Nemovitostní fondy se v tomto roce ukázaly jako konzervativní, a přesto velmi výhodné investice, díky kterým movití investoři leckde dosahovali zhodnocení deset procent a více. Dvouciferné výnosy se ale podle odborníků už asi nevrátí, protože vhodných budov na investice ubývá a jejich ceny rostou.

Realitní fondy jsou nástroje kolektivního investování a umožňují zhodnocovat peníze v průmyslových budovách – ve výrobních a skladovacích halách, logistických centrech, kancelářích nebo nákupních centrech. V uplynulých letech Češi do těchto fondů investovali víc a víc a i pandemii toto odvětví relativně dobře ustálo. Ukazují to i fondová data, která Hospodářské noviny sbírají a analyzují ve spolupráci s Institutem strategického investování (ISTI) při Fakultě financí a účetnictví na pražské VŠE.

Podle nejnovějších údajů měla ke konci třetího čtvrtletí většina sledovaných fondů pro takzvané kvalifikované investory (FKI) roční výnosy mezi šesti a deseti procenty. V čele tabulky je fond zaměřený na průmyslové nemovitosti založený skupinou Accolade, který ve sledovaném období dokonce dosáhl ročního výnosu 24 procent. FKI fondy jsou určené těm, kdo si mohou dovolit investovat nejméně jeden milion korun. Fondy pro drobnější investory, takzvané retailové, jsou více regulované a tím i méně výnosné. Dosahovaly roční výnosnosti mezi téměř dvěma procenty a 6,5 procenta.

Data také ukazují, že celková hodnota majetku ve fondech, sledovaných žebříčkem HN, vzrostla za rok o 10 miliard korun asi na 112 miliard. To i přesto, že jeden z největších fondů, vytvořený skupinou Arete, byl letos ukončen a prodán. Také počet investorů v těchto fondech letos rostl a už překročil 230 tisíc.

„Svými výnosy zůstávají realitní fondy v porovnání s dalšími konzervativními nástroji oblíbeným typem investice, což se odráží v rostoucím počtu investorů. Ve střednědobém horizontu očekáváme u realitních fondů stabilní výkonnost,“ říká k nové sadě dat ředitel ISTI David Mazáček.

Roční výnosnost zvolňuje už letos a zároveň dochází u většiny fondů ke snížení zadluženosti. To podle Mazáčka souvisí s růstem úrokových sazeb a dražšími úvěry – fondy mají dostatek peněz, a mohou si proto snížit objem půjčených peněz. Současně se i některým fondům dařilo prodlužovat smlouvy s nájemci.

V kategorii fondů FKI byl ve dvanácti měsících do konce září nejvýnosnější již zmiňovaný fond Accolade, dále pak Capital RE Fund (11,7 procenta) a Wood & Company Office podfond (9,7 procenta), zaměřený na kanceláře. Mezi retailovými fondy dosáhly nejvyšších zhodnocení ZDR Investment Public (6,5 procenta), Conseq Realitní (6,3 procenta) a Nemo Fund (4,1 procenta).

Výnosnost některých fondů může podle expertů v budoucnosti slábnout, protože už se nebude opakovat situace, kdy jim při nákupech budov pomáhalo přehodnocování nabytého majetku na vyšší hodnoty. Na trhu totiž je stále velké množství volných peněz a to tlačí ceny vzhůru a snižuje výnosy. Do výnosů také zasáhne růst korunových úrokových sazeb. To dopadne hlavně na ty fondy, které nemají příjmy z nájmů zafixované v eurech a jsou více zadlužené.

Podle realitní poradenské společnosti CBRE směřuje tuzemský trh komerčních nemovitostí k zotavení z pandemie a poptávka bude i příští rok tažena právě nemovitostními fondy, tvořícími téměř polovinu kupujících. CBRE ve výhledu na rok 2022 uvádí, že zájem o komerční nemovitosti je v Česku natolik vysoký, že „na trhu není dostatek vhodných produktů, a to ve všech segmentech“.