Slovo pohledávka mělo v Česku dlouhé roky špatný zvuk. Dnes už se situace mění a podle zástupců finanční skupiny APS, která nakupuje a následně vymáhá nesplácené úvěry na trzích střední a východní Evropy, se pohledávky postupně stávají atraktivním investičním nástrojem. Proto skupina začala nabízet příležitosti i tuzemským investorům a po loňském úspěchu připravuje nový, v pořadí druhý podfond APS CREDIT FUND, RHAPSODY II, který představuje generální ředitel APS Martin Machoň, jeho zástupce pro finanční řízení Petr Kohout a vedoucí administrace fondů Eva Hlavenová.

Obchodujete s problematickými pohledávkami. V čem je to výhodnější než třeba nemovitosti nebo akcie?

Kohout: Z pohledu investora je to zajímavá alternativa k tradičním nástrojům. Navíc je anticyklická, což znamená, že čím hůř se daří ekonomice, tím lepší příležitosti a výnosy náš byznys nabízí. Je méně likvidní, s pohledávkami se neobchoduje na veřejných trzích jako třeba s akciemi, nicméně přináší zajímavý zisk ve vztahu k výši podstoupeného rizika.

Kdo může do vašich projektů investovat?

Machoň: Dříve jsme spolupracovali se zahraničními institucionálními investory, typicky s private equity fondy (fondy se soukromým kapitálem – pozn. red.). Minulý rok jsme se rozhodli, že to zkusíme nabídnout i v Česku a na podzim jsme otevřeli první fond pro české drobné investory.

Měli o tuto formu investic zájem?

Kohout: Měli! Za tři měsíce se nám podařilo shromáždit skoro 800 milionů, což je na poměry tuzemského trhu velmi vysoká částka. Nejspíš je to dáno tím, že jsme našli něco zajímavého pro investory, kteří hledají alternativu do svých portfolií. Byl to pro nás obrovský úspěch, a proto letos plánujeme vyjít s druhým podfondem RHAPSODY II. Do něho chceme opět shromáždit podobnou částku, bude určen pro takzvané kvalifikované investory, a proto bude minimální vstupní investice jeden milion korun. Roční zhodnocení odhadujeme opět ve dvouciferných číslech.

Je to u nás v Česku taková rarita. Pokud u nás investoři zvažují alternativy k běžným fondům, volí spíš investice do nemovitostních fondů nebo do private equity. Pohledávky tu nikdo v této formě veřejnosti nenabízí. Ani my jsme to sedmnáct let nedělali, ale teď už máme dost zkušeností a můžeme si to dovolit.

Jak spolupráce s investory probíhá?

Hlavenová: Snažíme se, aby investoři od prvního momentu rozuměli tomu, co APS dělá, a měli přehled o všech parametrech našeho investičního produktu. Stejně tak dbáme na to, aby pro ně byl proces získávání investičních nástrojů co nejjednodušší. Pravidelně je informujeme o vývoji a výkonnosti investičního podfondu, včetně aktualit o investičních činnostech.

Jak se bude podle vás trh s pohledávkami v Česku dál rozvíjet?

Machoň: Pohledávkový byznys měl u nás dlouho takový divný nádech. Slovo pohledávka tu má pořád ještě jiný zvuk než třeba anglické distressed debt nebo non‑performing loan. Dnes už se to ale posouvá a investoři zjišťují, že je to pro ně dobrá příležitost.

Kohout: Zkušenost s prvním podfondem nám určitě pomohla a věříme, že pro lidi to bude časem běžný standard. Dřív možná investice do pohledávek nezvažovali, protože je neznali. Když jsme to před rokem nabídli jako první fond svého druhu, bylo to na trhu něco nového. Teď si myslíme, že se pohledávkový byznys stane běžnou záležitostí, každý vyspělý investor bude vnímat hodnotu tohoto nástroje k diverzifikaci svého portfolia. Často se v médiích řeší, kam by měl člověk uložit peníze, kde je ukrýt před inflací, mluví se o vínech, veteránech, zakládají se fondy na lesy a další projekty. Je vidět, že lidé hledají alternativu k tomu, co na trhu existuje a na co byli zvyklí. Tohle je rozhodně jedna, která se vyplatí.

Ovlivnila vaše podnikání nějak pandemie koronaviru?

Machoň: Tento byznys funguje vždycky s určitou prodlevou. Není to tak, že začne covid a druhý den je na trhu spousta pohledávek. Ty vzniknou až později, když se věřitel vyčerpá a nemůže už dostát svým závazkům. Banka si neví rady, zkouší různá řešení a teprve když nefungují, dostane se pohledávka na trh, kde ji můžete koupit. Bývá to zpravidla rok až tři po krizi. Teď jsme rok po covidu a začínáme to pomaličku vidět. Od příštího roku se mohou začít projevovat i další vlivy.

Takže k pandemii se přidá dopad války na Ukrajině a současné inflace?

Kohout: Pro řadu firem to bude toxický koktejl, který ovlivní jejich schopnost dostát svým závazkům. Oproti dřívějším krizím měl covid zvláštní specifikum, že se na záchraně dotčených odvětví a firem masivně podílely vlády. Banky tvořily velké opravné položky, které postupně rozpouštěly. Je ovšem otázka, kam až ty státní peníze dosáhnou a jak se vlády popasují s dopadem inflace v následné krizi. Současná pravicová vláda v Česku nekompenzuje všechno tak, jak to bylo u covidu.

Machoň: Proto si myslíme, že právě s tím, jak se začnou projevovat důsledky pandemie a války, se situace na trhu určitě nezlepší. Recese rozhodně přijde a z pohledu investic do pohledávek očekáváme spousty příležitostí.

Článek vznikl ve spolupráci s finanční skupinou APS