Toužíte po zámku? Kupte si ho!

Důvody, které lidi vedou k rozhodnutí pořídit si zámek, mohou být nejrůznější. Láska k historii, snaha zachránit němého svědka minulosti, touha vybudovat neotřelý hotel nebo „jen“ uložit peníze. Realitní kanceláře a společnosti specializující se na tento segment potvrzují, že zájem kupujících v čase pandemie roste.

„Ačkoliv se od začátku roku prodalo hned několik unikátních zámků, které byly v nabídce delší dobu, je stále z čeho vybírat,“ uklidňuje s úsměvem koupěchtivé Lenka Munter, specialistka na „zámecký“ segment v realitní kanceláři Luxent − Exclusive Properties, která mimo jiné oceňovala i nemovitosti britské královské rodiny pro newyorský Forbes a ve svém aktuálním portfoliu má také několik historických objektů. K nim patří například zámek ve Světlé nad Sázavou, v severočeských Encovanech a ve Stružné na Karlovarsku.

Kromě zámků a loveckých zámečků se z dalších historických budov nabízejí i hospodářské objekty, tedy statky, mlýny, staré továrny, a také fary, hájovny, malé kostelíky a kaple, jež si kupující obvykle přebudovávají na bydlení. „Aktuálně, kdy na trhu není dostatek malých zámků, se častěji setkávám právě s poptávkami po starých mlýnech, farách a hájovnách,“ říká Lenka Munter. Pandemie koronaviru podle ní vyvolala nárůst zájmu o tento typ nemovitostí. „Epidemie měla na prodej historických nemovitostí pozitivní vliv. Lidé je nyní kupují více než třeba před dvěma lety. Nabízí se jednoduché vysvětlení: Pro movité investory nehrají nejdůležitější roli v životě peníze, ale zdraví a rodinný život na krásném místě obklopeném přírodou. A v těchto turbulentních a nejistých časech také návrat k tradici a zájem o historii,“ říká Lenka Munter.

Samotná doba prodeje je ale u každého takového objektu velmi individuální. „Například poslední prodaný zámek jsem nabízela rok. Na prohlídky jezdilo hodně zájemců, někteří i opakovaně. Pak ale přijel ten pravý a obchod nabral rychlý spád. Jiný zámek teď však našel svého majitele už na základě první prohlídky,“ přibližuje specialistka na historické nemovitosti okolnosti prodejů.

O rostoucím zájmu mluví i Lucie Soukupová, jednatelka společnosti Chateau.cz. „V oblasti prodeje zámků a historických nemovitostí působíme zhruba sedm let a řekla bych, že zájem o tento typ nemovitostí je nyní určitě větší, a to jak o velké zámky, tak o ty menší. Možná je dnes víc patrný také stoupající zájem o další historické nemovitosti − fary, historické domy, statky. Lidé často hledají objekt před rekonstrukcí, protože se i na tuto část vlastně těší. Čím dál víc pozitivních příkladů opravených zámků určitě také přispívá k tomu, že lidé již nemají tak velké obavy z památkářů, a že se do opravy památky pustí naplno,“ popisuje současnou situaci na trhu Soukupová.

Podle ní je zajímavé sledovat důvody, které klienty vedou k tomu, že si zámek pořídí. „Čím dál víc lidí zajímá stav českých památek, chtějí jim vrátit jejich původní, mnohdy reprezentativní funkci, kdy byly centrem dané vesnice či města, sloužily lidem. Dnes najdeme mnoho zrekonstruovaných zámků, které fungují jako hotely, penziony, senior housy a tak dále, takže svoji funkci získaly zpět,“ říká Lucie Soukupová.

Jak ocenit zdánlivě neocenitelné?

Samotné ocenění historických nemovitostí představuje složitou disciplínu, při níž je potřeba zohlednit spoustu faktorů. Právě Lenku Munter před několika lety oslovil časopis Forbes New York s žádostí o ocenění některých objektů obývaných britskou královskou rodinou. „Pro zajímavost − například cenu Buckinghamského paláce jsem odhadovala na pět miliard dolarů, ale palác je ve vlastnictví státu a nikdy nebude předmětem prodeje,“ uvádí Munter.

Ke klíčovým kritériím u historických nemovitostí patří umístění, velikost stavby a pozemku. V neposlední řadě samozřejmě stav nemovitosti, zda je či není rekonstruovaná, zařízená či nezařízená, jaký má kulturní a estetický přínos nebo jaké mohou být její možnosti užívání. Podle slov Lenky Munter se určité parametry oceňují velmi těžko. „Obzvlášť třeba kulturní a historická hodnota, například pobyt významných rodů a průběh zajímavých dějinných událostí. Prim ale hrají především technické aspekty. Ty nakonec rozhodují o ceně.“

