Zlínský kraj nezapře svou výraznou koncentraci vyspělých průmyslových odvětví, mezi něž patří elektrotechnika, plastikářství, strojírenství nebo gumárenství. V takových oborech je konec konců zaměstnána téměř polovina zdejších lidí. Oblasti při slovenských hranicích si zase zachovávají tradice a um klasických řemesel. Jednou větou řečeno, i když patří Zlínský kraj svou rozlohou k těm menším, jeho podnikatelské prostředí je dlouhodobě velmi silné. To se potvrdilo i při vyhlašování krajských výsledků podnikatelských soutěží MONETA Živnostník roku a IBM Firma roku.
Fakta
IBM FIRMA ROKU 2022
1. místo Aircraft Industries
2. místo ORTO plus
3. místo PSÍ HUBÍK
Firma Aircraft Industries se bude o celorepublikový titul IBM Firma roku 2022 ucházet před finálovou porotou 9. listopadu v Praze.
MONETA ŽIVNOSTNÍK ROKU 2022
1. místo Zuzana Forejtková
2. místo Antonín Papšík
3. místo Břetislav Jalůvka
Živnostnice Zuzana Forejtková se bude o celorepublikový titul MONETA Živnostník roku 2022 ucházet před finálovou porotou 8. listopadu v Praze.
MONETA Živnostník roku Srdcař 2022
Zuzana Forejtková
Odbornou porotu nejvíce zaujala Zuzana Forejtková věnující se sušení ovoce a zeleniny. „Gratulujeme k vítězství. Vnímáme, že své podnikání bere jako službu společnosti. Její podnikání má přesah i do sociální sféry. Stejně jako MONETA si uvědomuje, jak důležité je začleňovat do společnosti občany s hendikepem a dát jim stejnou šanci na plnohodnotný život,“ okomentoval vítěze za porotu Lukáš Kresta z MONETA Money Bank. Mezi firmami zvítězila společnost Aircraft Industries, výrobce letounů L 410. „Představují nejmodernější technologie, které připomínají podobně inovativní vozy ID. Jsem rád, že pokračuje tradice leteckého průmyslu u nás a vyvíjí se nejmodernější technologie také v tomto odvětví,“ okomentoval volbu poroty produktový manažer pro elektromobilitu ze společnosti Volkswagen Dušan Klimek.
V jednotlivých krajích je vyhlašován rovněž vítěz kategorie MONETA Živnostník roku Srdcař, která oceňuje živnostníky, kteří dokázali v podnikání překonat nejrůznější nástrahy osudu, a přeci to nevzdali a pracují dál. Ve Zlíně toto ocenění získala rovněž Zuzana Forejtková.
Sušením ovoce a zeleniny vytváříme další produkt
Hana Fojtášková
(v zastoupení vítězné živnostnice Zuzany Forejtkové), MONETA Živnostník roku 2022 Zlínského kraje
Suší ovoce a zeleninu, která je svou přezrálostí na obchodních pultech neprodejná, nebo pokud se urodí lokálním farmářům více úrody a nemají ji jak spotřebovat. Odkoupí ji a v podstatě jí dají druhý život. „Ovoce a zeleninu usušíme, vytvoříme další produkt a zaměstnáme díky tomu ještě lidi s hendikepem. Momentálně máme jednadvacet zaměstnanců s hendikepem a tři asistenty k těmto lidem.
Naše paní majitelka Zuzana Forejtková měla sestru, která provozovala zdravou výživu. Pocházejí z vesnice, kde mají svoje políčka, zahrádky a všechny přebytky zeleniny, které nezpracovaly čerstvé, si začaly sušit a napadlo je, že by z toho mohly rozvinout v něco více,“ popisuje vedoucí sušírny Hana Fojtášková. Tím bylo založení malé živnosti a zaměstnání osob se zdravotním znevýhodněním. „Máme také svoji prodejnu. Snažíme se sušit hlavně lokální ovoce a zeleninu, jablíčka, hrušky, švestky, dýni. Sušíme i banány, ananas, nektarinky, více méně všechny druhy, podle toho, jak seženeme nějaké přebytky. Ze zeleniny třeba červenou řepu, výborná je s česnekem, nebo cibuli. Děláme i zeleninovou směs do polévky,“ přibližuje vedoucí sušírny. Mají šest elektrických sušiček, jeden prostor, kde se zpracovává ovoce a zelenina, dále jednu místnost jako kancelář a jednu místnost jako sklad. „Už máme nakontaktované firmy, které vědí, co odebíráme, takže nám už nabízejí samy. Stačí, když je rajče naťuknuté, už je pro obchodní řetězce neprodejné, protože jim to lidé nekupují. Ale tím, že je naťuknuté nebo přezrálé, tak je sladší a pro nás to má přidanou hodnotu,“ doplňuje Fojtášková.
Výrobky jsou k dostání momentálně v jejich bezobalovém obchůdku. „Máme obchůdek s obalem i bez obalu u nás v Rožnově vedle sušírny, pak máme svůj e‑shop a snažíme se dodávat i do kamenných obchodů. Plány do budoucna máme velké, protože abychom byli na trhu udržitelní a nemuseli se spoléhat na to, že firmy se nám budou samy ozývat, tak jsme se rozhodli vybudovat svůj vlastní sad. Už máme pozemek a začínáme kopat a sázet od borůvek, přes maliny až po rakytník,“ uzavírá Hana Fojtášková.
