Digitalizace pomůže strojařům zvládnout prudké zdražování energií a dalších vstupů

Po loňské pauze způsobené pandemií covidu‑19 se 8. listopadu znovu otevřou brány brněnského výstaviště návštěvníkům už 62. mezinárodního strojírenského veletrhu. Jeho hlavním tématem bude opět digitalizace průmyslu, tedy jednoznačně nejdůležitější trend posledních let nejen ve strojírenství.

Tradiční přehlídka nejnovějších výrobních technologií letos zastihne obor v poněkud jiných podmínkách než před dvěma lety. Zatímco v loňském roce podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) strojírenská výroba o několik procent klesla (především kvůli pandemii), letošní rok se podle indexu průmyslové produkce ČSÚ zatím vyvíjel znatelně lépe. Už v průběhu léta se ale situace začala komplikovat v automobilovém průmyslu, kde se výrobci potýkají s nedostatkem některých elektronických součástek. K tomu se přidává prudké zdražování materiálu a energií a hrozící nedostatek některých klíčových surovin, což pravděpodobně v blízké době negativně ovlivní i ostatní strojírenská odvětví.

„V následujících měsících a patrně i v příštím roce budou strojírenské firmy zaměstnány hledáním cest, jak kompenzovat stoupající ceny energií i dalších vstupů. Negativní vliv bude mít i nedostupnost některých komponentů a čím dál víc i základního materiálu nutného pro výrobu. Stále přetrvávající nedostatek odborníků může vést ke zpomalení inovací a případnému odlivu vývojových činností do zahraničí. Současně bude sílit tlak na dekarbonizaci provozu,“ předpovídá Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens ČR a ředitel Siemens Digital Industries.

Průmysl ve složité situaci

Milan Šlachta, reprezentant skupiny společností Bosch v Česku a na Slovensku, věří, že se složitá situace v oblasti automobilového průmyslu v průběhu roku zklidní. „Čemu se ale nevyhneme, je transformace průmyslu na nové technologie. Pokud si chceme udržet silnou pozici v oblasti průmyslu, musíme se více zaměřit na zvyšování kompetencí našich zaměstnanců v moderních technologiích a oblasti digitalizace,“ říká Šlachta.

Právě digitalizace může být i jedním z receptů na současné problémy oboru. „Díky digitálně optimalizovaným výrobním procesům, analýze dat, virtuálnímu zprovozňování a inovativním, vzájemně propojeným technologiím je možné nejen ušetřit až desítky procent energie a odpovídající množství emisí CO₂, ale také nahradit část chybějící pracovní síly,“ vysvětluje Palíšek.

Na vývoj nových výrobků nebo jejich změnu, otestování prototypů a zkušební výrobu je stále méně času. Tady hraje digitalizace klíčovou roli. „Hodně času se dá ušetřit vývojem ve virtuálním prostředí digitálního dvojčete výrobku a v budoucnu i virtuálního procesu výroby,“ říká Milan Šlachta. „Ve výrobě samotné pak nahradíme únavné a opakující se operace pomocí automatizace či využitím kolaborativních robotů. Příklady už máme v logistice, skladování, manipulaci s díly na lince, vizuální inspekci s pomocí kamer doplněných o námi vyvinuté algoritmy strojového učení,“ dodává Šlachta.

Na digitalizaci spoléhají tři čtvrtiny firem

Letošní průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi stovkou průmyslových firem ukázal, že v oblasti digitalizace se nůžky mezi firmami rozevírají. „Na základě výsledků jsme rozdělili firmy do tří kategorií podle jejich digitální zralosti – na lídry, poučené a skeptiky. Největší problém už za pár let mohou mít podniky, které stále digitální transformaci podceňují. Ocitnou se nejen v datové, ale i byznysové izolaci a digitálně zralejší konkurence je převálcuje,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podle průzkumu chce svoji produktivitu prostřednictvím digitalizace zvýšit 74 procent podniků. „Strojírenské podniky jasně vidí, jaké výhody digitalizace nabízí – zvýšení efektivity díky digitálním dvojčatům, až 70procentní úspora času díky možnostem virtuálního zprovoznění, výhody prediktivní údržby a nekonečná řada dalších,“ říká Eduard Palíšek ze Siemensu. Průzkum také ukázal, jak důležitou otázkou je pro firmy kybernetická bezpečnost – jejímu zvyšování se letos věnovalo 98 procent podniků.

Kromě automatizace, digitalizace, využívání dat, při němž se stále více uplatňuje umělá inteligence, a zvyšování kybernetické bezpečnosti patří mezi důležité trendy také zvyšování kvalifikace zaměstnanců. „Část podniků se setkává s odporem zaměstnanců vůči novým technologiím a obavami, že jim už nebudou rozumět. I proto proti loňsku vzrostl počet firem, které aktivně školí své zaměstnance v digitálních dovednostech nebo vzdělávací programy připravují. Mezi strojírenskými firmami bylo v průzkumu svazu takových podniků téměř dvě třetiny,“ říká Jiří Holoubek.

Reprezentant Bosche Milan Šlachta doufá, že se podaří najít podporu i pro nějakou formu celonárodního programu na zvyšování kompetencí stávajících zaměstnanců, jejichž pracovní místa jsou aktuálním vývojem ohrožena. „Mohlo by to být efektivnější a hlavně rychlejší řešení nedostatku kvalifikace na trhu práce než pouze sázet na změnu studijních plánů ve školách. Zároveň by to snížilo možné sociální dopady transformace,“ myslí si Šlachta.

Pandemie covidu pro průmysl byla a stále je těžkou zkouškou. „Z rozhození celého systému dodavatelských řetězců jsme se vlastně ještě nevzpamatovali,“ říká Milan Šlachta. „Narušila je nejen pandemie, ale také neočekávané události jako v případě nedostatků čipů na trhu kvůli požáru v japonské továrně na čipy. Křehkost globálních dodavatelských řetězců zůstává nevyřešenou otázkou.“

Kromě urychlení rozvoje IT ve výrobních podnicích ale pandemie snad bude mít i další pozitivní efekt. „Mnoho firem si uvědomilo, že není dlouhodobě udržitelné zakládat svoji konkurenceschopnost na nízké ceně pracovní síly, a začalo hledat oblasti, kde by bylo možné zvyšovat přidanou hodnotu,“ myslí si Eduard Palíšek.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Strojírenský veletrh.