Zelenskyj se opřel do německé politiky. Také trvá na uznání hranic z roku 1991

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poslancům Spolkového sněmu ve svém čtvrtečním projevu přes telemost připomněl historickou odpovědnost Německa za to, že se nebude opakovat vyhlazování měst a národů. To se ale podle něj nyní na Ukrajině děje.

„Zatímco k vám mluvím, Rusko bombarduje naše města, nemocnice, školy, divadla,“ řekl. Poznamenal, že bomby dopadají i na památník v Babím Jaru, kde nacisté zavraždili během dvou dnů skoro 34 tisíc Židů. Připomněl, že tento památník loni navštívil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. 

Kritizoval i obchodování s Ruskem. Některé kroky podle něj byly učiněny příliš pozdě a sankce nejsou dostatečné, aby zastavily válku. „Vaše společnosti a koncerny mají stále mnoho spojení s Ruskem. Se zemí, která vás a další státy nutí k tomu, abyste financovali tuto válku,“ řekl ukrajinský prezident. „My jsme tvrdili, že i Nord Stream je způsob přípravy na válku. Od vás jsme ale dostávali odpověď, že je to čistě hospodářská věc,“ připomněl Zelenskyj. 

Výstavbu rusko-německého plynovodu Nord Stream 2 za čistě soukromý hospodářský projekt dlouho označoval kancléř Scholz, jehož vláda ale po ruském uznání samozvaných republik zprovoznění již hotového produktovodu zablokovala.

Zelenskyj také trvá na svém stanovisku, že hranice Ukrajiny musí být uznány ve stavu z roku 1991, kdy získala samostatnost. Ve čtvrtek to pro italský deník La Republica uvedl Zelenského poradce Oleksij Arestovyč. Ukrajinská vláda je podle Arestovyče připravena fungovat i v případě – podle něj nepravděpodobného – pádu Kyjeva.

Ukrajina se podle něj nikdy nevzdá „národních zájmů“. Přijatelná dohoda pro Zelenského „začíná návratem ke stavu z 23. února, tedy před začátkem války“. Ukrajina si také nadále činí nárok na Ruskem anektovaný poloostrov Krym a území ovládané separatisty ve východoukrajinském Donbasu.

Rusko okupuje Krym od roku 2014, OSN ale stále považuje poloostrov za součást Ukrajiny. V únoru Rusko uznalo nezávislost dvou samozvaných republik na východě Ukrajiny, které v roce 2014 jednostranně vyhlásily nezávislost na Kyjevu. Zelenskyj vícekrát uvedl, že územní svrchovanost Ukrajiny nemůže být v nynějších jednáních s Ruskem o ukončení války předmětem kompromisu.

Podle dalšího prezidentova poradce Mychajla Podoljaka je právě dohoda ohledně těchto teritorií klíčová. „Ukrajinský postoj se nemění, státní hranice se měnit nesmí. Nicméně se musíme na tuto otázku dívat střízlivě. Právně je Krym, Donětsk a Luhansk součástí Ukrajiny, ale nekontrolujeme je, takže fakticky jsou spravovány Ruskem,“ řekl pro polská média.

Podoljak ale naznačuje, že je Rusko v poslední době více nakloněné ke kompromisu. „Mohu říct, že ruská delegace v poslední době prudce vyměkla. Posuzují svět kolem sebe objektivněji a chovají se velmi korektně,“ uvedl. Dodal však, že je pohled ruských vyjednávačů na svět zkreslený propagandou Kremlu.

Poradce Arestovyč dále odmítl, že by nyní bezprostředně hrozil ruský útok na ukrajinské hlavní město. Podle něj ukrajinská armáda v okolí Kyjeva vyřadila z boje třetinu ruských vojsk, která se již ani nesnaží přivážet posily. Z původních šesti směrů podnikají ruští vojáci výpady proti ukrajinské armádě u Kyjeva již jen ve třech, dodal.

Podle Arestovyče není nyní možné, aby Kyjev padl do rukou nepřítele. Pokud by se tak přesto stalo, hodlá vláda pokračovat v činnosti v současném složení mimo něj. „A odpor bude ještě zuřivější, poháněný touhou po pomstě,“ sdělil poradce.

Posilování stavů a útočné operace „taktického významu“ ruská armáda naopak podniká u Mykolajiva a Mariupolu na jihu, respektive jihovýchodě země. „Ruské rezervy a zásoby mohou podle našich informací vydržet ještě dva týdny na udržení útočné fáze. Pak budou muset nutně zpomalit a přistoupit na poziční válku, jako tomu bylo v Kyjevě,“ přiblížil Arestovyč s tím, že „faktor času“ působí nyní proti Rusku.

Prezident Zelenskyj německým poslancům ale řekl, že zatímco za sovětské blokády západní části Berlína bylo možné město zásobovat letecky, v případě Kyjeva, který se snaží obklíčit ruská armáda, to není možné. Ukrajina proto podle něj potřebuje zajistit vzdušný prostor.