Lektorů češtiny pro Ukrajince je málo, vypomáhat musí dobrovolníci. Kurzy jsou plné během chvíle

S prvními zmínkami o tom, že by na Ukrajinu přišla ruská armáda, se téměř čtyřicetiletá Helena rychle sbalila a odjela s rodinou pryč. Skončila nedaleko Prahy u příbuzných. Česky mluví obstojně, teď to chce i po svých dětech. Sedmnáctiletá Jelena zvládla přijímací zkoušku na střední školu a od září nastoupí v Praze na obchodní akademii. 

„Učila jsem se intenzivně, jak jen to šlo. S mámou, příbuznými, kamarády i soukromě. Nakonec se to povedlo,“ popisuje Jelena lámanou češtinou a s chybami, ale srozumitelně. V učení navíc pokračuje celé léto. „Trochu se bojím, tak mám k běžnému učení s rodinou ještě pět hodin týdně se soukromou učitelkou,“ dodává.