Ministerstvo spravedlnosti stále odmítá poskytnout analýzu, kterou šéf resortu Pavel Blažek obhajoval nutnost změn u olomouckého vrchního státního zastupitelství. Právě tamní žalobci již dva roky vedou Blažkovo vlastní prověřování, a to s podezřením na korupci.
Ministr analýzu prý slyšel jen ústně na poradě. Zápis z porady ale ministerstvo nevydalo s tím, že se žádná nekonala. Kdo srovnání vypracoval, úřad nesdělil.
Blažek na začátku července vystoupil s tím, že olomoučtí žalobci pracují špatně a je třeba, aby jejich nový šéf Radim Daňhel udělal změny. Zaměřil se zejména na odbor závažné hospodářské a finanční kriminality. Jeho státní zástupkyně Petra Lastovecká dozoruje přímo kauzu týkající se Blažka.
Ten kritiku dokládal údajnou analýzou, jejíž fragmenty v podobě tiskové zprávy následně ministerstvo zveřejnilo na webu. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž odmítl, že by jeho podřízení pracovali špatně, a čísla začátkem srpna označil za zavádějící a kusá. HN a Aktuálně.cz od té doby usilují o plné znění dokumentu, aby bylo jasné, kdo ho vypracoval a z čeho vycházel.
Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka na novinářské dotazy neodpověděl a odkázal na zákon o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo ale ani po oficiální žádosti analýzu neposkytlo, což spoluautor normy Oldřich Kužílek označil za „skandální porušení zákona“. Úřad následně vydal sérii tiskových zpráv, v nichž odkazoval zpět na úryvky zveřejněné na webu.
Sám Blažek ale následně uznal, že jeho podřízení porušili zákon. Na novou odpověď jim ovšem dal dalších 15 dnů. O informace tak reportéři usilují už více než měsíc.
Podle Kužílka Blažek opět pochybil. „Namísto příkazu svým úředníkům, aby informace poskytli, anebo aby vyřízení zcela převzal do svých rukou, což obojí mu zákon přikazuje na prvním místě, protiprávně volí zdržovací taktiku administrativního ping-pongu,“ vysvětlil Kužílek.
Vedoucí ministerského oddělení styku s veřejností Jacek Morávek analýzu neposkytl s dodatkem, že její „výsledky byly představeny v ústní formě na poradě ministra spravedlnosti“. Aktuálně.cz a HN tak požádaly o zápis z citované porady. „Sděluji, že žádná taková porada se nekonala,“ konstatoval ovšem Morávek.
Redakce se také ptaly na to, kdo jmenovitě analýzu vypracoval. Ministerstvo ale opět jméno nesdělilo. „Ministr spravedlnosti vydal pokyn k vytištění výkazů a statistik. Porovnáním údajů vznikla srovnávací analýza,“ napsal pouze Morávek.
Ministerstvo podle Kužílka místo poskytnutí jasných informací mlží. „Ono se samo vzniklo. Dramatik Václav Havel by nedovedl ve své absurdní hře napsat směšnější příklad vyhýbavosti a kluzkosti komunistických funkcionářů,“ komentuje to expert na otevřenost státní správy. Podobně mluví i vedoucí právní poradny protikorupční neziskové organizace Transparency International Adam Jareš.
„Mluvčí na webu ministerstva spravedlnosti sice uvádí, že ,ctí právo na svobodný přístup k informacím’, to ale neodpovídá skutečnosti. Ministerstvo minimálně v jednom z mluvčím zmiňovaných případů nerespektovalo zákonnou lhůtu k poskytnutí informací a v dalších v rozporu se zákonem nevydalo rozhodnutí o odmítnutí žádosti, ani informace neposkytlo. Pokud tedy ministerstvo a jeho mluvčí skutečně chtějí ctít právo na informace, měli by při poskytování informací postupovat podle zákona,“ řekl HN právník.
Analýza soudce neexistuje
Ministerstvo přitom redakcím HN a Aktuálně.cz odmítlo poskytnout i podklady, na základě kterých se Blažek rozhodl nejmenovat místopředsedu pro trestní úsek Krajského soudu v Brně. Tedy instituce, která by v případě, že prověřování ministra či jeho spolupracovníků skončí obžalobou, kauzu soudila.
Předseda krajského soudu Milan Čečotka do funkce navrhl soudce Aleše Novotného, známého ukládáním přísných trestů. V minulosti poslal do vězení například podnikatele Shahrama Zadeha za masivní daňové úniky. Navzdory tomu, že podle svých kolegů čelil nebývalé cílené kampani. V roce 2016 se ho 27 ze 29 soudců trestního úseku soudu zastalo a jeho tehdejší šéf ho označil za soudce s vynikajícími výsledky.
Server Česká justice napsal, že má ministr zamítavé rozhodnutí podloženo další analýzou. Ta prý dokládá, že Novotného senát odsoudil lidi, které vyšší instance následně obžaloby zprostila. I okolnosti vzniku této analýzy ale mluvčí ministerstva komentovat odmítl a redakce si tedy o informace znovu požádaly podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
A úředník Morávek odepsal, že analýza neexistuje: „Ministerstvo spravedlnosti požadovanými materiály nedisponuje, neboť v souvislosti s předmětným návrhem na jmenování nevypracovalo ani neobdrželo žádný z vámi specifikovaných materiálů, přičemž tuto skutečnost nikdy netvrdilo ani nepotvrdilo.“
Ve stejné listině ovšem zároveň Morávek operuje s tím, že senát soudce Novotného údajně způsobil svým rozhodováním škodu 3 851 958 korun, které stát musel souzeným vyplatit na náhradách. „Ministr spravedlnosti tak nemohl do funkce místopředsedy Krajského soudu v Brně jmenovat někoho, kdo se opakovaně podílel svými nezákonnými rozhodnutími na vzniku takto vysokých škod,“ tvrdí Morávek.
Jak k číslu ministerstvo došlo, když žádnou analýzu Novotného rozsudků podle něj nedělalo, ovšem neobjasnil. Soudce Novotný ani šéf krajského soudu Čečotka ministrovy kroky komentovat nechtěli.
