Digitální transformací prošly i dříve konzervativní obory

Uplynulý rok znamenal pro mnoho firem velmi rychlý přechod do digitálního prostředí i digitalizaci způsobu, jakým poskytují služby svým zákazníkům.

Digitalizace a digitální transformace nutně zasáhly snad všechny obory podnikání − ať už plánovaně nebo vynuceně kvůli protipandemickým omezením. Například společnost Veeam ve své studii Veeam Data Protection Report 2021 uvádí, že covid-19 měl mimořádný vliv na úsilí o digitální transformaci, když 53 procent východoevropských organizací (včetně českých firem) zrychlilo své iniciativy v této oblasti. Je přitom důležité odlišovat význam obou pojmů − digitalizace a digitální transformace −, protože i jejich dopad na fungování podniků je zásadně odlišný. „Digitalizace je relativně snadná, znamená, že například nahradíme telefonickou objednávku objednávkou elektronickou. Digitální transformace je ale komplexní procesní revoluce, při které je technologie hnací silou inovací. Všechny důležité články ve firmě jsou digitálně propojeny a úskalí se nachází na místech, která se nedaří do celého řetězce zapojit v přijatelném čase. A čas byl v posledním roce ještě důležitější než obvykle,“ vysvětluje Vít Madron, e-commerce competence leader společnosti Sprinx Systems.

Pozadu ale nezůstává ani klasická digitalizace, kterou máme spojenou především s tvorbou a zpracováním dokumentů. „S digitalizací dokumentů neoddělitelně souvisí jejich podepisování a ověřování. Výrazně narostlo také využívání digitální distribuce oficiálních dokumentů pomocí datových schránek, které nahrazují písemné doporučené zásilky, ale i zde by to mohlo být ještě lepší. Velký pokrok nastává v identifikaci uživatelů pomocí digitálních technologií − nejnověji i prostřednictvím bankovní identity,“ vypočítává Ladislav Zdobinský, ředitel marketingu společnosti Software602.

Obchodníci v lockdownu

Jedním z největších problémů se mohla zdát situace, kdy obchodníci nemohli otevřít svoje provozovny zákazníkům. Skutečné změny ale bylo nutné provést na jiném místě dodavatelského řetězce. Zatímco ve vztahu k zákazníkům by stačilo často jen digitalizovat dříve osobně prováděné objednávky, skutečná digitální transformace se odehrála mezi velkoobchodníky, distributory či výrobci a jejich odběrateli − maloobchodníky. „Obchodníci se nedostali ke svým odběratelům a velmi rychle potřebovali najít jinou cestu. Tento problém nejde vyřešit on-line schůzkami, ale jen přenosem komplexních obchodních procesů do digitálního prostředí,“ dodává Vít Madron.

Digitální transformace navíc vlivem pandemie zasáhla i odvětví, kde bychom to možná ani nečekali. Jde například o prodej ojetých aut, který jakýmkoliv větším změnám odolával posledních 30 let. Pandemie ale udělala z digitální transformace tohoto oboru nezbytnost. „Ze dne na den nebylo možné koupit si ojeté auto, skončila bazarová turistika a objíždění prodejců a už vůbec nešlo zajet si pro ojeté auto do ciziny. On-line prodej se během okamžiku stal jedinou možností, jak si v lockdownu koupit ojeté auto,“ říká Jakub Šulta, CEO evropského tržiště ojetých aut Carvago.com.

On-line prodej ojetin si během pandemie úspěšně otestovali prodejci i zákazníci, trh prošel bleskovou změnou a zákazníci mohli začít vyžadovat standardy, na které nebyli v tomto segmentu zvyklí, ale znali je z jiných oborů e-commerce. Jde třeba o doručení vozu až před dveře domu nebo 14denní lhůtu pro vrácení auta bez udání důvodu. Prodej přes internet ukázal, jaké možnosti může trh s ojetými vozy využít, ať už jde o mnohem širší výběr oproti lokální nabídce nebo komplexní služby spojené s nákupem vozu jako financování nebo pojištění, které může zákazník sjednat z pohodlí domova. „On-line prodej ojetých vozů rychle získal pozornost českých zákazníků a i v tomto segmentu se potvrdila poptávka po digitální transformaci. Momentálně sledujeme neustálý nárůst poptávky v řádu desítek procent každý týden. Naším cílem je do pěti let dosáhnout obratu miliardy eur a prodávat 150 tisíc aut ročně napříč celou Evropou,“ doplňuje Jakub Šulta.

