V čele francouzské bankovní trojky Société Générale (SocGen) stál Frédéric Oudéa nepřetržitě od dubna 2008. V úterý v Paříži akcionářům na výroční valné hromadě oznámil, že na post generálního ředitele už znovu kandidovat nebude. „Jde o rozhodnutí, které jsem učinil s pokorou, spoustou emocí, ale také klidnou myslí,“ řekl osmapadesátiletý francouzský finančník o svém konci v čele banky. Jedna z největších bankovních skupin v Evropě, která v Česku většinově vlastní Komerční banku, tak bude hledat jeho nástupce. O něm by mělo být podle vyjádření banky jasno v květnu příštího roku.

Oudéa, nejdéle sloužící CEO jedné z předních evropských bank, přebíral vedení firmy zhruba v polovině roku 2008. Tedy v době, kdy se naplno provalil skandál s nepoctivým obchodováním bývalého zaměstnance SocGen Jeroma Kerviela. Kvůli jeho machinacím přišla banka celkově o 4,9 miliardy eur (zhruba 121 miliard korun). Poté se Oudéa musel potýkat s důsledky globální ekonomické krize, jež tvrdě dopadla na celý bankovní sektor. Hodnota akcií řady finančních domů tehdy klesla i o dvě třetiny.

Frédéric Oudéa (58)

◼ Pochází z rodiny lékařů, ale po časné otcově smrti rodinnou tradici opustil. Vystudoval elitní školy, například École Polytechnique v Paříži, z nichž se rekrutují vysocí úředníci i manažeři.

◼ Kariéru začal ve státních službách, byl poradcem ministerstva pro rozpočet v době, kdy ho řídil pozdější prezident Nicolas Sarkozy.

◼ Do Société Générale nastoupil v roce 1995. Generálním ředitelem celé skupiny se stal v roce 2008, v době prohlubující se finanční krize, kdy navíc na banku dopadl skandál vyvolaný miliardovými spekulacemi jednoho z obchodníků.

◼ Od roku 2014 do roku 2016 byl též prezidentem Evropské bankovní federace.

Co francouzského bankéře odlišuje od jeho souputníků ve vedení jiných předních evropských bank je vytrvalost. Zatímco v čele například britské Barclays nebo německé Deutsche Bank se za posledních patnáct let vystřídalo až pět mužů, Oudéa u kormidla SocGen setrval.

Trhy na oznámení nejprve reagovaly pozitivně. Akcie SocGen vzrostly po začátku středečního obchodování na burze v Paříži o 2,4 procenta (okolo 9:15). Během dopoledne svůj zisk firma sice umazávala, po poledni ovšem cena opět rostla a jedna akcie SocGen se okolo druhé hodiny prodávala za 24,37 eura, tedy asi za 602 korun.

„Načasování tohoto kroku vnímáme jako správné, protože finanční výkonnost společnosti se výrazně zotavila z nedávných minim. Kapitál je dostatečný a strategie do roku 2025 jasná a v pohybu,“ říká pro agenturu Reuters Flora Bocahutová, analytička americké investiční banky Jefferies.

Mezi nejvážnější kandidáty na Oudéův post jsou podle agentury Reuters například Slawomir Krupa, který v SocGen vede korporátní a investiční bankovnictví. A také Sebastien Proto, jenž je vedoucím retailových operací ve Francii a jako manažer také dohlíží na sloučení SocGen s bankou Crédit du Nord. Financial Times pak zmiňují jméno Jeana Pierra Mustiera, který již dříve v bance působil a opustil ji po Kervielově skandálu. Mustier připadá v úvahu proto, že letos v únoru ukončil své působení v UniCredit Bank.

Během posledních dvou let prošla finanční skupina, podobně jako celý bankovní sektor, značnými turbulencemi. Rok 2020 zakončila poprvé za posledních několik desetiletí se ztrátou, kterou způsobilo vypuknutí celosvětové pandemie koronaviru na jaře téhož roku. Loňských dvanáct měsíců se pak vzpamatovávala a hospodaření zakončila dokonce s rekordním ziskem. Nyní musí čelit problémům souvisejícím s válkou na Ukrajině. Od konce února, kdy Rusko zahájilo svou agresivní invazi, ztratila banka až třetinu své tržní hodnoty.

Banka SocGen totiž měla v Rusku jednu z největších finančních expozic ze všech evropských věřitelů, dosahujících nižších jednotek miliard eur. Tvrdé sankce vůči Putinovu režimu tak ohrožovaly jejich klienty a úvěry na tamním trhu. I proto se minulý měsíc SocGen rozhodla, že svou dceřinou společnost Rosbank prodá ruskému oligarchovi Vladimiru Potaninovi. Odpis čisté účetní hodnoty prodávaných aktivit společně s výjimečnou nepeněžní položkou činí asi 3,1 miliardy eur (76,6 miliardy korun). SocGen byla jednou z prvních bank, která po invazi oznámila, že svá aktiva v Rusku prodá. O podobném kroku uvažuje i rakouská Raiffeisenbank a italská UniCredit Bank.

Agentura Bloomberg také připomněla poměrně třaskavou událost, která se stala během setkání akcionářů SocGen v lednu 2020 právě v centrále ruské dceřinky Rosbank. Ještě předtím, než na řadu přišly prezentace oslavující dobré zisky skupiny během uplynulých dvanácti měsíců, vystoupil před zúčastněnými Oudéa. A vytáhl informaci, o které ve svém článku informoval Bloomberg, že vedení banky za něj hledá náhradu přesto, že mu jeho mandát v té době končil až za tři roky. Své kolegy tehdy upozornil, že podobné „průsaky“ informací na veřejnost jsou nepřijatelné, a řekl, že budou mít vážné důsledky pro kohokoliv, kdo se na nich podílel.