Ve velkochovu v Brodu nad Tichou na Tachovsku se virus ptačí chřipky šíří i do dalších částí chovu. Zlikvidovat tak bude nutné všech téměř 750 000 nosnic chovaných ve třech samostatných halách. ČTK to řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá v úterý ČTK řekla, že všechny slepice v areálu firmy představují 15 procent slepic v ČR.
„Ve velkochovu nosnic v obci Brod nad Tichou na Tachovsku se ptačí chřipka rozšířila do dalších částí hospodářství, kde se objevily četné úhyny. SVS proto rozhodla o utracení všech nosnic, kterých v chovu bylo cca 750 000. Jedná se o logisticky velmi náročnou akci, bude proto velmi důležitá spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému, chovatelem a asanačními podniky,“ uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček. SVS zatím nedokáže odhadnout, jak dlouho likvidace celého chovu potrvá.
Evropskou drůbež decimuje nejničivější epidemie ptačí chřipky v historii. Zabíjí i chráněné mořské druhy
Původně se hovořilo o tom, že v chovu bude utraceno 120 000 slepic v oddělené polovině haly číslo dvě, kde se virus prokázal poprvé na konci prosince. V pondělí ale testy potvrdily nákazu i v druhé části haly a veterináři rozhodli o utracení všech 220 000 slepic z celé haly. „Navzdory přijatým opatřením a veškerému úsilí se zabránit šíření vysoce nakažlivého onemocnění drůbeže do dalších hal nepodařilo a bude muset být utraceno celé hospodářství,“ konstatoval Vorlíček. Nákazová situace je podle něj v Česku velmi vážná. „Tempo, jakým nová ohniska nákazy přibývají, stále zrychluje,“ řekl. Další ohnisko se našlo v malochovu drůbeže v okrese Uherské Hradiště.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) na Twitteru uvedl, že vybíjení všech 750 000 slepic je náročný zásah. „Jde o náročný zásah, který ovšem na místě veterinární správa ve spolupráci s hasiči zvládá. Situaci máme pod kontrolou,“ napsal.
V úterý začala v Brodu likvidace nosnic z první části haly. Odpoledne začalo do utěsněné haly napouštění oxidu uhličitého, kterým se drůbež usmrcuje. Plyn působil v hale přes noc, od středečního rána se hala odvětrává. Koncentrace oxidu uhličitého měří hasičská laboratoř v Třemošné. „Až budeme mít jistou, že je hala dostatečně odvětraná, bude bezpečné vstoupit dovnitř a začít vynášet kadáver,“ řekl ČTK mluvčí krajských hasičů Petr Poncar. Usmrcenou drůbež začali hasiči z haly vynášet po poledni.
Během středy by se měl oxid uhličitý napustit i do druhé poloviny haly, kterou hasiči v úterý rovněž utěsnili. Celkem museli v celé třípodlažní hale zalepit kolem 200 průduchů.
Usmrcená drůbež se odváží do kafilerie na Klatovsku. Její kapacita je ale 80 až 100 tun denně. Ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj Richard Bílý ČTK řekl, že v hale, kde se s utrácením začalo, je 360 až 400 tun drůbeže. Kromě utracených nosnic se likvidují ve spalovnách a v dalších zařízeních také miliony vajec z celého chovu.
Vejce zdraží
Likvidace chovu se nejspíše projeví na růstu cen vajec v českých obchodech. Nosnice, které se musejí kvůli nákaze zlikvidovat, snesou více než 600 000 vajec denně. ČTK to řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Česko je podle unie v produkci vajec soběstačné ze zhruba 85 procent.
Dlouhá poznamenala, že velkochov na Tachovsku patří k netypicky velkým na poměry ČR a podle kapacity je největší. Firma provozuje tři velké haly, z nichž každá pojme téměř 250 000 kusů drůbeže. V Česku jsou v jiných podnicích největší haly pro 70 000 kusů.
Výpadek vajec na českém trhu lze podle Dlouhé nahradit dovozem vzhledem k tomu, že se začínají obnovovat některé chovy, které se v zahraničí likvidovaly loni v listopadu. Podle posledních dat unie se v listopadu do ČR dovezlo zhruba 35 milionů vajec, což je více, než je běžný průměr. Podle Dlouhé bude záleže na tom, kolik budou čeští obchodníci ochotní za vejce z dovozu zaplatit.
Podle Dlouhé bude záležet na tom, za jak dlouho firma Česká drůbež dokáže celý chov obnovit. Uvedla, že pokud firma sežene už odchované kuřice, může být obnova produkce vajec rychlá. V Evropě je jich ovšem kvůli ptačí chřipce nedostatek. Pokud nakoupí jednodenní kuřata, bude to trvat zhruba 20 týdnů, než začnou snášet, dodala Dlouhá. V takovém případě by to znamenalo pro firmu výpadek části produkce až do léta.
Drůbežářská unie a veterinární správa apelují na chovatele, aby dodržovali veškerá opatření týkající se biologické bezpečnosti chovů a zamezení kontaktu drůbeže v chovech s volně žijícími ptáky. Velkochovatelé by podle Dlouhé měli také dezinfikovat například auta, která do podniků jezdí nebo kontrolovat pohyb osob v areálech. „Změny zdravotního stavu či zvýšené úhyny v chovech je třeba neprodleně hlásit místně příslušné krajské veterinární správě,“ připomněl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
„Pro spotřebitele je také nezbytné připomenout, že tepelnou úpravou masa a vajec a dodržením základních pravidel hygieny se vir spolehlivě likviduje,” doplnil prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že zásadní je nyní zabránit dalšímu šíření nákazy.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist