Bidenovy sankce citelně zasáhnou dvě ruské státní banky. Další by mohly mířit i na obří Sberbank a VTB

Sankce, kterými americký prezident Joe Biden trestá Kreml za „začátek invaze na Ukrajinu“, jsou namířeny proti největším ruským státním bankám a také odstřihnou Moskvu od obchodování se státním dluhem na západních trzích.

Biden tvrdé sankce proti Rusku za vojenský vpád na Ukrajinu vyhlásil v úterý. Američany ovšem zároveň varoval, že zpětný dopad sankcí může v USA zvednout ceny energií a pohonných hmot. To se ale Američanům nelíbí a prezidentova popularita padá. Část republikánské opozice navíc využívá současnou krizi na Ukrajině k domácím politickým útokům na Bílý dům. 

Podle Bidena ruský prezident Vladimir Putin „flagrantně porušil mezinárodního právo“. „Když bude Rusko v této invazi pokračovat, my jsme připraveni pokračovat se sankcemi,“ uvedl Biden v úterý večer ve zvláštním televizním projevu.

Aktuální „první dávka sankcí“ míří na ruskou státní rozvojovou banku Vněšekonombank (VEB), jež v Rusku financuje největší infrastrukturní a průmyslové projekty. A na „vojenskou banku“ Promsvjazbank, která je klíčovou finanční institucí ruského ministerstva obrany, když zaštiťuje 70 procent jeho vojenských kontraktů.

„Zcela jsme je zablokovali, tyto banky už nemohou dělat žádné transakce se Spojenými státy nebo s Evropou, jejich majetky v našich finančních systémech budou zmrazeny,“ vysvětlil pro média Daleep Singh, náměstek Rady pro národní bezpečnost Bílého domu.

Americkými sankcemi bude zasaženo i několik elitních rodin z okolí Kremlu. Například ředitel ruské zpravodajské služby FSB Alexandr Bortnikov a jeho syn nebo výkonný ředitel Promsvjazbank Pjotr Fradkov. V návaznosti na Bidenův projev zástupci Bílého domu a administrativy už také naznačili, že další případné sankce by mohly být pro Rusko ještě citelnější.

„Řeknu to naprosto jasně: žádná ruská finanční instituce si nemůže být jista, včetně dvou největších, kterými jsou banky Sberbank a VTB, které dohromady spravují 750 miliard dolarů,“ uvedl Daleep Singh.

Podle americké ministryně financí Janet Yellenové jsou současné americké a evropské sankce proti Rusku „začátkem procesu rozmontování finanční sítě Kremlu a jeho schopnosti dotovat destabilizující aktivity na Ukrajině a ve světě“.

Prezident Biden ve svém projevu ovšem zároveň připravoval Američany na to, že už současné sankce proti Rusku pravděpodobně budou mít i zpětné negativní dopady uvnitř USA. Především by se mohly promítnout do vyšších cen energií a pohonných hmot.

„Obrana svobody nás všechny bude něco stát, v tom musíme být upřímní. Chci omezit nepohodu, kterou lidé cítí u čerpacích stanic. To je pro mě zásadní věc,“ řekl Joe Biden.

Ekonomové předpovídají, že pokud bude ruská invaze pokračovat a pokud ze strany USA a Západu přijdou další sankce, povede to k nárůstu cen ropy na světovém trhu. Například podle Joea Brusuelase, hlavního ekonoma washingtonské poradenské a auditorské firmy RSM, by „tento energetický šok“, jak uvedl pro web Politico, mohl USA v příštím roce připravit o jedno procento ekonomického růstu a inflace by mohla překročit 10 procent.

Ceny energií přitom v USA už letos v lednu meziročně vzrostly o 27 procent a průměrná cena benzinu se od Bidenova příchodu do Bílého domu zvýšila takřka o polovinu, v současnosti přesáhla 3,5 dolaru za galon.

Pro běžné Američany je to mimořádně citlivá věc, která výrazně ovlivňuje jejich celkové hodnocení výkonu prezidenta. Bidenova popularita od loňského léta setrvale klesá, v současnosti ho vnímá pozitivně už jen 41 procent lidí. A konkrétně jeho ekonomickou politiku hodnotí Američané ještě o 10 procentních bodů hůře.

V USA se přitom rozjíždí kampaň před listopadovými kongresovými a guvernérskými volbami, v níž se bojuje všemi prostředky. Jasně to ukázala reakce republikánů na vyhlášení sankcí. Republikánské vedení ve Sněmovně reprezentantů Kongresu prezidenta na jedné straně obvinilo z „appeasementu“, tedy ze slabosti vůči Putinovi. Zároveň však na Bidena útočí, že jeho politika podněcuje růst inflace a cen pohonných hmot.

Velká část republikánské voličské základny navíc stále naslouchá bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který nejen propaguje izolacionistickou zahraniční politiku, ale znovu potvrdil svoji „slabost“ pro Vladimira Putina. Současné Putinovy kroky na Ukrajině Trump označil za „chytré a geniální“.

„Putin prohlásí velkou část Ukrajiny za nezávislou. To je úžasné...,“ uvedl Trump v konzervativním podcastu The Clay Travis & Buck Sexton Show. Trumpovo opakované tvrzení, že za něho by ke krizi s Ruskem vůbec nedošlo, protože měl s Putinem dobrý vztah, rezonuje v nemalé části americké veřejnosti.

Americký prezident se tak ani uprostřed těžké zahraniční krize s Ruskem nemůže doma v USA opřít – na rozdíl od Putina – ani o pevnou politickou podporu, ani o většinově jednotnou veřejnost.