Do finální ceny se samozřejmě promítají také náklady spojené s případnou rekonstrukcí. Pokud zámek oprava teprve čeká, částka za veškeré stavební, restaurátorské a zahradní práce může být mnohonásobkem pořizovací ceny. „U některých objektů odhaduji kompletní rekonstrukci na řády stamilionů korun. Drtivá většina zámků, které mám v nabídce, je navíc památkově chráněná. Na to se kupující v souvislosti s finanční stránkou přirozeně také ptají. Zajímá je, jak probíhalo nebo probíhá jednání s příslušnými úřady. Pokud se například v minulosti provedly necitlivé zásahy, musí se napravit,“ upozorňuje Lenka Munter a dodává: „Existuje však celá řada grantů a dotací na zachování a renovaci objektů registrovaných pod památkovou ochranou − může jít o státní či regionální dotace, dotace ministerstva kultury, ministerstva pro místní rozvoj a dalších ministerstev jako zemědělství nebo průmyslu. Mnoho dotací a programů vychází rovněž z podpory Evropské unie a nadnárodních organizací pomáhajících se záchranou památek.“

Renesančně-barokní zámek Stružná na Karlovarsku i zámecký komplex ve Světlé nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod své nové majitele teprve vyhlížejí.

Foto: archiv Luxent

Je libo baroko, či raději renesanci?

V portfoliu Lenky Munter a realitní kanceláře Luxent − Exclusive Properties lze nalézt řadu historických skvostů. Jedním z nich je zámek ve Světlé nad Sázavou, jehož historie sahá do konce 14. století, kdy na tomto místě vznikla gotická tvrz. Rozlehlý zámecký komplex, ležící zhruba 100 kilometrů od Prahy, dnes nabízí 5500 metrů čtverečních prostor ve dvou nadzemních podlažích. Čtyřkřídlá budova nese renesanční, barokní, empírové i neorenesanční prvky a lemuje ji obdélné nádvoří s kašnou a oranžerií. Společně s přilehlým anglickým parkem s kaskádou rybníků a můstků o rozloze zhruba 16 tisíc metrů čtverečních tvoří světelský zámek krásnou a výraznou dominantu celé lokality.

U historických nemovitostí se také často řeší jejich zpřístupnění veřejnosti. „Menší zámky, které jejich vlastníci trvale obývají, obvykle přístupné nejsou. Velké zámecké komplexy ale s takovou možností počítají. Z komerčního hlediska tyto aktivity mohou být přínosem do zámecké pokladny, z níž se financují nutné opravy a běžná údržba. Dobrým příkladem tak může být právě Světlá nad Sázavou, a to díky současným osvíceným majitelům, kteří milují umění a kulturu. Do aktivit spojených s provozem investovali spoustu energie a času. Pronajímají se tak zde prostory na koncerty, svatby, malé i velké oslavy či hudební festivaly. Tím se zámek stává kulturním centrem regionu,“ popisuje Lenka Munter a dodává, že objekt s 650letou historií má velký a všestranný potenciál: dá se zde vybudovat noblesní hotel s wellness a restaurací, rehabilitační centrum nebo pouze soukromé rodinné sídlo s omezeným provozem části zámku podle představ nových majitelů.

S ohledem na ojedinělost těchto nemovitostí je zřejmé, že může trvat dlouhou dobu, než najdou svého kupce. „Některé zámky jsou v nabídce opravdu dlouho, až několik let, o to větší pak máme radost, když získají nového majitele. To je i příklad zámku Neznašov, který byl ve špatném stavu. Situovaný je uprostřed obce, což není nijak atraktivní lokalita, a nový majitel kolem něj tak dlouho jezdil a bylo mu líto, že památka chátrá, až se ke koupi rozhodl sám,“ přibližuje osud zámku na jihu Čech Lucie Soukupová, podle níž na začátku lidé často ani nemají úplně jasnou představu o tom, co zde bude. „Nemají konkrétní záměr, ten jednoduše přijde až časem. Tím, že rekonstrukce památky trvá dlouhou dobu, formulují se myšlenky v průběhu. To je i tento případ, kdy převládla touha opravit památku nad předem daným konkrétním záměrem,“ dodává Soukupová.

Reality

Stáhněte si přílohu v PDF

Pro bydlení i podnikatelskou činnost

Historickou nemovitost si podle Lucie Soukupové i Lenky Munter pořizují lidé, kteří mají vztah k historii, hledají unikátní nemovitost, nechtějí novostavbu. A není neobvyklé, že mnohdy vědí o historii objektu více než sám majitel. Pátrají v různých archivech, hledají fotky původního interiéru, chtějí mít představu o tom, jak původně vypadal park či zahrada.

Z jejich zkušeností vyplývá, že převažuje koupě pro soukromé potřeby nebo účely spojené s částečným komerčním využitím. Lidé zde bydlí a zároveň zámek nebo jeho část pronajímají například na svatby či konference. „Investice do historické nemovitosti je velmi náročná, a to jak finančně, tak časově. A není výjimkou, že ji lidé spíš než roky opravují celá desetiletí. Ale naplňuje je to, dává jim to smysl a jsou rádi, že pomohli památku zachránit a něco tu po nich zůstane,“ uzavírá Lucie Soukupová.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Reality.