Eidgenössische Technische Hochschule (ETH) je natolik prestižní škola, že v přijetí na ni vůbec nedoufal. „Naopak na univerzitách, kde jsem měl z výsledku přijímacího řízení výborný pocit, jsem nakonec neuspěl. Člověk musí jít štěstí naproti a zkoušet různé možnosti,“ říká o své cestě na jednu z nejvyhlášenějších evropských vzdělávacích institucí Karel Kubíček.
Na této švýcarské univerzitě, z jejíž akademické půdy vzešla řada slavných nositelů Nobelovy ceny, absolvuje doktorát v oblasti informačních technologií. Věnuje se výzkumu v oblasti zapojení umělé inteligence do ochrany soukromí v digitálním prostředí. Některé z výsledků práce jeho týmu již byly uvedeny do praxe.
Podle blogu, který píšete, byla vaše cesta z Brna do Curychu zkouškou odhodlání, vytrvalosti a otevřené mysli. Co se vám nakonec osvědčilo a co vnímáte jako zlomové okamžiky?
Země s nejlepším školstvím dodržují pět jednoduchých zásad. Jak si v nich vede Česko?
Pro doktorandské studium v zahraničí jsem se rozhodl po návratu z programu Erasmus, který jsem během magisterského studia absolvoval v Norsku. Věnoval jsem se výzkumu už tři roky a chtěl jsem změnit jeho téma a také vidět, jak se dělá výzkum jinde. Vytipoval jsem si asi patnáct univerzit, na které jsem rozeslal přihlášky, a také tři velké firmy z oboru.
Výjimečné nejsou ani situace, kdy u studentů dochází k vyhoření.
Absolvoval jsem řadu náročných přijímacích řízení, včetně osobní prezentace v zahraničí. Z některých univerzit naopak na mou přihlášku vůbec neodpověděli. V tom blogovém článku, o kterém mluvíte, popisuji, jak jednotlivé univerzity reagovaly a jaké vznášely požadavky. Celý proces hledání, přijímacích řízení a komunikace s univerzitami a firmami trval skoro rok. Když to sečtu, strávil jsem na něm nižší stovky hodin.
No, a také to znamenalo dlouhé měsíce nejistoty. Často jsem měl z absolvovaných pohovorů výborný pocit a věřil jsem si, následovalo ale zamítavé stanovisko. Je opravdu užitečné diverzifikovat své šance a nehlásit se pouze do jedné vytoužené školy. Osvědčilo se mi také oslovovat univerzity přes osobní kontakty a své profesory, kteří mi tím poskytli své doporučení.
Jak vypadalo konkrétně přijímací řízení na ETH?
Doktorandskou pozici jsem našel při brouzdání na stránkách výzkumných skupin, nikoliv přímo na webu univerzity. Odpověděl jsem začátkem prosince 2017, a tak mě poměrně překvapila pozvánka k online pohovoru v březnu následujícího roku. Schůzka přes Skype trvala 90 minut, mluvili jsme hlavně o mém výzkumu, diplomové práci a kurzech absolvovaných na Masarykově univerzitě. Otázky byly velmi detailní a často jsem ani nedokázal odpovědět, takže jsem v přijetí vůbec nedoufal.
Výsledky jeho výzkumu už slouží tisícům lidí
Karel Kubíček vede v rámci svého doktorandského studia na švýcarské univerzitě ETH výzkumný tým, který se zaměřuje na dodržování pravidel pro ochranu soukromí. Výsledky své práce prezentovali na prestižní IT konferenci v USA a některé z nástrojů už jsou dostupné veřejnosti.
Po nástupu na Eidgenössische Technische Hochschule přešel od kryptografie, které se věnoval na Masarykově univerzitě, k ochraně osobních údajů. Zaměřují se na prověřování webových prezentací firem i institucí a na to, zda dodržují pravidla pro ochranu soukromí. Jeho tým sleduje dodržování dvou klíčových zákonů platných v EU – jde o ePrivacy Directive, známou jako legislativu vyžadující souhlas s užitím cookies, a zákon o GDPR, který definuje, jak přesně má souhlas se zpracováním osobních údajů vypadat.
