Proč „zlý Brusel“ nejspíš nepošle Čechům peníze na obnovu a co se s tím dá dělat

S velkou slávou šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová přijela v pondělí do Prahy oznámit, že unie schválila český plán obnovy po pandemii a česká veřejnost se může těšit na příliv v přepočtu zhruba 180 miliard korun na investice. Jenže z těchto peněz může do Česka dorazit jen zlomek – kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.

Otázka je to zdánlivě jen technická. Třináct procent ze 180 miliard Evropská komise vyplatí nejspíš brzo po prázdninách, ještě před českými parlamentními volbami, bez podmínek – až všechny členské státy budou souhlasit se všemi národními plány obnovy, které jednotlivé vlády předkládají.

Zbytek peněz Evropská komise jednotlivým členským státům uvolní poté, co splní řadu detailních podmínek, které má každý stát trochu jiné podle svých domácích specifik. O tom, jak se podmínky budou plnit, povedou jednotlivé vlády, tedy i ta česká, s komisí ještě rozhovory. V případě Česka je jednou z podmínek zveřejnění koncových uživatelů u firem, které se budou snažit peníze z fondu obnovy získat. A tady nastává problém.