O tom, že západní intervence v Afghánistánu jednou skončí, nebylo pochyb. Tento konec ale nastal mnohem rychleji, než ještě před pár měsíci odhadovali například stratégové amerického ministerstva obrany. Jednotky Tálibánu v neděli dosáhly hlavního města Kábulu, odkud Američané a jejich spojenci včetně Čechů urychleně stahují diplomaty a spolupracovníky. O tom, kolik Afghánců, kteří pomohli českým vojákům a humanitárním pracovníkům, se podaří dostat do bezpečí, bude podle zdrojů HN jasno zhruba do dvou dnů.
Tálibán chce podle svého oficiálního prohlášení jednat s dosavadní vládou prezidenta Ašrafa Ghaního o převzetí moci.
Jarní zpráva Pentagonu odhadovala, že Ghaního vláda, jejíž armádu cvičili a zbrojili západní spojenci, dokáže velká města kontrolovat a bránit až 18 měsíců. Jak ale upozornil deník New York Times, američtí stratégové podlehli klamu, že afghánská armáda je skutečná bojová síla. Tu přitom rozložila korupce a neschopnost vlády vojáky platit, vybavit a poslat do bojů. Jde tedy hlavně o způsob myšlení. Vybavení a výcvik byl ten menší z problémů – Spojené státy do nich od roku 2001 investovaly na 83 miliard dolarů. Celkem stála Američany jejich nejdelší válka v historii 970 miliard dolarů a 2400 mrtvých vojáků.
„Za Trumpa jsme byli jeden tweet od úplného stažení. Za Bidena bylo jasné všem, kteří ho znají, že chce americké vojenské angažmá ukončit, ale Pentagon věřil svému vlastnímu narativu, že tam zůstaneme navždy,“ řekl amerického deníku Douglas Lute, bývalý generál, který formoval afghánskou strategii v Národní bezpečnostní radě pro vlády prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
