Bytová hra na schovávanou

Dnešní moderní domácnosti se dají přirovnat k živému organismu, který se neustále mění. V jednu chvíli se u stěny nachází pracovna, aby o chvíli později zaujímala její místo luxusní komoda s osvětlenou poličkou. Stohy papíru, kabely, poházené tužky jsou najednou pryč. Je čisto. Vše je skryto. To, že se pracovna nachází v komodě, vědí jen členové domácnosti. Návštěvy nemají ani ponětí, kde se právě tísní faktury a kalkulačka, se kterými se ještě před chvílí pracovalo.

Skrytý nábytek, schovaná elektronika, neviditelné dveře, ale i celé ukryté místnosti jsou dnes trendy. Lidé chtějí maximálně využívat prostor a mít alespoň „naoko“ uklizeno. Spolu s prachem se tak na chvíli odstraní cokoliv, třeba i celá koupelna. Stačí jedna roleta a ukryje se dětská herna plná poházených hraček. Jedno tlačítko a vyjede botník nebo zmizí televize. Nebo se naopak objeví ve chvíli, kdy se postel zasune do zdi. Skrýt se dá v podstatě všechno. Kdo je kutil, spoustu věcí si udělá a vymyslí sám. Třeba falešnou zásuvku před domovní dveře na ukrývání klíčů. Nikoho pak nenapadne, že ve škatulce se nenachází 220 voltů, ale přístup do domu.

Cihly ano, sádrokarton je nevhodný

Na posteli lze demonstrovat, jak skrytý nábytek funguje. Každý kus nábytku se dá schovat různými způsoby. Lůžko se může například sklopit, zasunout, nebo se z něj vytvoří sedačka či celá obývací stěna, na kterou se dá přimontovat televize. Škála materiálů je také široká, od lamina po masiv. „Trendem je zjednodušování designu, hladké jednoduché čelní plochy, jednodušší, ne příliš výrazné barvy,“ objasňuje Pavel Urban, majitel společnosti Pravan, která sklopné postele vyrábí.

Stejně jako barvy a materiály jsou variabilní i rozměry. Zvolit se dají typizované, nejčastěji se šířkou 160 a 180 centimetrů, nebo se vše dělá na míru. Kromě hmotnosti rámu je důležitá také výška matrace. Ta by měla být do 20 centimetrů, aby zbyl prostor pro polštáře a peřiny.

Důležitou roli při instalaci hraje kvalitní ukotvení. Nejčastěji se ukotvuje do zdi, která musí být z pevného materiálu. Cihly jsou ideální, sádrokarton zcela nevhodný. „Postel se dá ukotvit také do země, ale v místě nesmí být podlahové topení,“ varuje Urban.

Váha sklopné postele je kolem 150 kilogramů a kvůli bezpečnosti je zajištěna silnými pružinami. Aby se vůbec naklonila, musí se postrčit do určité výšky rukou. „Pokud jste žena, máte 155 centimetrů a 45 kilo, bude pro vás poměrně těžké ji naklonit,“ uklidňuje Urban před obavami, že by byly tyto postele nebezpečné pro děti. „Pokud ji nakloníte do určité fáze, začne padat dolů, ale potom se přibrzdí, zastaví nad zemí a vy ji musíte přitlačit dolů,“ dodává Urban.

Vestavěné postele prošly velkým vývojem. Dávají se do nich kvalitní matrace, rošty a dělají se do nich průduchy, aby dovnitř proudil vzduch. Pokud se postel nepoužívá, měla by stát, aby mohly pružiny odpočívat. V případě, že se někdo chystá na delší dobu pryč, měl by postel ze stejného důvodu zvednout. „Někteří lidé si koupí sklopnou postel a zvedají ji dvakrát za rok, když pod ní potřebují vyluxovat. Jenže pružiny jsou v takovémto případě celou dobu napnuté a postel má pak dříve problémy se sklápěním,“ vysvětluje Urban.

Důvodů ke koupi sklopné postele je celá řada, od těch klasických, kdy má někdo malý byt a potřebuje využít každý centimetr prostoru, až po důvody, ve kterých hraje roli pes nebo hlasitě oddechující partner. „Už jsme se setkali i s těmito důvody. Pes vám spí v posteli, máte jednopokojový byt, jdete do práce a nechcete, aby vám v té posteli ležel celý den. Nebo si žena kupuje sklopnou postel do jiné místnosti, protože v ložnici partner chrápe,“ poodhaluje příběhy z praxe Urban.

