Spalovacím motorům svitla naděje na druhý život v Evropě. Státy EU se původně dohodly na odchodu od vozů s tímto pohonem po roce 2035, proti politickému ujednání z loňského října se ale na poslední chvíli postavilo Německo a schválení dohody na začátku března zablokovalo

Nyní berlínská vláda našla s Evropskou komisí cestu kompromisu. Brusel souhlasí s tím, aby i po roce 2035 byl v EU možný prodej nových osobních aut se spalovacími motory, pokud budou využívat ke svému pohonu syntetická paliva. Tuto podmínku žádalo Německo – a Evropská komise ji v úterý podpořila. O průlomu jako první informovala agentura Reuters, zdroje HN dohodu následně potvrdily.

Německá vláda v dokumentu, jejž mají HN k dispozici, žádá komisi o vytvoření právně závazné kategorie vozů na „e-fuels only“, tedy pouze na syntetická paliva. Tato kategorie by umožnila v Evropě zachovat spalovací technologii a zároveň i výrobu víceméně „čistých“ vozů. 

Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, se vyrábějí chemickou cestou, nikoliv z ropy. Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.

S dohodou musí souhlasit většina členských států, aby mohla vstoupit v platnost. Čeká se na formální potvrzení jak od Německa, tak Itálie a Polska, které se rovněž postavily proti původnímu ujednání.

Česko německý vzdor také podporovalo. Podle prvních reakcí je se změnou spokojeno. Česká vláda hodlá na jednání Rady EU hlasovat stejně jako Německo.  

„Pokud budeme mít právní záruku, že spalovací motory na e-paliva mohou existovat po roce 2035, tak pro mě je to jednoznačně dobrá zpráva. Považuji to za vítězství,“ řekl k tomu HN europoslanec za ODS Alexandr Vondra.

Ten se spolu s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) postavil do čela českého odporu proti odchodu od spalovacích motorů – a to navzdory tomu, že to byli právě Češi, kteří dohodu na půdě EU vyjednali loni během svého předsednictví. „Evropa má takto šanci udržet si ve světě konkurenceschopnost a nebude zaplavená levnými čínskými elektromobily,“ dodal Vondra. 

Syntetická paliva považují jejich kritici za neefektivní alternativu aut na elektrický pohon. Momentálně jsou velmi drahá – jeden litr paliva vychází v přepočtu na 200 korun – a k jejich výrobě se spotřebuje velké množství energie. Zastánci e-paliv kontrují, že je technologický vývoj postupně zlevní.

Otázkou také zůstává, jak se po roce 2035 odliší, zda syntetické palivo je opravdu ze „zelených“ zdrojů energie, tedy z vodíku, nebo stále z těch fosilních.

„Zatím absolutně netuším, jak chtějí politici rozlišit, co je a co není syntetické palivo. Umíme barvit a značkovat, jako se to dělá u rozlišení nafty a topného oleje, které mají stejné složení. Daňově je to ale úplně něco jiného, proto se do topného oleje přidává značkovač s barvivem,“ reagoval předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček na otázku, zda se po roce 2035 nebude s palivy podvádět.

„Barvivo se přidává proto, aby to bylo na první pohled vidět. Značkovač pak ověříte jen chemickým rozborem. Celníci namátkově kontrolují zásobníky, cisterny nebo i nádrže nákladních aut, zda nenajdou stopy značkovače,“ dodává Indráček.

Česko zároveň patří k nejhlasitějším odpůrcům nové emisní normy Euro 7, jejíž parametry by Praha chtěla změnit. Člen představenstva automobilky Škoda Auto pro prodej a marketing Martin Jahn řekl, že v případě zavedení normy Euro 7 bude podnik muset zavřít jednu výrobní halu a o práci přímo u automobilky přijdou 3000 lidí.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.