Naším cílem je vyrábět letadla nejvyšší kvality
Ilona Plšková,
generální ředitelka společnosti Aircraft Industries, IBM Firma roku 2022 Zlínského kraje
Společnost má více než osmdesát let tradici letecké výroby. Zabývá se výrobou, prodejem a servisem letounu L 410. Provozuje neveřejné mezinárodní letiště v Kunovicích a je také zřizovatelem Střední letecké školy. „Naším cílem je vyrábět letadla nejvyšší kvality, která budou na současném leteckém trhu mít své specifické zájemce. Náš letoun je dvoumotorový turbovrtulový stroj, který byl od samého začátku vyvíjen pro potřeby regionální přepravy cestujících a nákladu, především pro provoz na malých letištích, mimo hlavní letecké trasy,“ říká Ilona Plšková. Jeho charakteristickou vlastností je, že může přistávat na nezpevněných površích. Celkem bylo vyrobeno 1200 letounů, v současné době je jich v provozu 130 ve více než šedesáti zemích světa na pěti kontinentech. „Náš závod byl v roce 2021 schopen vyrobit jedenáct letounů L 410. Původní výrobní plán, který jsme v roce 2021 měli, kdy jsme procházeli těžkým covidovým obdobím, byl 14 letadel, což jsme kvůli velké absenci zaměstnanců a problémům s dodávkami nebyli schopni dodržet,“ uvádí generální ředitelka.
Aktuálně se společnost v Evropě a jihovýchodní Asii účastní několika tendrů. Vyplácí se jí sázka na víceúčelové verze, se kterými se snaží obsadit nové trhy. Firma má 910 zaměstnanců. „Jádro našich zaměstnanců jsou srdcaři, protože v letecké výrobě jsou to často fandové, práce je velmi namáhavá. Máme spoustu odborných profesí, které při výrobě letadla potřebujeme, hlavně klempíře, nýtaře, mechaniky nebo strojní zámečníky,“ popisuje Plšková. Vytvořili ve firmě rekvalifikační středisko a klempíře a nýtaře, což jsou nejstěžejnější profese, které vyžadují přesnost, trpělivost, soustředěnost a dobrou fyzickou zdatnost, si sami školí. Pokud jde o technické profese, tam je to také náročné. Vychovat dobrého konstruktéra trvá někdy tři až pět let. „Ve výrobě se pořád něco mění, vyvíjí a v rámci certifikace předělává, na letounu je to živý děj. L 410 není letoun, který se před padesáti lety navrhnul a vyrábí se stejně. Požadavky se mění a my se musíme velmi rychle přizpůsobovat, abychom obstáli v konkurenčním prostředí na trhu,“ dodává Ilona Plšková.
Zaměřeno na kraj
Na cestách po Zlínském kraji se Stavební skupinou VINCI Construction CS
V letošním roce se spojily dvě desítky stavebních společností a vznikla tak největší stavební skupina na území České a Slovenské republiky, VINCI Construction CS. Působí ve všech stavebních segmentech a zaměstnává čtyři tisíce profesionálů. Její společnosti se mohou pochlubit až sedmdesátiletou tradicí a řadou úspěšně dokončených projektů, z nichž mnohé byly realizovány právě ve Zlínském kraji. Jsme například podepsaní pod jihovýchodním obchvatem Otrokovic na dálnici D55, který podstatně omezil exhalace a hluk z dopravy ve městě a napomohl ke zlepšení životního prostředí. O půl roku dříve proti plánovanému termínu jsme vystavěli silnici v úseku Vizovice – Lhotsko, která přispěla k výraznému snížení provozu v obci. Zvýšili jsme kapacitu koryta řeky Moravy mezi Starým Městem a Uherským Hradištěm. Máme za sebou rekonstrukci mostu přes železnici v ulici Nadjezd v Otrokovicích. V současné době pracujeme na stavbě dálnice D55 v úseku Babice – Staré Město, na konci měsíce zprovozníme průtah Přerovem a řada dalších projektů nás čeká.
Iveta Štočková
tisková mluvčí, Skupina VINCI Construction CS
Rady
Povinný nefinanční reporting se blíží
České firmy podle našeho letošního ESG Survey zatím nepovažují za důležité zavádění procesů souvisejících s tvorbou nefinančního reportingu. Pouze 34 procent firem nějaký nefinanční reporting tvoří a zveřejňují. Blíží se přitom chvíle, kdy tato činnost bude povinná pro všechny firmy nad 250 zaměstnanců s čistým obratem nad 40 milionů eur a bilanční sumou přesahující 20 milionů eur. Pokud společnost splní dvě ze tří zmíněných podmínek, bude muset podle směrnice CSRD poprvé reportovat data za rok 2025 během roku 2026. Spolu s tím CSRD přísněji definuje podobu toho, jak by měl takový report vypadat, což bude klást na jeho zpracovatele nemalé procesní a datové nároky. Rozhodně doporučujeme zbývající čas nepromarnit, zejména těm firmám, které zatím nefinanční data vůbec nesbírají a nevyhodnocují. Začít s povinným nefinančním reportováním od nuly je totiž velmi náročný úkol, který vyžaduje poměrně dlouhou přípravu včetně přenastavení interních procesů, tvorby dat, úpravy nebo implementace systémů ve firmách.
Ondřej Rybka
expert na nefinanční reporting, PwC Česká republika
