Američané zkouší „harmonizovat“ daně napříč zeměkoulí. Tlak na firmy sílí, výrazně vyšší daně ale stejně platit nebudou

Tentokrát to je bývalá guvernérka americké centrální banky Fed a současná ministryně financí Janet Yellenová, kdo přišel s návrhem na zavedení celosvětové minimální korporátní daně. Není to nová myšlenka. Ve skutečnosti se objevuje častěji než bílá paní a stejně tak často mizí. Z poslední doby například minimální sazbu firemní daně obsahovala i deklarace Spojených národů. OSN minimální daň pro firmy považovala za jedno z možných řešení, jak oživit světové rozpočty zdevastované pandemií koronaviru.

Dlouhodobě o změně v systému korporátní daně mluví i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Pozadu nezůstává ani Evropská unie. Pravomoc vnutit členským státům daňové sazby sice nemá, nicméně od roku 2004 se snaží přimět jednotlivé země k tomu, aby se shodly na tzv. harmonizovaném základu daně. Tedy na tom, co je a není uznatelná odečitatelná daňová položka a z čeho se vlastně mají platit daně. Protože i třicetiprocentní daň z příjmů může být po započítání uznatelných nákladů pro firmy výhodnější než třeba dvanáctiprocentní daň ze všech příjmů. Pokud jsou tedy uznatelné náklady dostatečně velkorysé.