Přes dvacet let svého dětství a mládí strávil Andrii Melnyk ve východoukrajinském městě Horlivka. Průmyslové centrum je ale od roku 2014 spolu s velkou částí Doněcké uhelné pánve neboli Donbasu okupované proruskými silami a dnes už i oficiální ruskou armádou. Třicetiletý ukrajinský právník se tak do kdysi třistatisícového sídla, ze kterého však už zhruba třetina obyvatel uprchla, nemá šanci vrátit ani na návštěvu. „My z Donbasu jsme jako potulní cikáni. Přišli jsme o rodný dům, hřiště, kde jsme si jako děti hráli, školu, kam jsme chodili. Už osm let mi ta místa velmi chybí,“ říká muž, který dnes žije v Praze.

Andrii Melnyk opustil Donbas v roce 2013 kvůli studiu práv v Charkově. Bylo to krátce před zahájením bojů v roce 2014, které si tehdy nedokázal přestavit, stejně jako to, že už se domů nepodívá. Jeho vyprávění ukazuje, jak se prohlubující konflikt a válečná pohroma promítly i do osudů Ukrajinců, kteří se shodou okolností dokázali přímým následkům ruské agrese vyhnout.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.