Digitální ostraha i vrátnice

Digitální transformací procházejí i obory služeb, které jsme si doposud neuměli představit bez permanentní, fyzické přítomnosti lidí − jako je ostraha objektů. „V oblasti fyzického zabezpečení objektů nastupují automatizovaná a bezobslužná řešení, jako je třeba e-recepce nebo e-vrátnice. Místo pochůzkářů se nasazují chytré kamery s reproduktory a automatickou detekcí incidentů. Operátor dispečinku, kde se video analyzuje s pomocí umělé inteligence, se zabývá pouze skutečnými incidenty a může okamžitě hlasově intervenovat,“ říká Martina Němcová, obchodní ředitelka společnosti Securitas ČR. Novou přidanou hodnotu v tomto odvětví přinesly také termální kamery, které dokážou u vchodu automaticky měřit tělesnou teplotu osob, nebo počítací senzory, s jejichž pomocí lze zajistit dodržování kapacitních limitů v prodejnách. „Ačkoli mají tyto technologie svá omezení, myslím, že v nějaké formě přetrvají i po skončení pandemie, jako součást moderních přístupových systémů,“ uvádí Martina Němcová.

Digitalizaci brzdí obavy z nákladů a chybějící přehled

V úvodu zmíněná studie společnosti Veeam zjišťovala i hlavní překážky digitální transformace firem. Patří mezi ně především intenzivní úsilí o udržení provozu během pandemie (53 %), závislost na starších systémech (43 %) a nedostatek dovedností IT pracovníků (40 %). Další přidává Ladislav Zdobinský ze Software602: „Firmy se bojí vysoké ceny, někdy jim chybí přehled o možnostech na trhu, a tím pádem mají strach ze samotného výběru a někdy nevědí úplně přesně, co vlastně potřebují a co už je zbytečné. Často jim také chybí vlastní specialista na IT, který by projekt řídil a kontroloval,“ jmenuje nejčastější situace, se kterými se setkává.

„Omezení jsou ale také v připravenosti informační infrastruktury, kdy zatím většina firem nedisponuje dostatečně propustnou, robustní, propojenou a zároveň vůči kybernetickým hrozbám zabezpečenou infrastrukturou, a také organizační, protože digitalizace celé firmy mění téměř všechny procesy a nároky na skoro všechny zaměstnance,“ říká Jiří Malíček, country manager společnosti Rockwell Automation.

ICT revue

Stáhněte si přílohu v PDF

Chytré stroje a virtuální realita

Digitální transformace je samozřejmě neustále ve vývoji a zasahuje nová odvětví. Už i v Česku se začíná prosazovat například v segmentu výrobců strojů. Motivací pro rychlejší přijetí chytrých řešení byly veliké překážky a omezení spojená s cestováním, a tedy i s uváděním nových strojů či linek do provozu a jejich servisováním tradiční cestou u zahraničních průmyslových výrobců.

„Ve větší míře se začínají prosazovat technologie spojené s využíváním rozšířené a virtuální reality a digitálních dvojčat, především za účelem snadnějšího uvádění do provozu a vzdálené podpory. Prostřednictvím rozšířené reality lze snadněji navigovat vzdálené partnery a delegovat na ně více úkonů, které byly dříve výlučně v kompetenci techniků výrobce strojů, kteří za stroji cestovali. Technologie digitálních dvojčat navíc umožňuje optimalizovat stroj a linku vzhledem k místu budoucí instalace a potřebám zákazníka a řešit mnoho oblastí preventivně, nikoliv způsobem pokus omyl,“ dodává Jiří Malíček.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin ICT revue.