Přibližně třetina lidí v Česku by mohla pracovat z domova, mezi vysokoškolsky vzdělanými a těmi, kteří vykonávají kvalifikované profese, je to dokonce až dvojnásobek. K tomuto závěru dospěla vloni v říjnu studie „Kolik nás může pracovat z domova“ think-tanku IDEA při CERGE-EI, společném pracovišti Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Ačkoli během první vlny epidemie na jaře loňského roku přešla do režimu home officu právě téměř ona třetina pracujících, v mezinárodním srovnání je podle studie kapacita práce z domova na tuzemském trhu relativně nízká, a to zejména s ohledem na vysoký podíl zaměstnanosti v průmyslu.

Reality

Stáhněte si přílohu v PDF

Důležitým faktorem, který ovlivňuje možnost vykonávat svoji profesi na dálku, je kromě vzdělání i odvětví činnosti − práce z domova je variantou pro čtyři z pěti lidí pracujících ve finančním sektoru nebo v oboru IT a komunikace. „V oblasti kultury a volného času je to méně než jeden z pěti. Většina vysokoškolsky vzdělaných pracovníků může pracovat z domova, to samé ovšem platí jen pro jednoho z deseti pracovníků bez maturity,“ říká Petr Janský, jeden ze spoluautorů studie. Nejčastěji pak lze od domácího stolu pracovat v hlavním městě. Podle Matěje Bajgara, dalšího z autorů studie, může s ohledem na strukturu profesí v Praze takto fungovat zhruba až polovina pracovníků, ve většině ostatních krajů je to přibližně pouze čtvrtina.

Jak po více než roce pandemie vidí budoucnost trhu s kancelářemi developeři a realitní agenti? Zůstaneme doma, utlumí se výstavba a převládne coworking, sdílení míst či podpronájmy?

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Reality.