Účty za topení ve školách nám zboří rozpočty, investici do solárů asi nezvládneme, děsí se malé obce

Pohled na teploměr, který přes den ukazuje příjemné teploty nad dvaceti stupni, zatím Miloše Kosíka, ředitele jedné z ostravských základních škol, příliš netrápí. „Jsem v ředitelském křesle šest let a to je neustále něco. Nejdřív byl covid a distanční výuka, zvládli jsme to. Potom příliv ukrajinských dětí, taky jsme zvládli. Najdeme řešení i na energie a teplo,“ krčí rameny šéf ZŠ Ostrava – Bělský Les.

Zatímco ještě stále relativně levnou elektřinu má škola zajištěnou až do roku 2023, horší je to s teplem. Tam se cenu pro nadcházející rok Kosík dozví až na konci toho letošního. I proto už ředitel svolal pracovní skupinu, která má za úkol najít ve škole možné energetické úspory. Zatím plánuje důsledně utahovat kohouty u topení nebo nechat školníka vymontovat žárovky na místech, kde to hygienické normy povolí – třeba na chodbách.

V hlavě už se mu ale rýsuje i krizový plán, kdyby bylo nejhůř. „Naše škola má několik budov. Kdyby bylo opravdu zle a na zaplacení tepla by nebyly finance, zavřeli bychom ostatní budovy a nechali otevřenou pouze jednu, ve které by se topilo. Dopoledne by se učil první stupeň a po obědě by se vystřídal s druhým stupněm,“ popisuje šéf sportovní základky plán, který se osvědčil v době silných populačních ročníků a nedostatku škol i předchozím generacím.

Stejný problém jako ostravský ředitel teď řeší většina tuzemských škol. Všechny provozní náklady, energie nevyjímaje, hradí školy z příspěvku zřizovatele. Vlastní školu přitom provozuje více než třetina všech obcí v republice, náklady na její provoz se tak často stávají zásadní položkou jejich vlastního rozpočtu. „Ačkoliv obce s provozními náklady škol počítají ve svých rozpočtech, v situaci, kdy se ceny energií zvedly jen během tohoto roku několikanásobně, musí na provoz přispět i stát,“ říká Vlastimil Picek, místopředseda Svazu měst a obcí. Naráží tak na fakt, že nejen ředitelé, ale ani obce doposud od státu nedostali jasný plán, jak situaci vyřešit. „Řešení musí vycházet ze společného postupu vlády. Ta se v těchto dnech intenzivně zabývá řešením energetické krize. MŠMT i samotný ministr Balaš aktivně vstupují do těchto jednání s cílem, aby školy tuto náročnou situaci zvládly,“ říká mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Že by letos nechal děti učit se doma, ale šéf resortu školství Vladimír Balaš (STAN) zatím striktně odmítá. „Určitě nebudeme zavírat školy, naopak, budeme se snažit, abychom zabezpečili dostatek tepla. Každý stupeň je úspora 10 procent,“ vypočítává ministr. Teplotu v budově škol přitom jasně stanovuje vyhláška ministerstva zdravotnictví. Podle aktuálně projednávaných návrhů by se nově mohl zrušit ukazatel optimální teploty v učebnách, naopak by se jasně stanovila hranice, pod kterou by se topení nemohlo dál ve třídách škrtit, alespoň o to usiluje ministerstvo školství.

Školy dostávají nabídky na energie za pětinásobné ceny. Snížit spotřebu už moc nemůžou, říká ředitel

1. 9. 2022 ▪ 10:37 min.

„Resort školství vyjádřil názor, že limity nelze nastavovat s ohledem na růst cen a nedostatek energií a aby stanovený teplotní ukazatel měl charakter minimální hodnoty, tedy ne závazného horního limitu, který se nesmí překročit,“ vysvětluje mluvčí Lednová. Minimální teploty by tak měly být o jeden stupeň nižší, než stanovuje původní vyhláška, ve třídách by se tak stále muselo topit minimálně na 19 stupňů.

Ve složité situaci, kdy ředitelé nevědí, jaká jim i po zavedení úsporných opatření přijde faktura za energie, teď řada z nich stojí ještě před jednou zásadní manažerskou otázkou. „Samozřejmě bychom rádi instalovali na střechy fotovoltaiku, už tady byla i expertní skupina, která zjišťovala stav a možné zatížení střechy, ale otázka je financování,“ vysvětluje ředitel ZŠ Ostrava – Bělský Les Kosík, proč ještě minimálně co do rozlohy jedna z největších škol v severomoravské metropoli stále nemá na střeše vlastní fotovoltaickou elektrárnu. „Zkusíme se zapojit do pilotních projektů nebo zajistit nějaké spolufinancování,“ rozvíjí proto Kosík dál plány.

Podobně střídmě se k problematice instalace obnovitelných zdrojů ve školách staví i Luboš Zajíc, prezident Asociace základních škol. „Je třeba zvážit, aby to byl přínos, aby to nebyl jenom další náklad.“ Zajíc tak naráží na fakt, že především pro malé obce je podobný typ investice velmi náročný. „Připravit takový projekt je přinejmenším otázkou měsíců až let. K tomu všemu pomáhají ve velké míře evropské i národní dotace, protože ačkoliv se taková investice v dlouhodobém měřítku vyplatí, pro obce je taková rekonstrukce velkým jednorázovým výdajem, který si sami dovolit nemohou nebo riskují neúměrné zadlužení obce,“ vysvětluje Vlastimil Picek ze Svazu měst a obcí.

Neznamená to ale, že by se touto cestou nechtěly vydat vůbec žádné obce. Třeba Brno se rozhodlo nainstalovat tisícovku nových fotovoltaických panelů na osmi městských budovách, z toho na třech základních školách. Patnáctimilionová investice by se podle propočtů radnice měla do městské kasy vrátit během pěti let. Do té doby plánují osadit panely celkem 650 střech a vytvořit tak vlastní městskou solární elektrárnu.