Nedaleko centra Prahy na rušné křižovatce je hospoda, která vítá hosty plakátem: „Toto je svobodná restaurace ve svobodné zemi. Vítáni jsou všichni neočkovaní i očkovaní, bez testu i s testem.“ A skutečně, když vejdete dovnitř, nikdo po vás potvrzení nechce. Covid tady prostě neexistuje. Píšu o tom ani ne tak proto, že je z toho dobře vidět, jak stát nedokáže vynucovat pravidla, která stanovuje. Ale hlavně proto, aby bylo jasné, jak hluboko je do těla české společnosti zažrané ignorantství a lhostejnost. Už zase umírají lidé po desítkách a část lidí na to prostě kašle a ještě na to jsou pyšní, „protože svoboda“.
Jak je to možné? Má to zřejmě něco společného s tím, že v postkomunistických společnostech stále ještě převažuje představa, že svoboda znamená „dělám si, co chci, a nikdo mi do toho nemá co kecat“. Je to částečně pochopitelné, protože komunistický režim se lidem do života montoval prakticky nepřetržitě a do nejmenších detailů. A protože zákon akce a reakce platí nejen ve fyzice, ale i ve společnosti, vyvinula se po pádu Husákova socialismu vulgární představa svobody jako něčeho, co nemá být ničím omezováno. V určité části populace tato představa přežila dodnes.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist