Pracovní karanténa se může týkat zdravotnictví či dopravy. Firmy už mají vytipované pozice

Předseda Ústředního krizového štábu Vít Rakušan (STAN) po pondělním jednání specifikoval podmínky tzv. pracovní karantény, která by měla zabránit kolapsu klíčové infrastruktury v případě prudkého nárůstu nakažených variantou omikron. Týkat by se podle něj mohla například zdravotnictví, dopravy, energetiky, vodního hospodářství či pohřebnictví. Definitivní seznam musí ještě schválit vláda. Ve chvíli, kdy by se nákaza u člověka potvrdila PCR testem, nemohl by v režimu pracovní karantény fungovat, uvedl Rakušan. 

„Počet případů narůstá, nicméně zatím se jedná o pozvolný, nikoliv prudký nárůst,“ řekl Rakušan s tím, že v tuto chvíli je v průměru 40 až 50 procent případů covidu způsobených variantou omikron. Dosud v Česku mírně dominuje varianta delta, zlom lze podle Rakušana očekávat ke konci tohoto či v průběhu příštího týdne. Čísla nakažených jsou v současné chvíli podle Rakušana taková, že je možné pandemii zvládat na základě pandemického zákona. 

Pracovní karanténa by měla fungovat pouze do potvrzení nákazy PCR testem. Pracovníci z vybraných profesí, kterým by při povinném testování v práci vyšel pozitivní antigenní test a kteří nemají příznaky nemoci, by mohli za speciálních podmínek zůstat v práci. Pokud ale nákazu potvrdí PCR test, musí dotyčný zůstat doma. 

„Zaměstnavatel musí zajistit podmínky, které budou odpovídat tomu, že ten člověk je potenciálně rizikový. To znamená práce v izolovaném prostředí, s respirátorem, žádné společné stravování a trávený čas ve společných prostorách. V podstatě jen cesta práce–domov, domov–práce,“ specifikoval Rakušan podmínky, za nichž by měla pracovní karanténa probíhat. 

Energetická firma ČEZ říká, že již má vytipované pozice, kterých se bude pracovní karanténa týkat. „Už v předchozích vlnách pandemie jsme všechny pracovní pozice posoudili z hlediska požadavku na jejich přednostní očkování,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jedná se především o pozice ve společnostech, které zákon o krizovém řízení určuje jako takzvané kritické nebo kritické informační infrastruktury státu. Těch zvláště kritických zaměstnanců má skupina ČEZ vytipovaných asi 400, kritických zhruba pět tisíc. „To vše z celkového počtu cca 24 tisíc zaměstnanců společností Skupiny ČEZ,“ dodal Kříž.

Podobně si kritické pozice vytipovaly banky, protože i jejich služby se s největší pravděpodobností dostanou na seznam středečního jednání kabinetu. „Máme identifikovány pozice, na které by se pravidla pracovní karantény vztahovala. Jde asi o 500 zaměstnanců,“ uvedl mluvčí Komerční banky Michal Teubner.

S bankéři v karanténě naopak nepočítá Česká spořitelna. „S ohledem na velikost naší pobočkové sítě s více než 400 stovkami poboček předpokládáme, že využití pracovní karantény nebude v případě pracovníků pobočkové sítě nutné. Navíc by s ohledem na ochranu zdraví našich klientů ani nebylo proveditelné,“ řekl mluvčí spořitelny Filip Hrubý.

Další oblasti, které jsou na seznamu, jako je například hromadná doprava, zatím vyčkávají na definitivní vyjádření vlády. „Pokud to bude jen trochu možné, nechceme do práce posílat nemocné pracovníky. Pokud dojde k plošnému rozšíření onemocnění, bude se jednat o celospolečenský problém, který se bude týkat nejen našich zaměstnanců, ale i cestujících,“ uvedla mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštíková.

S nasazením pozitivně testovaných lidí hned u několika profesí však počítají České dráhy. Zatím operují s pracovní verzí, že by mohlo jít o profese jako komandující, strojmistr, dispečer, strojvedoucí, vedoucí posunu, posunovač nebo vozmistr. „Může se jednat o 4200 zaměstnanců,“ potvrdil mluvčí drah Lukáš Kubát.

Podobně si pozice vytipovaly také Pražské služby. Půjde o lidi potřebné pro distribuci tepla, údržbu komunikací a energetické využití odpadu. Také tady jde o stovky lidí. „Krizový plán máme a pravidla máme také již nastavena od jara 2020,“ řekl mluvčí služeb Radim Mana.