Libor Sehnal programuje hlasové ovládání vozů a provádí různé testy pro automotive. Nevystudoval přitom IT, ale ekonomii. Původně spravoval hromadnou dopravu na severu Čech, kde vedl tým 350 lidí. Přesto se rozhodl, že se rekvalifikuje.
„Přišel okamžik, kdy jsem si řekl, že chci dělat něco jiného,“ vypráví. „Všude se psalo, jaký je nedostatek IT odborníků,“ dovysvětluje. Přes úřad práce se přihlásil na kurz Tvorba webových aplikací v Pythonu. „Dlouho jsem váhal, jaký kurz zvolit. Přesvědčila mě obrovská světová poptávka po Pythonu, která mi dávala záruku, že si práci najdu,“ uvádí dnes už programátor. Na něj se přeškolil za tři měsíce a svou současnou práci si našel měsíc poté.
Pokud by se chtěl někdo jako Libor rekvalifikovat na ajťáka, měl by se prvně podívat, jak vůbec programování vypadá. „To je dnes velmi snadné, akademie často pořádají různé workshopy zadarmo pro širokou veřejnost. Každý si tam online a během chvilky může zkusit vytvořit jednoduchou aplikaci,“ říká David Čápka, spoluzakladatel ITnetwork, která pořádá rekvalifikační kurzy. „Jediná otázka je, jestli je ochotný se alespoň tři měsíce učit, aby do nového oboru mohl nasednout,“ dodává.
Podle Davida Čápka je v současnosti nejžádanější IT profesí programátor. „Čemuž také odpovídá platové ohodnocení až 200 tisíc korun měsíčně,“ říká spoluzakladatel firmy na rekvalifikační kurzy. „Když již tedy člověk mění profesi, obvykle vybírá toto zaměření, kde se mu vynaložené úsilí rychle zúročí,“ doplňuje. „Kurz by měl být akreditovaný MŠMT a trvat tři až šest měsíců, aby se účastník naučil vše potřebné. Jaký programovací jazyk si vybere, není až tak důležité, ale měl by být univerzální. Velmi populární jsou programovací jazyky Java a Python,“ dodává David Čápka.
S nulovými znalostmi je potřeba intenzivní rekvalifikační kurz, který trvá tři až šest měsíců. Čerstvým juniorům se pak v práci ještě věnují zkušenější kolegové. „Přibližně rok až dva. Rekvalifikace je téměř vždy na pozici programátor kvůli nadstandardnímu platovému ohodnocení. Pozice testera je často odrazovým můstkem na programátora a lidé se na ni se základní IT znalostí dostanou bez problémů,“ radí David Čápka.
Místo operování programování
Rozhodující pro následné uplatnění kandidáta na trhu jsou jen prokazatelné schopnosti. „Nicméně je důležité umět si vytvořit kvalitní životopis, dobře se prezentovat na pohovorech a umět se adekvátně nacenit,“ radí David Čápka.
„Náš student Tomáš nyní vede vývojový react tým v karlínské firmě, pracuje tři dny v týdnu a má za to 100 tisíc korun měsíčně čistého. V paměti mi utkvěla také bývalá ředitelka hotelu, která nově pracuje v IT, má na poloviční úvazek stejné peníze jako předtím na full‑time a věnuje se dětem. Příběhů máme spoustu, udělali jsme programátory z kuchařů, žen na mateřské, strojařů, chirurgů, ekonomů, proudí k nám lidé ze všech oborů,“ říká David Čápka.
Poptávka po IT specialistech roste
Hlad po IT profesích z řad zaměstnavatelů roste a pandemie dlouhotrvající nedostatek odborníků v této branži ještě znásobila.
„Kolik v dnešní situaci chybí IT odborníků, se opravdu nedá vyčíslit. Každá větší firma nyní prochází automatizací či digitalizací čili poptávka po IT specialistech stále roste. Největší zájem je stále o developery s různými zaměřeními, kteří jsou u nás stále velice nedostatkovým zbožím. Hledá se ale také spousta lidí do cyber security, automation testing a klasického IT helpdesku,“ říká Petr Douda, manažer marketingu a komunikace personální agentury Randstad Česká republika.
Jak najít war-life balance. IT specialista posílá z Česka pomoc ukrajinské armádě
Jak se dívají na rekvalifikované zaměstnavatelé:
Tomáš Páral, CEO MoroSystems
Ve světě IT vždy záleží na roli, kterou by měli rekvalifikovaní zaměstnanci zastávat, a na předpokladech jednotlivých lidí. V MoroSystems vyvíjíme složité softwarové aplikace a transakční systémy. Pětileté vysokoškolské studium IT oborů je pro naše softwarové inženýry a architekty téměř nenahraditelné. Výbornou zkušenost s rekvalifikovanými lidmi máme v případě analytiků či testerů. V týmu zákazníka spolupracujeme s analytikem, který je bývalým pilotem. Úspěšně jsme spolupracovali s testerkou, jež prošla Czechitas. V některých případech by to naopak nezafungovalo.
