Smrt se nikomu nevyhýbá, bohužel ani dětem ne. Důležité ale je, aby tyto křehké bytosti, které se narodily do náruče rodičů, měly možnost z ní svět také důstojně opustit. A nejen děti. S tím pomáhají rodinám i nemocným mobilní či lůžkové hospice nebo centra paliativní péče, které však na své fungování potřebují více peněz, než mají k dispozici. Loni před Vánoci tak na popud Jakuba Hofmanna vznikla jedinečná fundraisingová kampaň. Díky ní se během několika dní podařilo vybrat téměř dva miliony korun pro Hospic Dobrého pastýře v Čerčanech. Stačila k tomu jedna myšlenka, pár telefonátů a síla sociálních sítí. Nejlepší nápady totiž často vznikají intuitivně, rychle a v ten nejlepší okamžik.

Když se loni před Vánoci Jakub Hofmann, který pracuje jako manažer PR a komunikace, procházel Prahou a bilancoval uplynulý rok, myšlenkami sklouzl k tématu, kterému se dlouhodobě věnuje – k dětské paliativě, tedy k péči o nevyléčitelně nemocné děti. Dobrovolníkem v Hospicu Dobrého pastýře se stal před několika lety právě díky své profesi. „Byla to náhoda. Do společnosti, kde jsem tehdy pracoval, přišel tehdejší zástupce hospicu a žádal o grant na vytvoření strategie dětské paliativní péče v ČR. Upřímně, tehdy jsme nikdo moc netušil, co se vlastně pod tímto pojmem skrývá. O to větší bylo překvapení, že takto zásadní a citlivé téma není nijak zakotvené v legislativě, že se mu stát dostatečně nevěnuje. Že se v tomto směru vůbec musí žádat o granty. A to mluvím o nedávné době, o šesti až sedmi letech nazpět. Prosadil jsem, aby komise této iniciativě grant udělila,“ říká Jakub Hofmann.

To vedlo Jakuba k tomu se tímto tématem zabývat více, ať už fyzickou pomocí či dílčími finančními příspěvky. „Jeden člověk z hospicu mi otevřeně a zcela v dobrém řekl, že si lidé bohužel myslí, že mají právo na to mít zdravé dítě. A že to tak bohužel není. Tohle mě úplně odrovnalo,“ říká Hofmann. Protože problémem hospicové péče je mimo jiné nedostatek peněz, začal se mu při oné předvánoční procházce v hlavě rodit nápad, jak je získat. Vsadil na sílu sociálních sítí a ještě ten večer zavolal bratrovi Martinu Hofmannovi, populárnímu herci s více než sto tisíci sledujících na Facebooku a Instagramu. Ten okamžitě souhlasil a na svém profilu zveřejnil selfie video s prosbou o podporu. Nahrávka získala obrovský ohlas a ještě ten večer ji viděly tisíce lidí.

„S bráchou máme rádi bojové sporty a přátelíme se s několika MMA zápasníky. Proto jsem zavolal Patriku Kinclovi a Davidu Kozmovi, kteří mě okamžitě podpořili. To mi dodalo elán a napadlo mě oslovit kromě nich i další. Překvapilo mě, jak rychle kývl třeba zápasník UFC Jiří Procházka nebo Karlos Vémola. Vlastně ještě než nám přinesli kafe,“ popisuje Jakub Hofmann.

Kampaň na pár kliknutí

Profesní deformace Jakubovi velela nikoho příliš nezaměstnávat a udělat vše na pár kliknutí. S Hospicem Dobrého pastýře ještě ten večer vytvořili vizuál kampaně – fotografii s krátkou větou –, který bylo možné s odkazem na platební bránu sdílet na Instagramu. Všechno se seběhlo tak rychle a emotivně, že ve vizuálu dokonce byla gramatická chyba, kterou se ale rozhodli tam ponechat. Vnímali to jako potvrzení toho, že vizuál vzbuzuje dostatečné emoce, protože si toho ani oni sami nevšimli. Kampaň podpořily i další známé osobnosti jako například Veronika Arichteva, Patricie Pagáčová, Martina Pártlová, Patrik Hartl nebo Nora Fridrichová. Díky nim a jejich sledujícím se podařilo vybrat téměř dva miliony korun. Bratři Hofmannové si následně za tento počin odnesli ocenění Fóra dárců Sbírkový hrdina.

Vizual pastýř, PB Nejlepší nadace a fondy
Vizuál kampaně Hospicu Dobrého pastýře s gramatickou chybou, kterou se autoři rozhodli v něm ponechat. Vnímali to jako potvrzení toho, že vizuál vzbuzuje dostatečné emoce, protože si jí ani oni sami zprvu nevšimli.
Foto: archiv

„Stále věřím, že to nebyla jen jednorázová akce. Ještě v lednu jsme společně s UFC zápasníkem Jirkou Procházkou chtěli pokračovat. Covid a lockdown nám ale všechny plány překazily. Já zase s něčím přijdu, ale až se opět spontánně sejde nápad a vhodný okamžik. Mění se také možnosti lidí, kteří mohou oslovit veřejnost. Není to tak, že by filantropii pomáhat nechtěli, ale kouzlo být součástí něčeho se pomalu mění ve veřejné očekávání. S bráchou nechceme podporovat několik sbírek zároveň, jednou kopat za Spartu a podruhé za Slavii. To necháváme na jiných. Hlavní uznání ale na každý pád patří pracovníkům hospicu a obecně všem, kteří se této problematice věnují. Oni tímto tématem žijí, denně k němu vstávají. My jsme je jen chtěli podpořit a pomoct zpřístupnit tuto péči těm, kteří ji potřebují,“ říká Jakub Hofmann.

