Jak skloubit ekonomiku provozu vytápění s ekologií?

Stěhujeme-li se do vlastního nového rodinného domu, typ vytápění si předem sami volíme. V bytových domech však tuto možnost prakticky nemáme. Ve starších domech je ovšem změna způsobu vytápění zcela zásadní, a to především z pohledu legislativy (zákazy, omezení, zpoplatnění) a úspor energie. Je nutné snížit náklady, ale růst ceny elektřiny, plynu a tepla se zřejmě hned tak nezastaví.

Z čeho vybírat?

Bez napojení na společný rozvod tepla připadají v úvahu různé druhy kotlů, krbová kamna a krby, tepelná čerpadla či fotovoltaika. Jejich nízkoenergetické vlastnosti jsou samozřejmě zásadní, ale je nutné si také uvědomit, že zařízení je třeba obsluhovat a zajišťovat jeho servis. K vytápění rodinných domů se proto stále častěji využívá tepelné čerpadlo. Jeho jednoduchým typem je systém vzduch/voda. Ventilátorem se vzduch dopravuje na lamely a teplo ze vzduchu se předává do kapaliny. Po jejím stlačení se znásobí její teplota, takže energii lze tepelným výměníkem předat do okruhu topné vody. Na vytápění domu ovšem tepelné čerpadlo tohoto typu většinou nestačí, takže se musí doplňovat elektřinou. Větší účinnost má čerpadlo země/voda, ale tam je třeba mít k dispozici kolem 400 m² pozemku pro umístění zemních kolektorů nebo alespoň prostor pro vrt.

Při změně vytápění se dnes už určitě bere v úvahu instalace solárních kolektorů, a to většinou spolu s baterií nebo tepelným čerpadlem. Výkon fotovoltaických panelů se zvyšuje, jejich životnost se prodlužuje a na tyto systémy se standardně poskytuje dotace.

Ekonomická výhodnost je velmi různorodá, něco jiného jsou výpočty před pořízením FVE elektrárny, něco jiného pak samotná praxe. Záleží totiž i na tom, jak bude investor svoji spotřebu nadále řídit. Ponechá-li provoz beze změny, kdy například nebude spouštět spotřebiče v době, kdy elektrárna elektřinu vyrábí, zaznamená spíš ztrátu. Prodej přebytků totiž ještě výhodný není a při použití virtuálního úložiště se musí platit paušál bez ohledu na to, zda do úložiště vaše elektřina proudí či nikoliv. Přebytky se proto spíš ukládají do baterie nebo do zásobníku na vodu, ale to pro efektivnost investice určitě nestačí.

Jak dál s elektřinou a plynem?

Zatím to bylo komfortní, i když v případě elektřiny ne zrovna levné vytápění. Kotle na tato paliva nepotřebují skladiště a ve stavbě zabírají jen velice málo prostoru. Lze je ovládat prostřednictvím některého ze smart systémů pro obsluhu domovních zařízení. Servis i revize jsou sice nutné, ale cenově dostupné. Z hlediska legislativy je však třeba pečlivě zvážit, který typ elektrického vytápění odpovídá nejenom již platným, ale především očekávaným předpisům. Směrnice o energetické náročnosti budov například vyvolává obavy, že elektrické vytápění nebude využitelné jako hlavní zdroj pro nové domy. Zákon o hospodaření energií klade na stavebníky povinnosti, které je nutné plnit za účelem snižování energetické náročnosti budov a produkce škodlivých emisí.

Požadavek, aby alespoň část energie v budově pocházela z obnovitelných zdrojů, případně aby budova energii produkovala, se už objevil. Přísnější požadavky se dotýkají také vytápění, větrání i osvětlení. Navíc lze očekávat, že tyto trendy spíš posílí, než by oslabily.

Stále více světových organizací a velmocí chce zakázat plynové kotle a další zařízení spalující zemní plyn. Nahradit ho má často vodík. Už za čtyři roky, tedy v roce 2025, by si zákaz kotlů spalujících zemní plyn přála Mezinárodní energetická agentura IEA. Ta ve své zprávě navrhla více než čtyři stovky různých kroků, které by měly vést ke snížení emisí skleníkových plynů, a zákaz spalování zemního plynu mezi nimi samozřejmě nemůže chybět. Redukce se má týkat také CNG a LNG.

Pokud jde o vodík, ten ale někteří vědci vůbec nepokládají za ekologičtější než zemní plyn. Hlavním důvodem je skutečnost, že k výrobě vodíku se nyní používá velké množství zemního plynu. Tedy toho, který má být nahrazen. Nebo se bude vyrábět s použitím elektřiny, která by ale musela mít ekologický původ, jinak to nemá smysl.

Energie

Stáhněte si přílohu v PDF

Jde o peníze

Při výběru systému vytápění a ohřevu teplé vody hrají roli finanční náklady − a to nejen na jeho pořízení, ale zejména pak na provoz. Ukazuje se, že to, co platilo dřív, už neplatí, nebo v příštích letech platit nebude. Týká se to například cen elektřiny i plynu. Trend jejich zdražování na burze už je zcela zřejmý, přijdou různé výkyvy, ale stěží zažijeme období takového energetického blahobytu, na jaký jsme byli zvyklí. Dodavatelé zdražení stále plně nepromítli do svých ceníků, ale je to jen otázka týdnů. Jak výrobci, tak spotřebitelé proto hledají možnosti úspor či využití nových způsobů vytápění. K vytápění lze využít například i stávající klimatizaci. Vyžaduje to ale, aby klimatizace umožňovala i opačný chod, při němž se ochlazuje vnější jednotka a vnitřní otepluje interiér. V takovém případě funguje jako tepelné čerpadlo typu vzduch/vzduch.

Musí mít ale také dostatečný výkon umožňující efektivní využití spotřebované energie na vytápění. K vytápění se proto nejlépe hodí zařízení spadající do nejvyšších energetických tříd. Vytápění klimatizací má relativně nízkou cenu, vzduch v interiéru rychle vyhřeje, může ho také čistit a v současnosti se hodí možnost zapojení tohoto přístroje do systému inteligentního řízení domácnosti. Podle údajů společnosti PRE je topení klimatizací vhodné zejména pro prostory s nízkými tepelnými ztrátami a jako doplňkové vytápění.

Je zřejmé, že ekologická budoucnost vytápění nemá jednoduchá řešení. Technologie ani spotřebiče k tomu samy nestačí. Bez počítačové, ale tedy v zásadě lidské inteligence, se neobejdou − to ovšem platí i pro jiná smart řešení v oblasti budov.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Energie.