některých zemích, transfery domácnostem, odkládání splátek, bezúročné půjčky a tak podobně. Toto lze skoro bez nadsázky nazývat dopingem, jelikož bychom se jinak museli bavit o zcela jiných číslech. Zároveň k těmto nízkým hodnotám přispěla i samotná epidemická situace, která omezila množství soudních přelíčení a správních řízení.

Otázkou ovšem teď zůstává, jak bude situace vypadat po skončení zmíněných opatření a zda nás naopak nečeká vysoký nárůst bankrotů a insolvencí, které jsme tak trochu uměle stlačili. To s sebou může přinést i větší nároky na zefektivnění insolvenčních rozhodovacích procesů, po čemž několik mezinárodních organizací již nyní volá. V tomto nám hodně napoví zejména druhá polovina tohoto roku. Jisté je jedno − bylo, a ještě i bude, to všechno velice drahé.