Výtěžek případné další sbírky bratři opět věnují na podporu Hospicu Dobrého pastýře, který každoročně pomocí fundraisingu shání kolem tří milionů korun. Ty využívá především pro mobilní péči. „Naším cílem je finanční a personální udržitelnost, bez které bychom nemohli vůbec poskytovat kvalitní služby, k nimž jsme se zavázali. Paliativní péče je celkem mladý obor a i my si v něm stále hledáme své místo. V oblasti rozvoje služeb bychom rádi poskytovali odlehčovací pobytovou péči pro děti, která je potřebná, ale zatím s ní máme minimální zkušenosti. Zatím jsme opravdu ve fázi hledání možností. Tato otázka bude vyřešena otevřením dětského hospice na Cibulce v Praze, který zřizuje Nadace rodiny Vlčkových. To ale bude trvat další tři až čtyři roky. V případě mobilního hospicu jsme připraveni péči pro děti poskytovat nadále. V současné chvíli chystáme dva projekty pro příští rok, jeden v oblasti komunikace s pozůstalými a druhý v terapii úzkostí a depresí,“ popisuje ředitelka Hospicu Dobrého pastýře Monika Horníková.

Zbývá spousta práce

Otevření Střediska paliativní péče a lůžkového hospicu na Cibulce se plánuje na rok 2026, tedy přesně 200 let poté, co byl areál v největším rozkvětu díky jeho tehdejšímu majiteli, hraběti Leopoldovi Linhartovi Thun‑Hohensteinovi. Jaká bude nová podoba usedlosti, odhalí výsledek architektonické soutěže, který by měl být vyhlášen začátkem roku 2022. Hrubý odhad na vybudování nové Cibulky se pohybuje mezi 300 a 350 miliony korun a nezahrnuje prostředky na pořízení nemovitosti. Nadaci rodiny Vlčkových založil letos v březnu generální ředitel společnosti Avast Ondřej Vlček s manželkou Katarínou. Vložili do ní 1,5 miliardy korun, čímž vytvořili největší soukromou nadaci v Česku.

„Iniciativa manželů Vlčkových je úcty‑ a obdivuhodná aktivita, v rámci plánovaného finančního rozsahu jde skutečně o něco mimořádného. Lidé kvůli tomu ale bohužel mají pocit, že problém dětské paliativy je tímto vyřešený. Což tedy rozhodně není a minimálně v nadcházejících letech ani nebude,“ říká Jakub Hofmann. Ilustruje to na příkladu uvedení nového léčivého přípravku na trh. Neznamená to, že funguje na všechny a onemocnění je rázem vymýceno.
„Paliativní péči je nutné zasadit a ukotvit do existujícího systému zdravotní péče, vytvořit potřebnou legislativu a jasně definované postupy, které se musí vyzkoušet. Jsou to tisíce a tisíce hodin práce, kterou je potřeba udělat, a stovky lidí, které je nutné zapojit. Moc jim držím palce, snad všechny subjekty věnující se dětské paliativě spojí síly. A všem lidem přeji, aby ji nikdy nepotřebovali využít,“ dodává Jakub Hofmann.

Sdílet zkušenosti

Spojit síly pomáhá různým institucím například také Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. V roce 2020 podpořil vznik nové organizace – Institutu Pallium –, která si vzala za cíl systematicky se věnovat rozvoji dětské paliativní péče. Posláním organizace je zajištění nejvyšší možné kvality života pro děti s život omezujícím a ohrožujícím onemocněním a jejich rodin. Proto se věnuje osvětě odborné a laické veřejnosti, sdílení zkušeností či uděluje stipendia vysokoškolským studentům při zpracovávání diplomových a disertačních prací zaměřených na dětskou paliativní péči.

Nejlepší nadace a fondy

Stáhněte si přílohu v PDF

„Myslím si, že je klíčové, aby organizace působící v oblasti dětské paliativní péče úzce spolupracovaly a sdílely zkušenosti. Jen tak lze dosáhnout shody na klíčových otázkách a proměnit systém péče, abychom dítěti i jeho rodině nabídli co nejlepší podporu. Proto není náhoda, že jsme poskytli zázemí v sídle naší nadace právě Nadaci rodiny Vlčkových a Institutu Pallium,“ říká ředitelka Výboru dobré vůle Monika Granja.

Podobné nadace přináší dětské paliativní péči potřebnou osvětu. Pomáhat velkým věcem ale mohou i drobné krůčky. Jedním takovým je konverzační karetní hra Řekni mi s podtitulem Hra pro život a dobré umírání, která pomáhá zdravotníkům, pečovatelům, sociálním pracovníkům i studentům těchto oborů, zdravým i nemocným a jejich rodinám otvírat důležité životní otázky a diskusi na téma hodnot a přání v souvislosti se závěrem života. Vznikla pomocí úspěšné crowdfundingové kampaně na Hithit.cz iniciované Centrem paliativní péče. O smrti se těžko mluví a vyslovit přání v závěru života je obtížné. S malou hrou je ale možné zvládnout i velká témata.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nejlepší nadace a fondy.