Transplantace kostní dřeně se v Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) provádějí již od roku 1986. Toto špičkové centrum, které je nemocnicí i výzkumným pracovištěm v jednom, patří v boji s leukemií k těm v Česku nejvyhlášenějším. Ve výzkumu se nyní zaměřuje na pacienty, k jejichž vyléčení nepomůže transplantace kostní dřeně. Nové postupy, které jsou spolufinancovány i ze soukromého sektoru, jim dávají naději.

Náš výzkum je zaměřen na pomoc lidem, u nichž selžou všechny linie současné léčby a jsou zařazeni do studií, v nichž dostávají buněčné přípravky. Výzkum hledá pokročilý způsob buněčné terapie, která se ve světě začíná používat a současně se stále vyvíjí. Celosvětově jsou možnosti buněčné terapie intenzivně zkoumány,“ říká imunolog Jan Frič, vedoucí oddělení výzkumu moderní imunoterapie v Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT).

Sázka na přírodní zabijáky

Výzkumník, který má zkušenosti s prací ve Francii i v Singapuru, vede tým deseti spolupracovníků, kteří pracují na řadě výzkumných grantů i projektů podporovaných přímo ÚHKT. Jeden z projektů, zaměřený na aplikaci tzv. Natural Killer Cells (NK buňky), je od letošního roku spolufinancován průmyslově‑technologickým holdingem Czechoslovak Group.

„NK buňka je přirozená složka imunitního systému. Jde o část bílých krvinek, které cirkulují v krvi a samy, bez potřeby dalších signálů dokážou v krvi najít nádorovou buňku a zabít ji. Jde o součást vrozené imunity a právě pro tyto schopnosti se jim říká Natural Killers, tedy přirození zabijáci,“ vysvětluje Jan Frič.

ÚHKT v číslech

  • V ambulanci za rok provedou více než 21 000 ošetření.
  • Na 40 lůžkách ročně hospitalizují více než 500 pacientů.
  • V denním stacionáři za rok provedou přes 6000 výkonů.
  • ÚHKT má 467 zaměstnanců.
  • Roční obrat je více než 1,2 miliardy korun.
  • Spolupráce s Czechoslovak Group je historicky první případ, kdy ÚHKT získává významného sponzora ze soukromého sektoru na podporu konkrétního projektu.

Principem budoucí léčby i současného výzkumu je předpoklad, že dodání velkého množství těchto buněk, které by přirozeně měly být hlavními aktéry boje s leukemií, by pacientům mělo významně pomoci. V principu by mělo stačit je předem namnožit a v dostatečném množství a kvalitě je následně formou infuze dostat do krevního oběhu pacienta.

Výhodou NK buněk je, že jsou bezpečné, po jejich podání se u pacientů nepředpokládá žádná závažná negativní reakce, která někdy bývá vedlejším efektem podání jiných typů imunoterapeutických buněk nebo po transplantaci kostní dřeně. Mohou být odebrány i od zdravého příbuzného, nebo dokonce cizího dárce. Samozřejmě podle daných charakteristik, jako je třeba shodná krevní skupina a další znaky. Znamená to tedy, že se tyto buňky mohou vzít od jiného zdravého člověka, který nemá svou imunitu poškozenou léčbou nebo vlastní leukemií.

„Naším úkolem je při výzkumu zkusit vylepšit a vyvinout postupy pro expanzi NK buněk, tedy zajistit namnožení buněk od dárce natolik, aby byly využitelné v léčbě, a současně do postupu vložit dostatečné množství kontrolních bodů. Díky nim budeme moci zjednodušeně říct nejenom, že je buněk dost, ale že jsou kvalitní a hlavně funkční a budou plnit svoji léčivou úlohu po podání pacientům,“ vysvětluje Jan Frič.

Dvě linie výzkumu

V ÚHKT se v rámci projektu zaměřují na dvě linie výzkumu, respektive dva zdroje NK buněk. Jeden pracuje s buňkami od zdravých dospělých dárců, které se pracovníci ústavu v laboratořích snaží ovlivnit látkami, jež mají potenciál vylepšit funkci buněk. Druhým zdrojem jsou NK buňky pocházející z pupečníkové krve.

„Imunometabolismus řídí většinu cytotoxických funkcí NK buněk. Postupy, při nichž se modifikuje nebo manipuluje s metabolismem buněk, představují v současné vědě silný výzkumný směr. Myslíme si, že když NK buňky správně ovlivníme, lépe zvládnou podání pacientovi, ponechají si správné funkce, nebo je dokonce vylepšíme. V praxi testujeme několik látek, kterými ovlivňujeme metabolismus NK buněk, tyto buňky následně kultivujeme s buňkami leukemie a měříme, zda ty leukemické zabily,“ popisuje postup Frič a doplňuje, že se jeho týmu povedlo předvybrat dvě takové přídavné látky, které se jeví velice nadějně.

U pupečníkové krve je výhodné, že NK buňky z ní jsou méně rizikové, navíc mají potenciál, že se je v laboratoři podaří účinněji pomnožit. Buňky jsou totiž v časnější fázi vývoje, mají blíže ke kmenovým buňkám a zvládnou proto větší množství dělení. Využití buněčné banky, jíž ústav disponuje, také poskytuje lepší možnosti s výběrem správného dárce.

Mít dost vypěstovaných buněk na míru

U pupečníkové krve, které mají díky jejímu průběžnému odebírání v ÚHKT dostatek, je naděje, že by mohly fungovat u pacienta univerzálněji. Zjednodušeně řešeno jde o to, mít možnost pacientovi produkt co nejdříve podat.

Czechoslovak Group

  • Je průmyslově technologický holding s vývojovými, výrobními a obchodními společnostmi působící zejména v aerospace, automotive, obranném a železničním průmyslu.
  • Jeho nejznámějším členem je kopřivnická automobilka Tatra Trucks.
  • CSG a jejich firmy rozvíjí své aktivity na poli společenské odpovědnosti, od letošního roku podporuje Ústav hematologie a krevní transfuze.

„K tomu se v buněčné terapii vzhlíží. Mít off‑the‑shelf produkt, tedy takový, který je přímo v zásobě a můžeme pacientovi podat předem vypěstované specifické buňky jemu na míru. Kdybychom ho měli, výrazně by to zjednodušilo a hlavně zlevnilo celý postup. Myslíme si, že pupečníková krev by mohla být, díky svým charakteristikám, kandidátem přesně na takovýto produkt,“ říká Jan Frič.

Jedním dechem ale dodává, že výzkum je teprve na začátku a jeho i celý tým čeká ještě spousta práce, testování i hledání dalších finančních prostředků. Zatím mají ve spolupráci s klinickou částí ústavu vytipované kohorty pacientů, u nichž by potenciálně mohli terapii vyzkoušet. Tomu ale ještě bude předcházet série laboratorních pokusů.

„V tom vidíme obrovskou výhodu prostředků od Czechoslovak Group. Můžeme se zaměřit na vývoj preparátů, který bychom nemohli snadno hradit z grantových prostředků určených na výzkum. Přesto je velmi důležitý. Jsme na začátku, ale předběžné výsledky ukazují, že cesta, po níž jsme se vydali, je nadějná,“ doplňuje Jan Frič.

Článek vznikl ve spolupráci s Czechoslovak Group. 
Text nevyjadřuje názor redakce.