Následně mi z univerzity zadali projekt, ten jsem měl nastudovat, připravit prezentaci na 30 minut včetně odůvodnění. Nikdy předtím jsem na něčem podobném nepracoval a ani po dvou týdnech práce se mi nepodařilo rozklíčovat nosnou myšlenku. Pojal jsem to jako výzvu a teprve po sestavení dvou modelů, a to den před samotnou prezentací, jsem na to konečně přišel. Následoval další devadesátiminutový pohovor, po němž zkoušející vyjádřili spokojenost, a to mi dodalo velkou porci důvěry.
Posledním krokem bylo celodenní setkání na ETH, které zahrnovalo také prezentaci před několika členy výzkumné skupiny. Příprava na to mi zabrala dva týdny celodenní práce. Že jsem přijat, jsem se dozvěděl v červnu 2018.
Jak se žije studentům ve Švýcarsku?
Švýcarsko je nádherná země, která nabízí řadu volnočasových aktivit především milovníkům velehor. Studenti však musejí počítat s obrovskou náročností studia, která je nesrovnatelná s nasazením oproti nárokům vyžadovaným pro studium u nás. Navíc pocházet ze střední či východní Evropy je také určitým handicapem, pokud jde o uznávání zkoušek. Sám jsem před nástupem do doktorandského studia musel složit některé magisterské zkoušky a můžu zodpovědně prohlásit, že pro získání jednoho kreditu na ETH vynaložíte dvojnásobek energie oproti získání kreditu na Masarykově univerzitě.
Rozumím tomu tedy správně, že brigáda při studiu na ETH není zrovna to, na co by měl student myslet?
Přesně tak. Univerzita limituje počet hodin, které mohou studenti odpracovat. Tady se od vás očekává, že veškerou svou energii věnujete studiu či dalšímu rozvoji svého talentu. A bohužel výjimečné nejsou ani situace, kdy u studentů dochází k vyhoření. Proto je třeba tvrdou práci na univerzitě vyvažovat odpočinkem a fyzickou aktivitou. Švýcarsko skýtá obrovské možnosti pro outdoorové aktivity, pro mě osobně jsou srdeční záležitostí hory, tam si nejlépe odpočinu.
Výše školného pro bakalářské a magisterské studium se v přepočtu pohybuje okolo 35 tisíc korun za jeden školní rok. Oproti tomu částky za studium na soukromých školách v Česku jsou mnohdy výrazně vyšší. Proč tomu tak podle vás je?
Ano, školné na bakalářském a magisterském studiu opravdu odpovídá částce 1460 švýcarských franků ročně. Jde o to, že škola se skutečně snaží přitáhnout ty nejlepší mozky světa. Díky její vynikající reputaci se jí daří získávat sponzorské dary od firem, díky nimž může mimo jiné financovat také stipendia vybraným studentům. Filtrem pro nové studenty tedy není výše školného, ale jejich talent – studium zde je totiž proti Fakultě informatiky v Brně nebo Norsku mnohem náročnější.
Mimochodem, pro studium na bakalářském stupni je pro někoho brzdou také požadavek na znalost němčiny, ve které probíhá výuka, takže většinu bakalářů tvoří Švýcaři nebo Němci. Výuka v angličtině probíhá až od magisterského studia výše.
Stáhněte si přílohu v PDF
A co další náklady na studium?
Je třeba počítat s tím, že životní náklady včetně studijní literatury a dalších poplatků se mohou pohybovat do čtvrt milionu korun ročně. Řada studentů si pobyt zde může dovolit jen díky stipendiu. V září bývá také velmi obtížné sehnat bydlení. Univerzita sice nabízí ubytování, a to za velmi příznivých podmínek, počet lůžek je však tak nízký, že získat univerzitní ubytování se rovná zázraku.
Láká vás po ukončení doktorátu zůstat na univerzitní půdě?
Během letošního roku očekávám dokončení doktorátu. Můj vedoucí je už spokojen s mými publikacemi, nicméně já bych ještě chtěl jednu či dvě zpracovat a poté teprve psát dizertační práci. Další setrvání v akademické kariéře by však vyžadovalo časté stěhování, a abych získal profesuru, musel bych nejméně dvakrát vyjet do zahraničí. Chci zůstat žít ve Švýcarsku, proto plánuji odejít do soukromé sféry. Láká mě Google, který také dělá výzkum a navíc sídlí přímo v Curychu. Mimochodem, je jednou z firem, o kterou jsem se ucházel v době, kdy jsem končil magisterská studia. Rád bych se o to pokusil znova.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do vzdělání.
