Čím nezávislejší budeme na Rusku, tím budeme zelenější. Ať se nám to líbí, nebo ne

Green Deal je mrtvý, na Green Deal teď není čas, Green Deal jako iracionální recept… takhle se to dnes říká. Při frustraci Evropanů z cen energií, v panikách u benzinových pump a nejistotě, zda se zítra nezavře kohoutek z ruských plynovodů do Evropy, se nelze divit, že se tyhle myšlenky jednomu honí hlavou.

V takovém stavu mysli (a mnohdy i peněženky) se pak snadno dosazuje nálepka Green Dealu na vše, o čem má člověk pocit, že jej ohrožuje. V panice i v reálném ohrožení ovšem platí základní poučka: zachovat chladnou hlavu čili chovat se racionálně. Když nemohu ovlivnit (jako že ji opravdu nemohu ovlivnit) cenu benzinu, topení nebo elektřiny, hledám vlastní „malá“ řešení, třeba cestu, jak se dostat do práce jinak. Nebo se zamyslím, zda bych neměl lépe zaizolovat okna či si na balkon nepořídit přenosný solární panel. Prostě si situaci rozeberu a pak hledám aspoň nějaká dosažitelná řešení.