V MoroSystems nerozlišujeme, zdali se jedná o vystudovaného IT profesionála nebo rekvalifikovaného člověka. Předpokládáme, že má uchazeč základy perfektně zvládnuté. Záleží nám především na přístupu a schopnostech, které v rámci výběrových řízení musí kandidáti prokázat. To je ostatně i součástí naší filozofie – co neumíme, to se naučíme. Novým i stávajícím zaměstnancům proto dáváme prostor absolvovat kurzy, mezifiremní vzdělávání a učit se tak nejnovějším technologiím.
Martin Bazala, CEO společnosti Raynet
Stát se vývojářem softwaru úplně od nuly je rozhodně nemalá výzva. Jednou ze schůdných cest může být start u velkého týmu, který ocení i velmi juniorní posily pro vybrané rutinní činnosti.
Takovou cestu je zdravé vnímat jako investici a zaměřit své úsilí především na získávání relevantních zkušeností. Bezplatná stáž může být dobrý start.
Nebojte se vykročit do světa IT
- Nezdržujte se otázkami, zda na to máte, to za vás ani nemůže nikdo rozhodnout.
- Zkuste si programování na workshopu zdarma nebo jednoduše začněte. Skončit můžete vždycky. Akreditovaný kurz může proplatit úřad práce, nebo si jej můžete koupit sami, investice se vám za několik měsíců vrátí.
- Nezatěžujte se výběrem programovacího jazyka, když nevíte, na jakém projektu pak budete dělat. Zvolte jakýkoli populární univerzální jazyk jako Java nebo Python.
- Nevzdávejte to po prvním neúspěchu, programátorů nebyl nikdy větší nedostatek. K programování nepotřebujete matematiku. Stačí vám logické myšlení.
- Tvořte si vlastní projekty, třeba hry nebo úkolníček. Programování je otázkou praxe, jinak se ho nenaučíte.
- Nechte si poradit s kvalitním životopisem. Některé firmy nabízejí trainee programy a rády si nové kolegy zaškolí. Některé naopak zkouší nabírat „juniory“ a chtějí po nich seniorní znalosti. Počítejte s tím, že firem bude potřeba několik zkusit, než najdete tu správnou.
Daleko realističtější je aspirace na jiné pozice v IT. Typicky třeba testeři mohou firmám přinášet velkou přidanou hodnotu, i když toho profesně ještě nemají tolik za sebou. Důležité je, že jako plnohodnotní členové „softwarového týmu“ mohou nasávat krásy IT, zjišťovat, co by je bavilo, a v těchto oblastech se dál zlepšovat a vzdělávat. Tato postupná cesta do hlubin IT má rozhodně větší šanci na úspěch.
Málokdo si uvědomuje, že je v rámci IT dnes hodně netechnických pozic, kde je možné se realizovat. Velký smysl může dávat třeba jen změna oboru. Je rozdíl dělat zákaznickou podporu ve velkém korporátu oproti IT firmě s příjemnou firemní kulturou a zázemím.
Vratislav Zima, CEO MeguMethod
Obecně preferujeme v MeguMethod uchazeče s alespoň bakalářským diplomem z jakékoliv technické univerzity. Není to ale kvůli diplomu samotnému. Ukazuje to totiž, že měl uchazeč vůli se v daném oboru posouvat a má základy logického uvažování.
Co se týče motivace rekvalifikovaných, je namístě otázka, proč tito lidé chtějí být vývojáři. S největší pravděpodobností se dozvěděli, že v tomto oboru dostanou hodně peněz. Nedohlédnou už ale, kolik práce za tím je. Pokud se takový člověk „neobětuje“ programování, objevování a učení, nikdy se z něj vývojář nemůže stát. Obávám se, že takových kandidátů bude přibývat. Bohužel si myslím, že pro ně nebude až tak velký problém sehnat práci tam, kde zaměstnavatele přesvědčí slovy, a ne vlastní prací.
Na druhou stranu jsou ale lidé, kteří do rekvalifikace skutečně investují energii a chtějí být dobří vývojáři. Takové lidi mám rád, jsou skromní a mají energii. Bude jim samozřejmě chybět technický základ do šířky. Chybějící univerzitní vzdělání nejde zcela ignorovat. Vezměte si, že je třeba vývojář, který studoval technickou střední školu a pak univerzitu. To je člověk, který v různých formách programoval dohromady o devět let více. Je to devět let, které budou rekvalifikovanému člověku někde chybět. Lze to ale dostudovat – nad rámec času si musí tito lidé proaktivně doplňovat kontext.
Stáhněte si přílohu v PDF
Hodně lidí z toho důvodu začíná s online kurzy. Konkrétně v MeguMethod máme trainee program, kdy se každý garant „platformy“ rozhodne jednou za čas přijmout nadaného (potenciálního) vývojáře do svého týmu. Věnují se mu, vzdělávají ho a přiřazují ho bezpečně na některý z projektů. Takovou zkušenost ničím nenahradíte.
V současnosti je rekvalifikace na vývojáře nutnost, protože na trhu stále chybějí. Na druhou stranu vidíme, že se programování postupně zpřístupňuje širší skupině lidí a už není pouze záležitostí geeků.
Věřím, že tento trend půjde dál a lidem postačí k vývoji například aplikace nebo webového portálu uživatelská znalost. Jednoduše si to naklikáte. Následkem toho bude, že se nároky na vývojáře budou snižovat.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Práce v IT.
