Na pomoc podnikatelům šla necelá třetina covidového dluhu, podle komory může být příště pomoc menší, ale rychlejší

Během covidové pandemie stoupl státní dluh o 665 miliard korun. Na přímou pomoc podnikatelům z toho šlo 185 miliard. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory, který představila na poslední předvolební debatě parlamentních stran.  

Tajemník komory Tomáš Vrbík, který data představil, uvedl, že toto číslo znamená přímou pomoc podnikatelům v podobě podpor, dotací nebo půjček. „Začalo se zjednodušovat, že dluh vznikl v souvislosti s masivní podporou podnikatelů. Větší peníze ale šly na další vydání související s pandemií,“ řekl Vrbík. Podle něj zkušenosti ukázaly, že pomoc z veřejných rozpočtů může být klidně nižší, ale měla by být rychlejší a méně administrativně náročná.

„Podnikatelé potřebují najít ve vládě partnera,“ zněl závěr diskuse, které se kromě prezidenta komory Vladimíra Dlouhého účastnilo také šest možných kandidátů na ministra financí příští vlády včetně současné ministryně Aleny Schillerové (za ANO).

„Doporučujeme nové vládě, která vzejde z voleb, aby zaměstnavatelům snížila sazbu pojistného na sociální zabezpečení o dva procentní body, podpořila částečné úvazky zrušením doplatku do minimálního pojistného, zatraktivnila práci na dohodu nebo zrušila zaručené mzdy v soukromém sektoru,“ vyjmenoval některé požadavky firem prezident Hospodářské komory.

Názory přítomných politiků na takové požadavky se různily. Koalice PirSTAN sází na to, že ekonomiku napraví rychlý hospodářský růst. „K tomu máme nachystané opatření Bilion pro budoucnost. To je věc, která by měla nastartovat změnu Česka od levné práce k přidané hodnotě neboli od montovny k mozkovně,“ uvedl kandidát koalice Věslav Michalík. Zároveň navrhl zafixovat výdaje státu na úrovni roku 2022 kromě zákonem valorizovaných položek, jako jsou třeba důchody.

Řeč byla také o nápravě veřejných financí, zejména o snižování státního dluhu a schodku státního rozpočtu.

Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že její plán počítá s „citlivou konsolidací veřejných rozpočtů“, při které se nesmí zaškrtit křehký hospodářský růst. Hodlá údajně snížit deficit veřejných financí na 50 procent HDP do roku 2024 a za sedm let je mít vyrovnané. „Chceme se vrátit a budeme zase premianty. Vyzvali jsme proto i ostatní země: Pojďme se vrátit ke konsolidaci pravidel,“ řekla ministryně.

Snižovat deficit slibují také ostatní strany. Expert ODS Jan Skopeček vidí konsolidaci rozpočtu v kombinaci růstu ekonomiky a snížení výdajů. „Ale bez penzijní reformy veřejné finance dlouhodobě uzdravit nelze,“ poznamenal. Podporu růstu ekonomiky investicemi považuje za řešení expert SPD Radim Fiala. Vyšší zdanění si umí představit pouze u nadnárodních korporací.

Levicové strany pak nabízely, že chybějící peníze vyberou od nejbohatších podnikatelů a firem. „Nevyhneme se revizi daňového mixu,“ řekl expert KSČM Jiří Dolejš.

„Není možné donekonečna říkat, že nezavedeme nové daně,“ řekl místopředseda ČSSD Roman Onderka. Zároveň se vyslovil pro zavedení takzvané digitální daně a bankovní daně. „Bankovní sektor má co vracet občanům i ekonomice a myslím, že není problém bankovní daň zavést,“ doplnil ekonomický expert sociální demokracie.

Ministerstvo financí počítá s postupným snižováním deficitu. Jeho podíl na hrubém domácím produktu by měl klesat o půl procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by tak měl klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. „Během sedmi let pak chceme dosáhnout vyrovnaného rozpočtu,“ uvedla Schillerová. Úspory chce hledat v provozních výdajích, dále chystá úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a další rušení daňových výjimek.

Na setkání se ukázalo i to, že debata se nemusí nést jen v rovině makroekonomických čísel a odhadů. Odklonit ji jiným směrem se povedlo tajemníku Vrbíkovi, aniž to sám možná v tu chvíli zamýšlel. „Musím říct, že jsme se vždycky snažili nezapojovat se do politického klání. Ale v posledních měsících jsme několikrát museli zareagovat na vyjádření ministryně Maláčové,“ řekl ve svém úvodním proslovu. Kritika Maláčové se pak i od ostatních účastníků pravidelně vracela v průběhu celé debaty.

Mířila na červencovou akci Maláčové a Stropnického, volebních lídrů ČSSD za Prahu, když vyrazili spolu s policisty, celníky a úředníky inspektorátu práce na kontrolu pracovních podmínek do severočeské společnosti Edgewell. Kritiku vzbudili zejména tím, že Stropnický na sociálních sítích zveřejnil fotografie z inspekce. Oslovení právníci se následně shodli, že nepovoleným focením uvnitř podniku a zveřejňováním informací o inspekci zákon porušil.

„Řekl jste si o to, kdo chce kam, pomozme mu tam,“ obhajoval výtky vůči Maláčové prezident komory Dlouhý. Téma nakonec vygradovalo tak, že Onderka, stranický kolega Maláčové, po skončení debaty opouštěl jednací místnost s pověstným bouchnutím dveřmi, okořeněným drsnými výrazy. „Nechápu to a mrzí mě to. Takhle Hospodářská komora nikdy nevystupovala,“ komentoval posléze situaci pro HN. Ke kritice se pro HN vyjádřila i Maláčová. „To je v pořádku, na setkání Hospodářské komory obvykle nebývají voliči ČSSD,“ řekla.

Volby 2021

V jaké podobě přežije EET volby? Může být jen pro někoho, na oplátku by podnikatelé měli méně papírování nebo nižší daně

22. 9. 2021 ▪ 5 min. čtení