Oreo i Tatranky podraží. Kvůli válce jsme přišli o továrnu na Ukrajině, říká šéfka Mondelezu

Válka na Ukrajině ovlivnila cenu i množství slunečnicového oleje nebo mouky na trhu a spolu s rostoucími cenami energií či obalových materiálů je to pro potravinářské firmy další rána. Amerického výrobce čokolád a sušenek Mondelez postihlo i to, že mu ruský útok na Ukrajině zničil továrnu. Přesto Mondelez v Rusku cukrovinky dál vyrábí.

„Je to produkce potravin, baleného jídla, které je potřeba. V Rusku máme 2,5 tisíce zaměstnanců, které také nemůžeme ze dne na den propustit. Máme celý dodavatelský řetězec, který je na nás závislý,“ vysvětluje v rozhovoru pro HN Ivana Tůmová, která vede Mondelez v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Zdražování se kvůli válce a inflaci promítne téměř do všech výrobků – od sušenek Oreo a BeBe přes čokoládu Milka po Tatranky nebo esíčka. Mondelez v Česku také kvůli rostoucím cenám přestal některé produkty vyrábět.

HN: Vidíte na současné situaci ve světě něco pozitivního?

To, že se lidé dokázali spojit a podporují obyvatele Ukrajiny. I naši zaměstnanci se hned v první den, kdy konflikt začal, semknuli, začali pomáhat nejen penězi, ale převáželi Ukrajince přes Maďarsko, Slovensko do Polska a tam, kam potřebují, ubytovávají je u sebe. I já sama mám jednu ukrajinskou rodinu doma. Sounáležitost všech lidí v Česku mě překvapila a vážím si toho.

HN: Přináší současná situace také něco Mondelezu?

Pro firmu je to spíš negativní. Na Ukrajině máme dvě továrny, které jsme rychle zavřeli kvůli bezpečí našich pracovníků. Továrna u Kyjeva je v pořádku, závod ve městě Trosťanec ale už prošel válkou a je téměř celý zničený, takže jsme rádi, že jsme zvolili na prvním místě bezpečí. Tím pádem jsme ale přišli o výrobu produktů, které byly výjimečné. 

HN: Co se tam vyrábělo?

Například část portfolia slaných sušenek Tuc nebo tenké Oreo, které jsme vyráběli jen na Ukrajině, protože tam jsme k tomu měli technologii. Než konflikt skončí, určitě se jinde vyrábět nebudou. Na druhou stranu jsme rychle aktivovali naše vnitřní zdroje, máme obrovskou výrobní síť a například výrobu Tuc z Ukrajiny jsme přesunuli do Lovosic. Tam už se část portfolia Tuc vyrábí, takže se produkce navýšila. Začali jsme fungovat jako firma rychleji. Když chcete uvést na trh nový výrobek, běžně to trvá rok až rok a půl. Teď jsme ale byli schopní výrobu převést, naplánovat a zrealizovat za tři měsíce.    

HN: Převáděli jste s výrobou také ukrajinské zaměstnance?

Zaměstnanci na Ukrajině většinou zůstali, protože to jsou muži a nemohou opustit zemi. Jejich rodiny ale odešly a my se o ně snažíme postarat v zemích blízko Ukrajiny – v Polsku, ale i v Maďarsku, na Slovensku a v Česku. Kolegům, kteří se dostali přes hranice, se snažíme najít práci. Jsou to jedinci, ale zaměstnali jsme je v Lovosicích, v Opavě i v Bratislavě. 

HN: Odešel už Mondelez z Ruska?

Neodešel. Výroba zůstává.