Bytová hra na schovávanou

Další 3
fotografie

Sklopné postele se instalují nejen do malých bytů, kde se šetří každým centimetrem, ale také do velkých vil, často jako nábytek pro hosty. Mezi nejčastější zákazníky ale patří rodiny s dětmi, které mají dvou až třípokojový byt. Děti, obvykle chlapec a děvče, dospívají a rodiče pro ně chtějí dva dětské pokoje. „Častá je situace, kdy rodiče přenechají dítěti ložnici a stěhují se do obývacího pokoje, do kterého si nechají udělat sklopnou postel,“ říká Urban. Taková postel se dá pořídit za cenu kolem 20 tisíc korun. V závislosti na rozměru a použitém materiálu může být cena až několikanásobně vyšší.

Kuchyň je uklizená hned po vaření

To, že jsou podobné realizace o kompromisu a často tento kompromis dělají rodiče kvůli svým dětem, potvrzuje také architektka Markéta Bromová. Sama se v praxi nejčastěji setkává s požadavkem klientů na neustále uklizenou kuchyň. „Nechtějí ji mít ale zavřenou v jiné místnosti, chtějí, aby byla vidět, aby byla součástí obývacího pokoje, protože ji vnímají jako šperk s krásnými materiály, kamenem, dvířky z masivu, ušlechtilými kovy,“ říká Bromová. Když přijde návštěva a je po vaření neuklizeno, několika kroky lze skrýt neuklizený prostor a hosty pozvat. K tomu slouží různé systémy posuvných stěn a dvířek. Za ně se může schovat celá místnost, nebo její část. „Dvířka jsou zasunutá vedle kuchyně v její hloubce a pokud potřebujete nějakou niku nebo pracovní plochu schovat, vysunete si je a místnost zavřete,“ poodhaluje tajemství věčně uklizené kuchyně Bromová.

Systémem posuvných stěn se dá rozdělit jakákoliv místnost. „Přizpůsobit prostor denní době je jednoduché, když je člověk sám nebo žije v páru. Daleko většími oříšky jsou realizace, kdy musíte vymyslet na malém prostoru pokoj nebo vlastní koutek pro děti,“ vypráví Bromová, která vymýšlí i to, jak udělat z bytu, který má 45 m2, útulný domov pro čtyřčlennou rodinu.

„Na začátku si s klienty řekneme, kde je možné ušetřit prostor, kde snesou mít snížený komfort užívání a podle toho se postupuje. V potaz se musí vzít i vyšší cena. Vše je dělané na míru, tedy daleko dražší, než když si koupíte sektorový nábytek,“ varuje Bromová. „Například jsme navrhovali malý byt, ve kterém klientka potřebovala mít pracovní prostor, knihovnu, plnohodnotnou postel, a ještě docela velkou šatnu a místo na ukládání velkého množství bot. Celá realizace ji vyšla na 200 tisíc korun. Pokud by měla větší prostor, asi by si jen koupila standardní nábytek a zaplatila by za něj o polovinu méně,“ vypočítává Bromová.

Když se potřebujete ukrýt, chcete, aby místnost byla kolem obývacího pokoje nebo ložnice.

Moderní je také schovávání elektroniky. Třeba taková televize může zmizet na tisíc způsobů. „Už nějakou dobu je trendem nemít televizi, a pokud ji lidé mají, tak nechtějí, aby byla v interiéru vidět. Umisťujeme ji proto například do knihoven za dvířka nebo posuvné panely,“ říká Bromová. Někdy to jde ještě snáz. Stačí zmáčknout jeden „čudlík“ a televize vyjede.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

V bezpečí za pár vteřin

Může mít klidně sto metrů čtverečních, čeká se na ni až tři měsíce, stát může i miliony a dělníci na stavbě si myslí, že staví jen sklad. Řeč je o tajné místnosti. Zatímco spotřebiče a kusy nábytku schovává řada domácností, tajné místnosti se u nás ročně realizují v řádech jednotek. A jsou přesně tím, na co si hrají v amerických akčních filmech. Slouží k uchovávání cenností, nejčastěji obrazů, ale také k ochraně členů domácnosti. Dveře je ukryjí po zmáčknutí tlačítka za několik sekund.

Ideální je, když se na ně myslí již v době, kdy se projektuje dům. Pokud je už dům postaven, je potřeba najít místnost, která by neměla žádný jiný přístup. „Nejen, že do ní nepovedou žádné další dveře, ale nejsou v ní ani okna. U většiny starších domů to splňuje pouze sklep. Ten ale není vhodný, protože když se před někým potřebujete ukrýt, chcete, aby to místo bylo v dosahu běžného denního pohybu. Ideálně kolem obývacího pokoje nebo ložnice,“ říká Petr Hozák, ředitel společnosti Tresorag − Firesafe, která se realizací skrytých místností zabývá.

Tajné místnosti disponují vlastním cirkulačním systémem. „Aby se nestalo, že někdo dá do vzduchotechniky slzný plyn, který člověka z místnosti vypudí, “ říká Hozák. Jak se tyto místnosti ukrývají, výrobci tají. Nacházet se proto mohou kdykoliv, například za falešnou stěnou, zrcadlem či knihovnou.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.